Příští vláda musí být razantní, spoluúčast pacientů je nezbytná

Co považujete za své největší pracovní úspěchy?

Domnívám se, že v této souvislosti bych mohla zmínit například zachování úspěšnosti čerpání finančních prostředků z evropských fondů nebo vytvoření sítě jakýchsi superspecializovaných center v oblasti onkologie, kardiologie a léčení popálenin.

Nemohu vynechat ani realizaci některých jiných opatření, jakými byla třeba stabilizace nelékařského zdravotnického personálu v léčebných zařízeních, zejména zdravotních sester. Jsem také ráda, že přes velmi obtížná jednání senám podařilo připravit úhradovou vyhlášku na rok 2010.

Zmínila jste peníze z evropských fondů. Na jaké projekty se využívají v převážné míře?

Pomáhají zejména při rozvoji sítí zmíněných specializovaných center v oblasti traumatologie, kardiologie a léčení popálenin - již nyní je to 1,95 miliardy korun. To jsou vlastně špičkově vybavená pracoviště se špičkovými odborníky a nejmodernější technikou.

Peníze z Evropské unie pomáhají také při prevenci. To se týká zejména různých vyhledávacích programů, například na včasné odhalení onkologických onemocnění.

Zapomínat bychom neměli ani na financování celoživotního vzdělávání zdravotního personálu, které sehrává důležitou roli při zkvalitňování celého léčebního procesu.

V letošním roce bude ministerstvo zdravotnictví sestavovat síť takzvaných iktových jednotek pro pacienty s mozkovou mrtvicí. V čem pomůžou?

V průběhu března proběhla výběrová řízení na iktová centra a nyní probíhá místní šetření, které informace před samotným rozhodováním o síti doplní. Péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou musí být vždy doplněna o mezioborovou spolupráci rychlé záchranné služby, neurologie, neurochirurgie, radiologie, rehabilitace a dalších medicínských oborů. Cévní mozkové příhody jsou v České republice stále velmi časté a navíc se snižuje i věk pacientů s tímto onemocněním. Včasná léčba vhodnými metodami může zabránit tomu, aby postižené osoby nesly celoživotní následky.

Jaké plány máte v oblasti vzdělávání lékařského i nelékařského personálu?

Na podporu specializovaného vzdělávání zdravotníků počítáme se sumou pět set milionů korun ročně.Vloňském roce byly tyto finanční prostředky uvolněny poprvé.

V oblasti vzdělávání lékařského a nelékařského personálu jsme vypsali výběrová řízení na rezidenční místa, tedy místa, která by toto vzdělávání poskytovala.

Celý proces je v tuto chvíli ukončen. Po prvním roce zkušeností budeme připraveni vše vyhodnotit.

Do jaké míry jsou úspěšné programy cíleného odhalovaní nemocí, které u nás fungují?

Mrzí mne, že lidé u nás se zatím ještě nenaučili dostatečně starat o vlastní zdraví. Celých 62 procent české populace ignoruje možnosti preventivních programů, které nabízí a také hradí zdravotní pojišťovny. V současnosti mají občané k dispozici programy odhalovaní rakoviny děložního hrdla, prsu, tlustého střeva a konečníku; někdy se pro ně používá také anglický název "screening". O dalších preventivních programech zaměřených například na nádory plic jednáme. Chceme docílit jejich plošné zavedení spolu s osvětovou kampaní tak, abychom zvýšili účast našich občanů ve zmíněných programech.

Ovšem ani sebedokonalejší program sám o sobě nic nezmůže, pokud jej občané nevyužijí; zde musíme vynaložit ještě značné úsilí.

Hovoří se o tom, že české zdravotnictví má dostatek financí pouze do konce letošního roku. Co tedy dále?

Pro příští rok je potřeba razantních kroků ke stabilizaci, což je práce pro silnou vládu. Jde zejména o efektivní využití těch prostředků, které jsou k dispozici. Bohužel, nová vláda začne plně fungovat až na podzim tohoto roku a bude mít příliš málo času. Vzhledem k tomu, že první variantu rozpočtu na rok 2011 bude připravovat nynější vláda, zvažuji podání návrhu na zvýšení platby za státní pojištěnce. Není to však systémové řešení a s ohledem na vývoj státních financí to není řešení ani do budoucna.

Nová vláda, pokud se rozhodne pro zásadní změny v systému financování zdravotnictví, začne s jejich realizací pravděpodobně v průběhu roku 2011. Jejich dopad na ozdravení a stabilizaci českého zdravotnictví se tedy dá očekávat nejdříve v roce 2012.

A co regulační poplatky?

Financování českého zdravotnictví pomáhají rovněž regulační poplatky, které přinášejí do systému asi pět miliard korun ročně.
Spoluúčast pacienta je nutná a pacient by si jí měl být vědom - tento psychologický efekt regulační poplatky přesně splňují.

Čeho jste dosáhla, pokud jde o ceny a dostupnost léčiv?

Balíčkem opatření, který navrhl ministr financí, byly ceny a úhrady léků sníženy o sedm procent. To však neakceptovali všichni výrobci a distributoři. Z tohoto důvodu ministerstvo zařadilo do cenové regulace ty léky, jejichž cena zůstala vysoká, případně léky, které nemají na trhu konkurenční alternativu.

Zvýšeným tlakem na Státní ústav pro kontrolu léčiv byla vydána rozhodnutí o revizi cen, což uspoří další finanční prostředky.
Odhad úspory se pohybuje ve výši asi 2,5 miliardy korun. Pro pacienty je důležité, že v každé skupině léků bude existovat minimálně jeden druh plně hrazený ze zdravotního pojištění.

Uvědomuji si však, že celý systém cenové politiky je mimořádně komplikovaný. Za jistý vlastní dluh proto považuji, že se mi již při projednávání krizových opatření na podzim loňského roku nepodařilo přimět politické strany k novelizaci tohoto systému.

(PETRA KOLÁŘOVÁ)

Zdroj: Regionální deníky