Přeskočit na obsah

Rozpis služeb: co může staniční sestra dát příkazem?

Jako staniční sestra musím organizovat rozpis služeb pro ostatní sestry. Problém je, že požadavky jednotlivých sester jsou častokrát tak přehnané, že sestavit fungující služby je téměř nadlidský výkon. Sestra například v konkrétní den nechce sloužit noční, ranní, nebo chce prodloužit dovolenou i o svátky. Je legislativně nějak upraveno, zda staniční sestra musí akceptovat podobné požadavky svých podřízených? Nebo jsou naopak sestry povinné sloužit služby tak, jak je určím já?

Odpovídá JUDr. Dominik Brůha

Z hlediska právní úpravy situaci řeší 84 zákoníku práce, dle kterého zásadně platí, že pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a ten také určuje začátek a konec směn.

Pracovní doba se dle § 84 odst. 2 zákoníku práce rozvrhuje zpravidla do pětidenního pracovního týdne. Při rozvržení pracovní doby je zaměstnavatel povinen přihlédnout k tomu, aby toto rozvržení nebylo v rozporu s hledisky bezpečné a zdraví neohrožující práce. Zaměstnanec je povinen být na začátku směny na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení směny.

V „obyčejném“ rovnoměrném rozvržení pracovní doby (např. PO až PÁ každý den po 8 hodinách) se zpravidla žádné rozpisy směn nezpracovávají, tedy, ač to dotaz výslovně neuvádí, je zjevné, že se v daném případě bude jednat o nerovnoměrné rozvržení pracovní doby, tj. směny přesahují 9 hodin. Pouze za této situace je totiž zaměstnavatel povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance nejpozději 2 týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.

Skutečnost, že zaměstnavatel rozvrhuje zaměstnancům pracovní dobu prostřednictvím staniční sestry daného oddělení je celkem obvyklá, nicméně celkem přirozeně zde není ze zákona žádná povinnost vyhotovovat harmonogram směn podle přání a požadavků jednotlivých zaměstnanců, např. podřízených sester. To ani v praxi není dost dobře možné, protože požadavky jednotlivých zaměstnanců mohou být vzájemně v příkrém rozporu, když např. více zaměstnanců by trvalo na službě v konkrétní den, zatímco v jiný den by nechtěl pracovat nikdo. Odpovědnost za rozvržení pracovní doby tak zákoník práce svěřuje výhradně zaměstnavateli, čili je zpravidla na konkrétním vedoucím pracovníkovi, do jaké míry se mu podaří zohlednit v rozvrhu směn oprávněné potřeby jednotlivých zaměstnanců daného oddělení.

Vypsat sestře službu na konkrétní den podle jejího požadavku přirozeně není a ani nemůže být povinností zaměstnance zodpovědného za rozvrhování pracovní doby.

Naproti tomu, je povinností zaměstnance dle § 38 odst. 1 písm. b) zákoníku práce odpracovat pracovní dobu tak, jak byla zaměstnavatelem ve smyslu zákoníku práce rozvržena.

Pokud by se při rozepisování směn mělo počítat se sestrou s malým dítětem, pak je třeba respektovat § 241 zákoníku práce, podle kterého platí, že zaměstnavatel je povinen přihlížet při zařazování zaměstnanců do směn též k potřebám zaměstnankyň a zaměstnanců pečujících o děti. Požádá-li zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let, těhotná zaměstnankyně nebo zaměstnanec, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost), o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody.

Pokud tedy v daném případě sestra pečující o dítě mladší než 15 let požádá o jinou vhodnou úpravu pracovní doby – např. požádá o možnost pracovat pouze v denních směnách, měl by jí zaměstnavatel vyjít vstříc, ledaže by mu v tom objektivně bránily vážné provozní důvody.

V případě, že zaměstnavatel zaměstnankyni nevyjde vstříc, pak při sporu či šetření ze strany inspektorátu práce apod. by zaměstnavatel měl být schopen dokladovat závažnost provozních důvodů, které mu objektivně bránily v možnosti realizovat jinou vhodnou úpravu pracovní doby dané zaměstnankyně.

Zdroj: www.tribune.cz

Sdílejte článek

Doporučené

Sir Michael Anthony Epstein (1921–2024)

22. 4. 2024

Sir Michael Anthony Epstein, patolog, který identifikoval první známý lidský onkogenní virus, zemřel 6. února ve věku 102 let. Jeho tým zkoumající…

Ruce vzhůru, gatě dolů…

17. 4. 2024

Ne, od zájmu o fungující české zdravotnictví ruce pryč dávat nebudeme. Nemocničním lékařům oprávněně vadí, že ostatní lékaři nejsou ochotni se…

O houbách a lidech

12. 4. 2024

Většina z nás považuje houby za rostliny. Nejsou jimi. Jsou samostatná říše života. Něco mají společného s rostlinami, něco s živočichy, něco mají…