Roztočil: Práci primáře a poslance zvládnu

Jak jste se dostal ke své profesi? Byla to těžká volba?

Ke své profesi gynekologa a porodníka jsem se dostal zhruba v pátém ročníků medicíny, tehdy jsem studoval na lékařské fakultě v Brně. Nevěděl jsem, jestli ze mne bude chirurg nebo internista, tak jsem zvolil něco mezi tím, což je gynekologie a porodnictví. Od té doby jsem toho nikdy nelitoval a myslím, že jsem měl šťastnou ruku při volbě svého povolání a jsem tím hrozně rád.

Co vás na této práci nejvíce baví?

Na práci mě nejvíc baví rození dětí, pokud možno zdravých. A pokud nejsou zrovna na dobré cestě, tak je porodit s co nejmenším handicapem. Mojí velkou zálibou je také operování.

Proč by žena měla jít rodit zrovna k vám, do jihlavské nemocnice?

Na Vysočině je pět porodnic na půl milionu obyvatel, což je číslo samozřejmě relativně vysoké. Každá porodnice má svá pro a proti. Co my nabízíme víc? Jednak velice vlídné zacházení personálu, jak lékařů, tak porodních asistentek a jejich vysokou profesionální erudici.Mámevelice dobré porodnické výsledky a krásné prostředí po porodu. Mámě pět nadstandardních pokojů a celé oddělení šestinedělí a rizikového těhotenství je opravdu pěkné. No a snad v blízké budoucnosti se nám podaří vybudovat nejkrásnější porodní sál v České republice.

Zasadil jste se o vybudování Centra asistované reprodukce, jak se k těmto moderním metodám stavíte?

Centrum asistované reprodukce v Jihlavě dlouhodobě chybělo. Je tady oblast s půl miliony obyvatel. Každá desátá žena má v současné době problémy s otěhotněním. Lidé tedy museli dříve jezdit do Prahy, do Brna, do Českých Budějovic nebo do Hradce Králové.Námse podařilo, sice ne z prostředků kraje nebo z prostředků nemocnice, uzavřít smlouvu se soukromým subjektem. Už pátým rokem tady Centrum asistované reprodukce běží.Mávýborné výsledky a jsme šťastni, že odsud můžeme rodit děti.

Potýká se asistovaná reprodukce s nějakými komplikacemi?

Velké problémy asistované reprodukce jsou vícečetná těhotenství a s tím související předčasné porody. Vícečetná těhotenství se velice rozumnou léčebnou politikou lékařů u nás minimalizují. I tak se nám ale během tří let podařilo porodit čtvery trojčata, nejmenší z nich mělo 1 100 gramů. Netransportovali jsme jej do nějaké jiné specializované nemocnice a všechny děti jsou zdravé. Z toho máme velkou radost.

Znamená to tedy, že se rodí více trojčat či dvojčat?

Počet trojčat je v podstatě v České republice stabilní, každý rok se narodí zhruba 14 - 17 trojčat. Když si ale vezmete, že v Jihlavě se teď narodilo za dva roky čtvero trojčat , celkem tedy 12 dětí, dá se říci, že jihlavská nemocnice začíná být taková "trojčatová". (smích) Nyní už mají lékaři pracující v oblasti asistované reprodukce daná jasná pravidla. Zavádí se pouze dvě embrya. Takže maximálně mohou být dvojčata. Ale může se stát, co se stalo právě u nás, že se zavedla dvě embrya a z toho jednoho vznikly dvě jednovaječné děti, takže tím vznikla naše jedna trojčata.

Trošku k té politické stránce. Z kandidátky jste postoupil až z devatenáctého místa, jaká byla vaše reakce?

Mojí reakcí bylo samozřejmě překvapení. Já jsem kandidoval zaTOP09, za stranu, s jejichž programem nemám žádné problémy, spíše jako podpora téhle strany, nikoliv jako vážný kandidát na poslanecké místo. Zvažoval jsem, co dál. Během těchto tří měsíců jsem však zjistil, že obě moje funkce se dají celkem dobře kombinovat. Takže můžu dělat i primáře, i budovat zdravotnictví a nemocnici na Vysočině, což je spojeno také s poslaneckým mandátem, a dělat i práci místopředsedy zdravotního výboru Poslanecké sněmovny. Myslím si, že to zvládnu a že to může být prospěšné. Udělám vše pro to, aby poslanecký mandát byl prospěšný jak celostátně, tak i pro kraj Vysočina, kde mě skoro tři tisíce lidí zakroužkovaly a vynesly do poslaneckého mandátu.

To asi znamená, že jste populární ?

To musíte posoudit vy sama. (smích)

Jak na to zareagovala vaše rodina? Budete určitě více vytížený.

Moje rodina je už zvyklá na to, že bydlím v Brně a že pracuji v Jihlavě. Teď tedy budu pracovat i v Praze. Moje manželka je velice rozumná žena, která má pro moje povinnosti pochopení. Synovi je jednadvacet let, takže má své životní priority a staví se na své vlastní nohy a žije svůj vlastní život. Takže moje rodina to vzala s pochopením. Většinou každou středu jezdím do Brna, víkendy nesloužím a v Poslanecké sněmovně se také o víkendu nepracuje, takže je trávím na chatě, někam jedeme nebo jsem se svojí rodinou doma. Se svojí rodinou, to znamená s manželkou, občas se synem, se dvěma babičkami, s kocourem Ferdinandem, kočkou Sásou a myší, která se jmenuje Apple. (smích)

Jak tedy vypadá vás pracovní týden?

Sněmovna zatím ještě nepracuje naplno, ale víkendy trávím doma, to je moje záležitost. V pondělí ve čtvrt na šest ráno v Brně vstávám. Oholím se, vyčistím si zuby (smích) a jedu do Jihlavy. Trvá mi to asi tak padesát minut po dálnici. Přijedu do nemocnice, vezmu operační program z ambulance, napíšu program pro příští den, projdu oddělení, předáme si víkendovou službu, kde probíráme, co se stalo o službě, jaké máme problémy a jaký máme denní program. Rozdělíme si úkoly a rozeběhneme se. Během celého dne je to pak takový kolotoč - porodní sál, operační sál, ambulance a x dalších atributů, co má gynekologie a porodnictví. Teď se bude samozřejmě něco měnit. Pondělí je také poslanecký den.

Takže, co s politikou?

Jak budu nejlépe naplňovat svůj poslanecký mandát? Pracovat v kanceláři nebo léčit pacientky. Pravděpodobně oboje. Politika se bude dělat nejlépe na pracovišti jihlavské nemocnice. Samozřejmě, že do této činnosti se promítne práce poslance jak v parlamentu, tak tady v kraji Vysočina. Věřím, že se svým asistentem práci zvládneme ku spokojenosti všech mých voličů.

Vaše pracovní náplň zní vskutku vytíženě, jak relaxujete?

Jezdím na kole, v pondělí také chodím plavat. Jak to bude za současné situace, zatím nevím.Vzimě jezdím lyžovat, pak mám chatu kousek za Brnem. Relaxuji například tím, že dělám maltu a vozím kolečka (smích). Dělám zkrátka tu nejblbější práci, co se na chatě dá dělat. Relaxuji naprosto primitivní fyzickou prací.

Už jste byl letos na dovolené?

Ne, letos jsem ještě nikde nebyl, protože jsem chtěl, aby si kolegové vybrali dovolenou, tak jsem byl jako starší lékař v nemocnici. Chci ale jet na kola s takovou skupinkou přátel do jižní Francie.

Co říkáte na akci lékařů "Děkujeme, odcházíme"?

Je naprostá pravda, že lékaři jsou finančně podceněni. Nevěří tomu, že se bude znovu jednat o jejich platech, protože takových slibů už slyšeli spoustu. Je pravda, že teď byly volby revoluční. Musí se šetřit, takže stávající krok vlády, který udělala, to znamená, že přidala učitelům, nesebrala zdravotnickým pracovníkům a ubrala všem ostatním, to si myslím, že už je pro zdravotníky vstřícný krok. Každopádně, nemám rád odborové řeči "dej". Peníze pro lékaře se dají sehnat i jinak.Na našem oddělení jsme využili možnost rezidenčních míst pro mladé lékaře. Funguje Vysoká škola polytechnická, to je velký úspěch Jihlavy. Je tam také katedra zdravotnických studií, naši lékaři tam mají možnost přednášet gynekologii a porodnictví a tím si něco přivydělají. Ten základní tarif platu není velký, ale nevidím v současné době nějaký prostor na to, aby se vskutku nadhodnocené požadavky lékařů daly vyplnit.

Lékaři vyhrožují tím, že odejdou do zahraničí, myslíte, že mají šanci se tam všichni uchytit?

V zahraničí samozřejmě.V Německu je obrovský hlad po lékařích. Ale dovedete si představit, že teď se z ničeho nic sbalíte? Pokud jste svobodná, umíte jazyk, tak je to ideální. "Arivederči", odcházím do Německa! Ale kolik lidí, co podepsalo petici, tu výpověď skutečně dá? Nedokážu odhadnout, ale myslím si, že to budou v rámci kraje maximálně desítky lidí.

DANA DVOŘÁKOVÁ

 

Aleš Roztočil
Narodil se 10. května 1953 v Brně. Vyšší stupeň základní školy studoval na Comboni College v Chartůmu v Súdánu, na gymnázium nastoupil v Brně (Gymnázium Elgartova) a ve studiích pokračoval na Lycée Alphonse Daudet v Nimes ve Francii. V letech 1972-1978 studoval Lékařskou fakultu UJEP v Brně. V roce 1986 získal atestaci II. stupně z gynekologie a porodnictví, posléze nastoupil na funkci asistenta na tehdejší LF UJEP a na této univerzitě zůstal až do roku 2003, kdy se stal primářem gynekologicko-porodnického oddělení jihlavské nemocnice. V roce 1999 byl jmenován profesorem. Od roku 2004 působí v Nemocnici Jihlava také jako náměstek ředitele pro vědu, výzkum a školství. Je členem mnoha odborných komisí. Poslancem byl zvolen v roce 2010 jako nestraník z 19. místa kandidátky TOP 09 v kraji Vysočina.

Zdroj: Pelhřimovský deník