Situace není alarmující, protože sestra dělá za dva!
Nedávno se na těchto stránkách střetly dva názory na vzdělávací systém sester, od sestry Dany Krásové a od hlavní sestry Mgr. Aleny Šmídové. Potvrzuje se, že to, co po čem část sester volá – tedy navrácení vzdělání všeobecné sestry na střední školu, se konat nebude.
Ačkoli patřím k proudu, který vzdělávání sester na VŠ podporuje, souhlasím s Danou Krásovou, že systém je nebetyčně pomrvený, a vůbec si neumím představit, že novela zákona, tak jak ji nastínila Mgr. Šmídová, přinese výrazné zlepšení.
V sesterských diskusích se pořád opakuje, jak jsou sestry bakalářky na nic, a oproti tomu je vyzdvihována praxe na starých SZŠ. Jenomže to nebude asi problém systému jako takového, spíš dnešní doby. Na střední a následně vysoké školy se dnes dostávají studenti, kteří by před pár lety přijímací zkouškou neprošli. Výsledkem je vyšší počet „tupých“ absolventů než dříve, a to nejen na školách zdravotnických.
Já jsem si donedávna myslela, že absolventi VŠ musí dobře ovládat český jazyk, a když pak vidím ty neuvěřitelné hrubky v jejich psaném projevu, je mi docela smutno. Na dřívější SZŠ chodily žákyně na praxi s učitelkou, dnes prý chodí studenti často sami a zodpovídá za ně sestra z oddělení. Stíhá to? Pečovat o pacienty a ještě kontrolovat a de facto vyučovat studenty? Nestává se pak, že ač hodin praxe na VŠ je dost, polovinu z ní budoucí sestřičky proflákají, protože nemá kdo se jim věnovat?
Čím větší spěch, tím větší riziko pochybení
Sestry mají kromě přímé péče o pacienty hromadu administrativy, suplují sanitáře, opraváře, nahánějí lékaře nebo udělají práci za něj (ano, je to jejich blbost!), bojují s úspornými opatřeními, běžně pracují přesčas, a těmhle sestrám chceme přidat kompetence – tedy další práci? Hlavní sestra říká, že „pro tyto kompetence je třeba připravit vzdělávání a znamená to i navýšení odpovědnosti a též úpravu finančního ohodnocení výkonů v rámci úhrad od pojišťovny.“
Já říkám, že pro tyto kompetence je především třeba, aby měla sestra čas, aby mohla dělat věci ve větším klidu, neb platí, že čím větší spěch, tím větší riziko pochybení.
Fantastických vzdělávacím systémem a podhodnoceným financováním jsme si zlikvidovali pomocný ošetřovatelský personál. Kolik je v českém zdravotnictví ošetřovatelek? Cože? Že máme zdravotnické asistenty (ZA)?
No na otázku, jaké jsou ohlasy ze zdravotnických zařízení na možnost zařazení zdravotnického asistenta do stávajících týmů, hlavní sestra paní Šmídová neodpověděla. Obecný plk, že „Zdravotnický asistent je důležitým pomocníkem sestry, který by měl být expertem na základní ošetřovatelskou péči. Je to náročná práce, ale velice důležitá,“ já za odpověď nepovažuji. Když se podívám na výpovědi ZA, které sesbírala Dana Krásová, je ZA v týmu buď jako „sestra“, která dělá všechno za menší plat, nebo jako „holka pro všechno“, oproti které má kompetence vyšší, nebo tam není vůbec.
Řada sester nezná své kompetence
Podle výpovědí se pozice ZA liší i v rámci jedné nemocnice, v závislosti na oddělení a vrchní sestře. Není se co divit… V časopise Zdravotnictví a medicína byl zveřejněn výzkum, podle které značné procento vedoucích sester i z velkých fakultních nemocnic nezná sesterské kompetence - více ZDE. Vtírá se mi nepříliš slušný, zato výstižný výraz: jeden velkej bordel!
Připravme se na to, že debordelizace bude dlouhá, náročná a s nejistým výsledkem. Zdravotníci, buďme na sebe milí, hnusným chováním navzájem si práci jen komplikujeme. Nechme sestry vzdělávat se na vysokých školách a snažme se, aby měly možnost co nejkvalitnější praxe.
Časem opravdu dojde k tomu, že bude méně lékařů a sestry je v některých činnostech zastoupí. I kdyby se sestra vzdělávala jen na SZŠ, stejně by absolventi nebyli tak dobří, protože kritéria přijetí na všechny SŠ se snížila. I kdyby se sestra vzdělávala jen na SZŠ, stejně by hledala další studium, protože co si budeme povídat, v devatenácti letech se nikomu do práce nechce.
Zdravotnický asistent nemá budoucnost
Ale proboha, zrušme zdravotnického asistenta! Skutečně se nám vyplatí financovat obor, ze kterého nastoupí podle hlavní sestry Mgr. Šmídové do praxe necelých 500 lidí ročně, a z toho ještě někteří do jiné praxe než je zdravotnická? Navíc větší počet ZA, který do zdravotnictví nastoupí, stejně dostuduje VŠ nebo VOŠ dálkově. Vsadím se, že i když se zruší odborný dohled, ZA do praxe nepůjdou – viz výše, v devatenácti letech se nikomu do práce nechce.
Nebylo by lepší otevřít rekvalifikační kurzy pro sanitáře a ošetřovatelky? Pro ženy, které potřebují novou práci? Sanitárky, které by dělaly hygienu, úpravu lůžka, desinfekci, doprovod nemocných na vyšetření, pochůzky s dokumenty a biologickým materiálem, přípravu pomůcek ke sterilizaci… Na to nepotřebují maturitu. Když je nebudeme přetěžovat, slušně je zaplatíme a budeme se k nim v týmu chovat hezky, tak nám vydrží! A sestry můžou konečně dělat jen svou práci!
Lenka Šnajdrová, www.tribune.cz
Ostatní blogy autorky najdete ZDE.
Zdroj: www.tribune.cz