Světová konference WONCA navzdory povodním i politické krizi
Jak došlo k tomu, že se letošní mezinárodní konference WONCA koná právě v Praze, tedy po patnácti letech poprvé v Evropě?
Světová WONCA se koná jednou za tři roky. V Singapuru v roce 2007 se vybírala destinace pro rok 2013 a byla šance na uspořádání konference v Evropě. Odvážný nápad přihlásit naši kandidaturu potřeboval silnou podporu, a tu nám poskytla agentura Guarant. Tenkrát v hlavách několika lidí vznikl odvážný nápad, který byl podpořen aktivní pomocí agentury Guarant. Rázem jsme si připadali silnější a připravili jsme takovou profesionální nabídku, která obstála v tvrdé konkurenci dalších měst – například Barcelony, Benátek, Vídně a dalších.
S jakými předpoklady jste přistupovali k organizaci?
Kromě zkušené agentury v pozadí jsme měli nadšení a také vlastní zkušenost – kolega Václav Beneš byl hlavním organizátorem evropské konference WONCA v roce 1997 a současný výbor společnosti pořádal v roce 2007 středoevropskou konferenci praktických a rodinných lékařů ISGP. Očekávali jsme podporu mezinárodní organizace WONCA a zahraničních přátel se zkušenostmi z pořádání konferencí. Během šesti let příprav jsme měli několik schůzek a od samého začátku jsme pracovali i na marketingu pražské konference.
Medicínská konference a marketing není obvyklé slovní spojení. Co to v tomto případě znamenalo?
Byli jsme aktivní na sociálních sítích – facebooku a twitteru a pochopitelně jsme využívali vlastní webovou stránku pro propagaci konference. Současně jsme udělali plán akcí, na nichž jsme konferenci WONCA v Praze propagovali. Výsledkem návštěvy konference v regionu Asia Pacific v Jeju (Jižní Korea) je účast více než 500 lékařů z pacifické Asie. Na sklonku loňského roku jsem se zúčastnil amerického kongresu WONCA ve Philadelphii, protože přilákat americké rodinné lékaře bylo naším velikým přáním. To, že jich přijelo kolem stovky a dalších šedesát z Kanady, považujeme za veliký úspěch.
Jak přibývalo práce, tak se rozrůstal náš tým. Vytvořili jsme výbory – organizační, vědecký a mezinárodní poradní. Do jeho čela jsme pozvali profesora Igora Švaba ze Slovinska, který dlouho zastával funkci evropského předsedy WONCA a jeho pomoc byla účinná a prospěšná ve všech ohledech. Organizace mezinárodního kongresu měla mnoho dalších pozitivních důsledků pro naši společnost a její členy. Během šesti let podstatně vzrostla účast českých praktických lékařů na mezinárodních kongresech. Výjezdy byly svázené s určitými úkoly v získávání zkušeností z mezinárodního fóra, v navazování kontaktů a přilákání pozornosti k pražské světové konferenci WONCA.
Jak se zapojili do příprav mladí kolegové?
Výbor SVL ČLS JEP poskytl podporu mladým praktickým lékařům a ti ji opravdu využili. Založili si vlastní organizaci Mladí praktici v rámci evropské organizace mladých praktických a rodinných lékařů Vasco da Gama Movement, která je součástí evropské organizace WONCA. Jejich současné aktivity se neomezily jen na pomoc organizace naší konference, ale sami se stali pořadateli vlastní prekonference WONCA, čímž stoupla jejich světová prestiž.
Prekonference Mladých praktiků je první celosvětovou, globální prekonferencí. Zatím byly vždy jen regionální – evropské. Našim mladým kolegům se podařilo navázat kontakty s mimoevropskými organizacemi a pozvat je do Prahy. Jména jako Zuzana Vaněčková, Nela Šrámková a Norbert Král už znají lékaři po celém světě a tito lékaři mají dnes zcela jiné perspektivy pro svou kariéru díky zkušenostem i světovým kontaktům, než jsme měli my před dvaceti lety.
Ale jsou tu i další. David Halata aktivně vystupuje v organizaci EURIPA, která sdružuje praktické lékaře z rurálních oblastí, Jan Kovář je zástupcem České republiky v Evropské skupině pro kvalitu v primární péči (EQUIP), Jáchym Bednář je zase naším zástupcem v Evropské akademii učitelů (EURACT).
Jak byste komentoval účast českých praktických lékařů?
Přál jsem si, aby čeští praktici vzali konferenci za svou. Dosáhli jsme toho, že se zaregistrovalo 160 českých účastníků. Mohlo by se zdát, že to není příliš vysoké číslo v porovnání s 1 300 účastníky našich českých konferencí. Znamená to ale podstatně více domácích účastníků, než měli Poláci ve Varšavě nebo Rakušané ve Vídni.
Českým, ale i slovenským účastníkům jsme nabídli dotovanou účast, abychom obnovili historickou vzájemnost. Výsledkem je stovka registrovaných účastníků ze Slovenska. V rámci programu proběhl Česko‑slovenský den, což je sekce, která probíhala v češtině a slovenštině. Organizace tohoto dne je dílem Otty Herbera za českou stranu a Ivety Vaverkové za slovenskou. Slovenští kolegové byli také zapojeni do práce přípravných výborů.
Jak se ke konferenci praktiků stavěly oficiální osobnosti?
Konferenci poskytli záštitu premiér Petr Nečas, ministr Leoš Heger, primátor Pavel Bém a později i Bohuslav Svoboda a rektor Karlovy univerzity prof. Václav Hampl.
Ohrozilo něco přípravy konference?
Jako předseda organizačního výboru jsem cítil odpovědnost i za přírodní a lidské katastrofy, které by mohly ohrozit konferenci, jako např. vulkanické erupce nad Evropou, hurikány, stávky na letištích atd. Po hladkém, i když náročném průběhu příprav, kdy vše probíhalo příznivě, Prahu ohrozily povodně. Hladina Vltavy stoupala přímo úměrně s počtem registrovaných účastníků. Bylo zcela jasné, že povodně nemohou zaplavit Kongresové centrum, ale v přímém ohrožení se ocitl společenský večer na Žofíně. Voda se zastavila snad několik centimetrů pod kritickým bodem, kdy by bylo nutné slavnostní večer odvolat kvůli záplavám. V Americe na CNN vytáhli z archivu záznam záplav v roce 2002 a pouštěli české povodně „v přímém přenosu“. Odpovídali jsme pak na stovky mailů a uklidňovali zámořské kolegy, kteří se již pro nás chystali uspořádat sbírku. Když byly zvládnuty povodně, zpravodajství opanoval český politický skandál. Přestože nic z uvedeného konferenci neohrozilo, někteří účastníci přijížděli s obavami, co tu je a co je tu čeká.
Jak probíhala příprava odborného programu?
Agentura Guarant odvedla vysoce profesionální práci. Vůbec jsem si předtím neuvědomil, kolik práce dá sestavit odborný program. Touha vystupovat v Praze vyústila v dvojnásobný počet příspěvků, než je možné na konferenci prezentovat. Např. z Jižní Ameriky se přihlásilo 215 lékařů, kteří poslali mnoho abstrakt. Dalo nesmírnou práci identifikovat všechny autory a přiřadit je ke správným pracovištím. Ve spolupráci se 115 mezinárodními hodnotiteli jsme program sestavili a pak jsme čelili značnému počtu odvolání a připomínek o zařazení nepřijatých sdělení. Do odborného programu bylo přijato na 1 700 sdělení, z toho je 1 143 posterů. Nebyl problém získat více než 130 předsedajících kolegů.
Neměli zahraniční účastníci problém s vízy?
O to se starala agentura Guarant. Na její podnět jsme dříve než rok před kongresem umístili na webové stránky podrobný návod, jak postupovat při žádosti o vízum. Guarant vystavil stovky zvacích dopisů, zajišťoval individuální jednání s konzuly jednotlivých zemí. Při získávání víz jsme využívali i osobní kontakty členů výboru, např. při zajišťování víz pro předsedu Čínské společnosti praktických lékařů ze Šanghaje.
Jak můžete charakterizovat témata a významné řečníky konference?
V odborném programu byla témata jak výzkumná a klinická, tak organizační a zdravotně‑politická. Přijelo sedm vyzvaných řečníků v čele s Margaret Chan, generální ředitelkou WHO. Jedním z řečníků byl například ředitel medicínské divize firmy INTEL. Z našich řečníků bych rád vyzvedl přednášku profesora Škrhy, který se zabýval celosvětovou pandemií diabetu. Vystoupili oba prezidenti WONCA, jak minulý, profesor Richard Roberts ze Spojených Států, tak nový, který se ujímá předsednictví, profesor Michael Kidd z Austrálie.
Součástí konference byly i semináře, které připravily zájmové sítě lékařů s celosvětovou působnosti, a to na aktuální témata, jako jsou vzdělávání, výzkum, role žen, genderová, environmentální a rurální problematika. Speciální workshopy byly věnovány i jednotlivým skupinám onemocnění – respiračním, kardiovaskulárním, gastroenterologickým. Už tři dny před vlastním zahájením konference začalo zasedání výkonných orgánů WONCA, jejich regionálních rad i světové rady, kde jsem s kolegou Benešem zastupoval Českou republiku. Tato jednání nemají odborný ráz, ale projednávají se na nich důležitá strategická kritéria a politické aspekty naší práce a vyplývají z nich mnohá doporučení pro jednání se státními autoritami i dalšími institucemi.
Jak se podařilo získat účast Margaret Chan, generální ředitelky WHO?
Když jsme získali organizaci konference WONCA 2013 pro naši společnost, chtěli jsme pozvat osobnost, která dá této události ten správný lesk. V roce 2009 za předsednictví České republiky v Evropské unii jsem měl tu čest předkládat v Ženevě za Evropskou unii námět k rezoluci, která se týkala primární péče. Při této příležitosti jsem se s Margaret Chan setkal. Po konzultaci s výkonným výborem WONCA jsme pozvali Margaret Chan, a ta naše pozvání přijala. Její návštěva byla pak připravována ve spolupráci s MZ ČR a úřadem WHO v Praze, vedeným MUDr. Alenou Šteflovou.
Jde tedy o zcela oficiální návštěvu čelné úřednice WHO. Jaký jste pro ni připravili program?
Návštěva Margaret Chan v Česku je protokolární záležitost, která má svá přesně daná pravidla. Původním záměrem ministerstva byla exkurze na novorozeneckém oddělení v Motole. Nakonec se pan ministr nechal přesvědčit k návrhu, aby paní Chan navštívila školicí ordinace praktických lékařů Cyrila Muchy a Adriany Joungové. Této návštěvy se paní Chan však nakonec pro své onemocnění nezúčastnila.
Kterého účastníka si nejvíce považujete?
Vážím si každého lékaře, který na konferenci přijel. Tady je jeden zásadní rozdíl oproti jiným odborným akcím. Polovina účastníků si totiž platí konferenci sama; z prostředků vlastních pracovišť (praxí) nebo z grantů. Druhá polovina lékařů přichází z podpory odborných společností nebo farmaceutických firem.
V odborném programu byli dominantní akademičtí praktičtí lékaři, kteří vedou výzkum primární péče. Pocházejí zejména z Nizozemska, Spojených států, Austrálie, Skandinávie, Velké Británie. Co říci k moderní primární péči mají v současnosti i lékaři z Asie, Jižní Ameriky, z Evropy např. Slovinci, Poláci, ale i Češi. Výzkum podstatnou měrou ovlivňuje úroveň primární péče. A to zejména v zemích, kde praktický lékař funguje jako gate‑keeper a bez něj se pacient nedostane k další péči.
Vážím si mladých lékařů z výzkumných pracovišť, kteří přinášejí nové myšlenky, i kolegů z akademického světa primární péče, nositele budoucích trendů.
V loňském roce zemřela profesorka Barbara Starfield, což byla jedna z nejvýznamnějších akademických osobností primární péče, která vypracovala důkazy o tom, že systémy postavené na silné primární péči fungují efektivněji a jsou levnější. Po ní byla pojmenována jedna z klíčových přednášek, Barbara Starfield Memorial Lecture. Ve sdělení klíčových řečníků vždycky hledám inspiraci pro příští práci, protože umějí vyjádřit to, co člověk cítí jako hlavní trend.
Co přednesli čeští praktici?
Do hlavního programu konference bylo zařazeno několik vystoupení českých praktiků a několik posterů. Našimi prezentovanými tématy byl screening kolorektálního karcinomu, management žilních a tepenných onemocnění dolních končetin, postgraduální vzdělávání a rezidenční program. Na prekonferenci určené mladým praktickým lékařům učil dr. Kvapil řešení akutních situací přímo na modelech. Úspěšné odborné projekty byly prezentovány na celodenní sekci, Česko‑slovenském dnu.
Co vás na kongresu nejvíce zaujalo?
Velmi přínosné bylo jednání mezinárodního výkonného výboru. Velmi mne zaujalo vystoupení obou prezidentů WONCA, jak Richarda Robertse, který se zde loučil, tak Michaela Kidda, který po něm přebírá funkci. Jsou to mimořádné osobnosti, které umějí zcela přesně vyjádřit a formulovat své vize do budoucnosti, kudy by se měla primární péče ubírat. Zcestovali celý svět a znají potřeby primární péče ve všech regionech. Navíc umějí své strategie komunikovat k dalším organizacím, jako je například WHO.
Současný prezident Richard Roberts (na snímku) navštívil dvě ordinace praktických lékařů, kde probíhá i výuka budoucích praktiků, a o úrovni české primární péče se vyjádřil s velkým uznáním.
Počasí nebylo právě ukázkové, ale o to více účastníků trávilo své pražské dny v přednáškových halách. Ve čtvrtek naštěstí ustal déšť, takže se mohl bez komplikací uskutečnit Běh Vyšehradem, kterého se zúčastnila více než stovka lékařů.
Které přednášky jste na konferenci vyslechl?
Zúčastnil jsem se jednání o výzkumu v primární péči, vyslechl jsem blok přednášek o funkčních poruchách gastrointestinálního traktu, na semináři o screeningu byla pokřtěna kniha pro evropské praktické lékaře o screeningu kolorektálního karcinomu, která vznikla v České republice.
Zdroj: Medical Tribune