Vítáte centrální úložiště elektronických receptů?

12 minut čtení 17. 6. 2009 red

Navzdory tomu, že k centrálnímu úložišti elektronických receptů stále nejsou připojeny všechny lékárny, lze předpokládat, že dříve či později se tak stane a úložiště začne plnit svoji roli elektronické evidence výdeje léčiv. Zpočátku jeho existenci prakticky zaznamenají hlavně lékárníci, když do něj budou záznamy o výdejích posílat, a v případě zájmu také samotní pacienti, kteří budou mít možnost nahlédnout do svých lékových záznamů. Předpokládá se, že v budoucnu budou
s jejich souhlasem do těchto dat moci nahlížet i lékárníci a lékaři. Tentokrát jsme se proto lékařů zeptali:

Vítáte centrální úložiště jako nástroj, který umožní e‑preskripci a současně bude zdrojem spolehlivých lékových informací o vašem pacientovi? Myslíte si, že to vaši práci usnadní a zkvalitní? Ve kterých konkrétních situacích a v čem především?

Osobně považuji úložiště za nepřípustný zásah do soukromí

Jsem si jista, že více argumentů je proti než pro. Obávám se této „instituce“ jako lékař i jako pacient. Pokud potřebuji znát kompletní medikaci u pacienta, je to zpravidla tehdy, když se objeví kožní alergické projevy. V naprosté většině případů jsou mi schopni pacienti sami říci, co užívají, a to jak léky předepsané lékařem, tak koupené volně (ty bývají příčinou alergických reakcí velmi často a zpravidla je pacient nebere pravidelně).

Na druhé straně to, že má pacient lék předepsaný, přece vůbec neznamená, že jej užívá. Opět příklad – pacient má předepsána venotonika s pokynem, aby je užíval při obtížích s hemoroidy, a nyní přichází se zánětem žil na noze. Ošetřující lékař mu další lék tohoto typu nepředepíše, protože se domnívá, že je po této stránce zajištěn.

A z hlediska pacienta? Nejsem si jista, zda bych byla ráda, kdyby kdokoli, komu jsem sama tuto konkrétní informaci neposkytla, měl možnost nahlédnout do seznamu léků, které užívám. Když to bude potřebovat vědět, zeptá se mě, a když budu mít dojem, že je účelné mu to sdělit, řeknu mu to. Považuji proto úložiště za nepřípustný zásah do soukromí.

Možné zneužití farmaceutickými firmami nechci ani domýšlet.

MUDr. Andrea Vocilková,
soukromá dermatovenerologická ordinace, Praha 6

Elektronická evidence by mohla zabránit komplikacím

Domnívám se, že elektronická evidence preskripce je v současné době vítaná vzhledem k polypragmazii u našich seniorů. Jednak proto, že senioři kupují k ordinovaným lékům ještě řadu jiných (např. analgetik, nesteroidních antirevmatik apod.) a dochází k nežádoucím interakcím. Dále proto, že jak lékaři, tak lékárníci občas obměňují lék za jiný stejného složení, což vede mnohdy k tomu, že pacienti užívají léky duplicitně. Elektronická evidence by tak mohla těmto komplikacím zabránit.

MUDr. Božena Jurašková, Ph.D.,
vedoucí subkatedry geriatrie LF UK v Hradci Králové

Přínos vidím, je třeba vyřešit přístup do systému

V loňském roce jsem byl na semináři, který podstatu centrálního úložiště vysvětloval, a domnívám se, že základní myšlenka je dobrá.

Nejde ani tak o to, zdali je nyní požadavek na data odesílaná do úložiště z lékáren přemrštěný, pro potřebu praxe by bylo dostatečné, aby byl pohyb preskripce a vydaných léků v úložišti dostupný. Pak by zpětná vazba a informace pro kteréhokoli ošetřujícího lékaře byla důležitá (zvláště z pohledu generické substituce, tedy při pouhé změně názvu léku, kdy vzniká možnost duplicitní medikace). Trochu problematický je institut souhlasu pacienta s nahlížením lékařů a lékárníků do záznamů – pak lze snadno dojít k situaci, kdy se informace „ztratí“. Podobná situace se opakuje u pacientů zaregistrovaných v systému IZIP – opakovaně řada z nich zapomene svůj PIN, a tak je snaha o předání validních informací o léčbě mezi zdravotnickými subjekty nemožná. Přínos tedy vidím, teoreticky je nutno vyřešit přístup – a možná do budoucna i pohyb a nákup volně prodejných léků ze strany pacienta (například volně prodejné léky s obsahem nesteroidních antirevmatik a možnosti kumulace dávek).

MUDr. Bohumil Skála,
praktický lékař, Lanškroun

Nesouhlasíme se způsobem tvorby úložiště

V tomto případě se cítím vázán stanoviskem (výzvou) Rady Sdružení ambulantních specialistů ČR, jež bylo přijato 20. 2. 2009 a se kterým se i osobně ztotožňuji.

Navíc nemám žádné informace, že by obavy vyjádřené v naší výzvě, kterou přikládám, mohly být byť sebeméně plané. Jinými slovy: trváme nadále na výzvě a se způsobem tvorby úložiště bez možnosti aktivního vyjádření (ne)souhlasu ze strany pacienta nebo lékaře nesouhlasíme.

MUDr. Zorjan Jojko,
předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR

Výzva Rady SAS ČR lékárníkům České republiky ze 20. 2. 2009:

Rada SAS konstatuje, že:

registruje aktivity Státního ústavu pro kontrolu léčiv (dále jen SÚKL) v rámci zahajování provozu tzv. centrálního úložiště receptů, přičemž je toho názoru, že rozsah dat o pacientech a lékařích, která chce SÚKL získávat od lékárníků, je výrazně nad rámec příslušného zákona.

Nesouhlasí s tím, aby jakýkoli úřad v ČR shromažďoval data týkající se zdravotního stavu lidí a údajů o lékařích bez toho, aby to bylo podmíněno jejich informovaným a odvolatelným souhlasem.

Jakékoli shromažďování dat o pacientech či lékařích považuje za možné jen tehdy, pokud bude pro tato data účinně zajištěna co nejpřísnější kontrola proti možnosti jejich úniku a zneužití a pokud shromažďování těchto dat bude pro pacienty či lékaře znamenat nějaký důležitý přínos, např. dosahne‑li se shromažďováním dat takového zlepšení zdravotní péče o pacienty, jehož není možno dosáhnout jiným způsobem.

Vzhledem k tomu, že žádná z výše vyjmenovaných podmínek t. č. při vytváření centrálního úložiště receptů není splněna a je jednoznačné, že požadavky SÚKL vůči lékárníkům jsou mimo rámec příslušného zákona, Rada SAS ČR opakuje nesouhlas s aktivitami SÚKL v této věci a vyzývá lékárníky, aby do změny stavu, k němuž může dojít nejspíše jen změnou přístupu SÚKL a dohodou mezi lékaři a lékárníky, eventuálně změnou zákona, tomuto úřadu v žádném případě neposkytovali údaje o lékařích, kteří předepisují léky, ani o pacientech, jimž léky vydávají. Rada SAS ČR

Nevidím důvod, proč budovat úložiště

Myslím si, že s léky není problém. Když má pacient lékárníka léta, může po celou dobu vyzvedávat léky a technicky nevznikají žádné komplikace – vzhledem k možnosti komunikace lékař/lékárna/pacient prostřednictvím e‑mailu, telefonu. Nevím, proč budovat úložiště. Navíc pojišťovny sledují toky peněz a vidí do věci ze stránky finanční. Mí nejmoudřejší pacienti mají své lékárníky, kteří je znají, vědí, jak se léčí, včas se dozvědí o změně (někdy se nasadí zcela nová medikace nebo začne problém s léta zavedeným lékem), přijde mi to vybalancované, levné a bez problému, na menším městě snad ještě více než v anonymní Praze…

MUDr. Rudolf Hoffmann,
Všeobecná interní ambulance, Lékařské centrum Václavka

Ve finále může úložiště receptů zkvalitnit práci lékaře

Centrální úložiště elektronických receptů je určitě významný krok k evidenci preskripce a v budoucnu by mělo pomoci mimo jiné i k racionálnímu předepisování léků. Ačkoli neznám přesná data, jsem přesvědčen, že preskripce je stále různým způsobem zneužitelná, a pokud by centrální evidence byla prvním krokem k zavedení pořádku a zároveň cestou k adresnému dohledání receptů pro pacienta i pro lékaře, tak by ve finále vedla ke zkvalitnění péče o zdraví. Každý takový krok, jako je tento, s sebou nutně musí přinést vlnu nevole, protože z pohledu lékárníka přidělává práci. Je celkem jasné, že nemůže hned od začátku fungovat bezchybně, ale v dnešní době informačních technologií a jejich možností je dobré naučit se s takovým nástrojem pracovat. Jsem přesvědčen, že nakonec centrální úložiště receptů může usnadnit a zkvalitnit práci lékaře.

MUDr. Martin Gregora,
praktický dětský lékař, Strakonice