VIDEO Obermannová: 50. ročník BOD byl úspěšný. Dáváme důraz na multioborovou spolupráci
Doc. MUDr. Radka Lordick Obermannová, Ph.D., předsedkyně programového výboru Brněnských onkologických dnů Brněnské onkologické dny mají za sebou…
Ani letos na BOD nechyběla sekce pacientů. Jedna z přednášek byla věnována problematice návratu do zaměstnání po onkologickém onemocnění, a to očima psychologa.
Doc. PhDr. Iva Burešová, Ph.D., z FF MU a Psychologického ústavu v Brně, zdůraznila, že v každé fázi onemocnění (od stanovení diagnózy až po návrat do zaměstnání) hrají roli individuální vlastnosti pacientů: „Někdo nemoc přijme celkem snadno, někdo ji vnímá a prožívá těžko. Víme, že existuje psychické nastavení osobnosti, které předurčuje k lepšímu zvládání nemoci a zvyšuje šanci na delší život. Na druhé straně spektra pak máme osobnosti, které si bez psychologické pomoci sami neporadí.“
Podle doc. Burešové je pro pacienty při rozhodování, zda a kdy se vrátit do zaměstnání, zásadní důsledně zvážit, zda jsou vyrovnáni se svou diagnózou a jsou schopni zvládat fyzické a psychické důsledky léčby – zda mají nastavené mechanismy, které je udrží v optimálním stavu (dostatečné pamatování na sebe a naslouchání vlastnímu tělu a jeho možnému přetížení).
Psychologové definují tři faktory ovlivňující vyrovnání se s nemocí: emoční stabilita (jde o vrozenou komponentu psychiky), úroveň rezilience (nezdolnosti, míry, s jakou jsou jedinci schopni zvládat obtíže a překážky) a míra perfekcionismu. „Míra perfekcionismu určuje, které životní role je pacient schopen v zájmu svého zdravotního stavu opustit, nebo v nich polevit. Jde například o roli dokonalé manželky, milenky, matky, kamarádky, zaměstnance. Důležitá je schopnost koncentrovat se na sebe, aby došlo co nejdříve k zotavení po léčbě,“ doplnila doc. Burešová.
Důležité je také nezapomínat na komunikaci, a to jak v rámci rodiny, tak na pracovišti „V rámci rodiny a vztahu je třeba otevírat komunikaci o nespavosti, únavě, narušené sexualitě, v rámci pracoviště není doporučeno skrývat následky náročné léčby. Je také vhodné umět požádat o sociální a psychologickou podporu,“ zdůraznila doc. Burešová a dodala, že z průzkumů a zkušeností s pacienty vyplývá, že řada pacientů tuto pomoc nevyhledává, nechtějí zdravotnický systém dále zatěžovat. Platí však, že psychologická podpora by měla být v případě vážného onemocnění standardem – dle dostupných studií to má silný pozitivní vliv na délku trvání choroby a délku života po nemoci.
Žádoucí oblasti psychologické podpory
„Ukazuje se, že pacient hodně dá na doporučení svého lékaře ohledně rozhodnutí vyhledat pomoc psychologa,“ uvedla doc. Burešová a apelovala na onkology, aby si všímali také psychického stavu svých nemocných a včas jim navrhli možnost vyhledat psychologickou pomoc – současně je vhodné nabídnout dostatečné a úplné informace, protože řada pacientů na psychologickou pomoc stále pohlíží jako na stigmatizující záležitost. „Pacienti ocení seznam akreditovaných specialistů zaměřených na onkologické nemocné.“
Zajímavé výsledky přineslo i dotazování pacientů na preferované formy psychologické péče. Onkologičtí pacienti nejvíce vítají intervenci na počátku onemocnění, kdy se musejí vyrovnat s faktem diagnózy, ale ocení pomoc i v průběhu léčby a remisi. Poměrně hodně pacientů by uvítalo i dlouhodobou individuální terapii. „Důležitá je pro pacienty také možnost krizové intervence v nějakém závažném zátěžovém okamžiku a hodně volají po podpůrných skupinách, které jim umožní sdílení zkušeností, včetně intimních témat,“ uvedla doc. Burešová a doplnila, že problém je, že pacienti, zejména muži, mají tendenci odmítat psychofarmakoterapii, a to i v případě, že čelí už těžším depresím.
Z preventivních důvodů je podle doc. Burešové klíčové znát i nejčastější důvody pacientů pro nevyhledání psychologické péče: mají pocit, že nemoc zvládnou sami, myslí si, že mají dostatek podpory v rodině či partnerovi, nevědí, že by něco takového mohli využít (nedostatek informací), stydí se, nechtějí obtěžovat, nevyznají se jako laici v nabízených službách, psychologická péče pro ně není finančně dostupná nebo je odrazují dlouhé objednací lhůty. Podstatným faktorem je i pohlaví – muži mají více než ženy tendenci odmítat psychologickou podporu.
Další zpravodajství z 49. ročníku Brněnských onkologických dnů 2025 čtěte v medisekci Brněnské onkologické dny.
Doc. MUDr. Radka Lordick Obermannová, Ph.D., předsedkyně programového výboru Brněnských onkologických dnů Brněnské onkologické dny mají za sebou…
Prof. MUDr. Marek Svoboda, Ph.D., ředitel Masarykova onkologického ústavu, a jeho zhodnocení 49. ročníku konference Brněnské onkologické dny.
Populační screening je etablovanou součástí onkologické prevence, jeho další vývoj ale podle doc. MUDr. Jany Halámkové, Ph.D., vedoucí lékařky Centra…
Pilotní evaluace programu ONKOFIT, představená na Brněnských onkologických dnech 2026, sledovala sedm žen během 16týdenní jógové intervence. Autoři…