Přeskočit na obsah

Česká stopa na kongresu ECTES

Pořádala ho European Society for Trauma and Emergency Surgery (ESTES) spolu s Českou společností pro úrazovou chirurgii (ČSÚCH) ČLS JEP v pražském hotelu Clarion Congress Hotel.



V jednotlivých sekcích věnovaných úrazové chirurgii, medicíně katastrof a válečné chirurgii, poraněním skeletu a sportovní medicíně, viscerálním traumatům a polytraumatům vystoupilo se svými sděleními více než 80 zvaných řečníků z Evropy a dalších přibližně 20 z USA a Japonska. Mimoto jako obvykle probíhaly i „free paper sessions“.

V neděli odpoledne se uskutečnilo sympozium sekce České společnosti úrazové chirurgie, jemuž předsedal prezident kongresu prof. MUDr. Peter Wendsche, CSc., Klinika traumatologie LF MU a Úrazová nemocnice Brno. Jako první zazněla přednáška doc. MUDr. Jarmily Drábkové, CSc., z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 2. LF UK a FN v Motole na téma Kritické trauma – současné pokroky a budoucí výzvy pro intenzivisty. Doc. Drábková zdůraznila nutnost interdisciplinární spolupráce. V zájmu intenzivistů není jen přednemocniční život zachraňující péče, ale i dlouhodobé výsledné parametry – health related quality of life a běžné aktivity.

Jako další vystoupila prim. MUDr. Václava Adámková, ÚLBLD Klinická mikrobiologie a ATB centrum VFN, s přednáškou věnovanou „Antibiotic stewardship“ (AMS) v úrazové chirurgii. Jak uvedla prim. Adámková: „Termín ‚antibiotic stewardship‘ je užíván často, ale nikdo přesně neví, co znamená. Když se podíváte do slovníku, definice je rozsáhlá, ale nejdůležitější je závěr, že jde o opatrné a zodpovědné řízení používání antibiotik.“ Antibiotika jako malé molekuly jsou pro nás neobnovitelný zdroj a nadměrné používání antibiotik vede k antibiotické rezistenci, která je velkým problémem, je spojena s mortalitou, morbiditou a rostoucími náklady na léčbu. Primářka Adámková si položila otázku, co víme o antibiotikách, odpověděla si, že se obává, že nic. Jak uvedla: „Jde o velmi malé molekuly, které nejsou určeny k léčbě infekcí, dávají nám čas tím, že zastaví dělení bakterií, ale naše imunologická odpověď je v boji s infekcí nejdůležitější. Tyto malé molekuly jsou rozhodující pro bakterie, jde o signální molekuly, které pomáhají bakteriím přežít a komunikovat spolu.“

Jako hlavní problém nevidí prim. Adámková nadužívání antibiotik v medicíně, ale největším problémem podle ní je podávání antibiotik jako podpory růstu v živočišné výrobě a nadměrné užívání dezinfekčních prostředků v domácnostech, protože u bakterií se rozvine rezistence k antibiotikům i pod vlivem dezinfekčního prostředku. Rezistence k MRSA není tak velkým problémem, ale problémem jsou gramnegativní bakterie. Více než 50 procent kmenů Klebsiella pneumoniae v ČR a SR jsou multirezistentní kmeny, jsou tedy rezistentní ke třem či více různým skupinám antibiotik. Nadužíváme karbapenemy, protože gramnegativní sepse se objevuje často. Ale bakterie si vyvinula rezistenci i ke karbapenemům.

Primářka Adámková považuje za nejdůležitější položit si otázku, zda je podávání antibiotik v každé situaci, kdy je používáme, opravdu nezbytné, zda je vhodným markerem jen zvýšené CRP, zvýšená hodnota leukocytů. Primářka Adámková si odpověděla, že nejsou dostatečnými markery, protože je fyziologické, že se v průběhu prvních 48 hodin po chirurgickém výkonu CRP zvyšuje. Některé situace jako sepse či intraabdominální krize antibiotika vyžadují, ale otázkou je, zda známe naši epidemiologickou situaci. Může nám pomoci kumulativní antibiogram, který by měla poskytnout mikrobiologická laboratoř alespoň jednou za rok.

Antibiogram pomůže najít účinnou terapii, když výsledky kultivace nejsou jednoznačné. Vyšetříme pacienta. Když známe svoji epidemiologickou situaci, můžeme zahájit léčbu správným antibiotikem, ve správné dávce a po správnou dobu. Existují dvě strategie. Front‑end‑rear prescription authorization, tzn. že podávání veškerých antibiotik je pod kontrolou antibiotického centra, druhou strategií je back‑end prescription authorization, když předepíše specialista antibiotikum a vyskytnou se problémy, může to s antibiotickým centrem konzultovat.

Dále zazněla přednáška Léčba degenerativních onemocnění chrupavky pomocí hyaluronové kyseliny nebo PRP prof. MUDr. Radka Harta, Ph.D., FRCS, MHA, primáře Ortopedicko‑ ‑traumatologického oddělení Nemocnice Znojmo. Cílem autorů bylo dokázat, že destičkami obohacená krevní plazma (PRP) vylepšuje nebo posiluje regeneraci chrupavky postižené degenerativním onemocněním a zlepšuje funkci kolena. Operovali 75 pacientů, které hodnotili. S hematology vytvořili speciální centrifugační režim, aby získali PRP z krve. Léčebný protokol spočíval v tom, že šest týdnů po první artroskopii aplikovali první injekci a pak každých čtrnáct dní injekci další; pacient dostal šest injekcí do tří měsíců a pak každé tři měsíce další injekci. Celkem mu bylo aplikováno devět injekcí v průběhu jednoho roku po artroskopii. Pak léčili kontrolní skupinu kyselinou hyaluronovou se stejným léčebným protokolem jako u předchozí skupiny. U všech těchto pacientů byla provedena druhá artroskopie, vyšetření MR před zahájením terapie a po jejím ukončení a bylo použito klinické skóre. Co se týče zlepšení kvality života (Quality of Life Score), v obou skupinách bylo dosaženo takřka stejného statisticky významného zlepšení. Bohužel ani v jedné skupině nedošlo k ztluštění chrupavky. U mnoha pacientů v obou skupinách byly po léčbě ve vzorcích zjištěny chondrocyty, ačkoli před léčbou u nich nebyly přítomny, a totéž platí pro proteoglykany.

Jako další přednesl přednášku věnovanou desetiletým výsledkům transplantací menisku doc. MUDr. Libor Paša, Ph.D., přednosta Kliniky traumatologie LF MU a Úrazové nemocnice v Brně. Transplantace menisku je indikována u biologicky mladých pacientů (do 50 let věku), kteří mají klinické potíže po subtotální či totální meniskektomii. U prvních 16 pacientů provedli operaci cestou artrotomie, ale od roku 2006 již provádějí operace pouze artroskopicky. Předpokladem pro dobré výsledky operace je nutná dobrá osa a dobrá stabilita kolenního kloubu. Korekci osového postavení lze provést pomocí osteotomie horního konce bércové kosti typu „close wedge“ nebo „open wedge“ současně s transplantací menisku nebo ve dvoudobé operaci, kdy je nejprve nutné zkorigovat osu a následně provést transplantaci menisku. Stabilitu kolenního kloubu řeší vždy plastikou poškozeného vazu. Od dvou do deseti let prokázali u sledované skupiny 48 pacientů statisticky významné zlepšení ve sledovaných skóre – KOOS, IKDC a Lysholm u všech operovaných pacientů. Výjimkou jsou pacienti, u kterých v důsledku zvýšených aktivit po transplantaci nastane nový úraz operovaného kloubu s jeho poúrazovými následky.

Jako poslední zazněla přednáška doc. MUDr. Františka Vyhnánka, CSc., vedoucího lékaře Traumacentra 3. LF UK a FNKV, věnovaná inovovaným žeberním dlahám Judetova typu u nestabilních poranění hrudní stěny. Indikace pro chirurgickou stabilizaci hrudní stěny narůstají (přetrvávající dechová nedostatečnost při blokové zlomenině žeber, jež vyžaduje dlouhodobou umělou plicní ventilaci, poúrazová, delší dobu trvající bolest, poúrazové deformity hrudníku, pakloub žebra). Ke stabilizaci se používají od roku 2018 inovované dlahy české výroby. Traumacentrum FNKV Praha se ve spolupráci s výrobcem podílelo na vývoji žeberních dlažek, a to jak v preklinické části, tak i zahájilo klinické použití u zraněných s nestabilním poraněním hrudníku. Osteosyntéza u blokové zlomeniny žeber je spojena se zlepšením respirační funkce, jež vede k časné extubaci zraněného, a se snížením výskytu zánětlivých plicních komplikací.

 

Čtěte také:

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené