Fúze dat znamená pro intervenční kardiologii zásadní posun

Výhodou intervenčních metod je jejich rychlost, minimální invazivita a téměř okamžité zotavení pacientů po výkonu, úspěšností se často přibližují chirurgickým metodám, nebo je dokonce přesahují. K tomuto vývoji výrazně přispívá i výrazný posun v tom, co klinikům nabízejí moderní zobrazovací metody.

O využití fúzního zobrazení pomocí skiaskopie a echokardiografie v intervenční kardiologii v reálném čase hovořil na letošním setkání Evropské kardiologické společnosti v Mnichově prof. Dr. Ralph Stephan von Bardeleben z Univerzitní nemocnice v Mohuči v Německu. Tuto část programu podpořila společnost Phillips. „Až donedávna jsme se v intervenční kardiologii orientovali dominantně pomocí fluoroskopie s využitím kontrastního barviva. To sice umožňovalo poměrně dobrou vizualizaci luminárních struktur, zoufale však nám chybělo zobrazení konkrétní anatomie měkkých tkání srdce. Změna přišla se zavedením fúzních metod do klinické praxe, zpočátku především spojení skiaskopického či fluoroskopického obrazu se snímky z výpočetní tomografie (CT). Tím již došlo k individualizaci výkonu pro každého pacienta, CT vyšetření však proběhlo jednorázově dny, nebo i týdny před intervencí a kromě toho, že už nemuselo být aktuální, bylo také neměnné v čase a jednalo se o zachycení srdce v jednom srdečním cyklu. Projekce CT obrazu do skiaskopického pozadí navíc nebyla virtuálně navázaná na pevné struktury a s pohybem C‑ramene rentgenového přístroje se obraz patřičně neposunoval a neaktualizoval svoji polohu. S příchodem fúzních metod s echokardiografií a zejména 3D echokardiografií byly tyto potíže odstraněny. Příkladem je například systém EPIQ CVx, který spojuje data z rentgenového zobrazení s vizualizací pomocí jícnové echokardiografie (TEE). Měkké tkáně srdce jsou nyní zobrazeny na skiaskopickém pozadí naprosto v reálném čase a s pohybem C‑ramene se pohybuje i 3D echokardiografické vykreslení. Obraz lze libovolně natáčet tak, aby kardiolog mohl sledovat cílové struktury ideálně přesně v kolmé ose, a zamezil tak jejich zkosenému zobrazení. U velké části výkonů s využitím této techniky se navíc nyní obejdeme bez použití kontrastní látky, a často dokonce i bez vodicího drátu,“ sdělil prof. von Bardeleben.

Fúze dat zlepšuje propustnost intervenčního sálu

Podle prof. von Bardelebena tak intervenční kardiologie vstupuje do zcela nové etapy, a to především u pacientů s valvulární nebo strukturální patologií srdce: „Toto pro pacienta anatomicky přesné inteligentní modelování tkání nám poskytuje nejenom pozadí pro základní orientaci při výkonu, ale také navigaci správného zavedení instrumentária a kontrolu umístění intervenčních pomůcek do jejich cílové pozice, to vše se zobrazením vlastního srdečního rytmu nemocného. Kromě toho umožňuje snazší povšimnutí si nežádoucího poranění nemocného nástrojem. Výkony se tak stávají nejen bezpečnějšími, ale také rychlejšími a během jednoho dne je možné v přetížených specializovaných centrech ošetřit více pacientů. To je o to důležitější, že zájem o intervenční metody s jejich technologickým pokrokem, lepší diagnostikou a zhoršující se demografickou situací neustále stoupá. Větší propustnost cathlabu tak má i své pozitivní ekonomické konsekvence pro rentabilitu provozu pracoviště. Zkrácení skiaskopického času se rovněž příznivě odráží v nižší radiační zátěži jak nemocného, tak personálu. Například podle německých dat se počet reparací mitrální chlopně prováděných intervenčními metodami s počtem prováděným chirurgicky během loňského roku vyrovnal. Metoda se přitom začala rutinně provádět teprve v roce 2011, posun je opravdu rychlý,“ sdělil a pokračoval: „Systém EPIQ CVx funguje nezávisle na křivce EKG a poskytuje excelentní vizuální kvalitu s až 21 obrázky za sekundu. Kalibrace rozpoznáním klíčových anatomických struktur na fluoroskopii a jejich navázání na struktury na echokardiografii trvá asi pět sekund, vygenerování celého modelu asi 25 sekund. Kromě samotného ulehčení intervenčních výkonů je jeho předností také určitá možnost unifikace pohledu na srdce během výkonu s kardiochirurgickými přístupy. Až dosud totiž chirurgové pohlíželi během svých výkonů do operačního pole, které nekorelovalo s úhlem pohledu intervenčních kardiologů, což odráží například různé pojmenování anatomických struktur stejných chlopní. Možnost natočit si obraz podle potřeby včetně virtuálního zobrazení kardiochirurgických pohledů by tak mohla přinést určitou unifikaci pojmů a snazší komunikaci napříč klinickými subspecializacemi,“ vysvětlil.

Srdce, jak jste ho neviděli nikdy předtím

Technická náročnost metod intervenční kardiologie je variabilní. „Zejména anatomie atrioventrikulárních chlopní je naprosto komplexní a pro každého pacienta je jedinečná. Pokud zhodnocujeme i subvalvulární aparát zasahující až 2 cm pod vlastní chlopeň, pak se jedná o velmi složitou strukturu, pro jejíž dostatečnou vizualizaci je 3D zobrazení zcela klíčové. Kromě základní struktury a tloušťky cípů chlopně můžeme během výkonu zhodnotit přítomnost fisur, zářezů, multilobulace, a dokonce i přítomnost reziduálních patologických proudů krve v submilimetrovém měřítku. Součástí systému EPIQ CVx je i funkce TrueVue, která poskytuje fotorealistický pohled na srdeční tkáně. Obraz z 3D echokardiografie při jejím použití vypadá jako ozářený virtuálním zdrojem teplého světla, a ještě více tak zkvalitňuje vizuální analýzu srdečních struktur. Takový pohled pak umožňuje snadnou navigaci instrumentária přímo středem chlopně a rychlé a bezpečné provedení intervence,“ dodal prof. von Bardeleben.

Zdroj: MT