Průkopník in vitro fertilizace dostal Nobelovu cenu
Emeritní profesor Univerzity v Cambridge Robert Edwards, jemuž je v současnosti již pětaosmdesát let, a prof. Patrick Steptoe, který zemřel v roce 1988, se začali problematikou IVF zabývat už v padesátých letech minulého století.
Jejich dlouholetá práce byla poprvé korunována úspěchem 25. července 1978, kdy se ve Velké Británii díky jejich revoluční metodě narodilo první „dítě ze zkumavky“ – Louise Brownová.
Došlo k tomu na IVF klinice v Bourn Hall v Camdridgi, kterou spolu založili. Vedení kliniky nyní ve svém prohlášení k udělení Nobelovy ceny uvedlo, že jedním z nejšťastnějších okamžiků pro Edwardse bylo, když zde byla dovršena první tisícovka dětí počatých ve zkumavce a když mohl tuto skutečnost sdělit svému tehdy již těžce nemocnému kolegovi Patricku Steptoe.
„Nikdy nezapomenu na záblesk radosti v jeho očích, byť to bylo již těsně před jeho smrtí,“ vzpomíná na to Edwards. V celém světě se již počet takto počatých a narozených dětí odhaduje na čtyři miliony a někdejší Edwardsova vize je tedy každodenní realitou.
Československý úspěch
V tehdejším Československu se na tento úspěch podařilo navázat relativně brzy. Díky práci týmu profesora MUDr. Ladislava Pilky, DrSc,.se první dítě počaté metodami IVF narodilo již 4. listopadu 1982. Šlo o první takové donošené těhotenství v zemích východního bloku. V Brně tehdy přišel na svět zdravý chlapec, který je dnes dospělý a jehož rodina si nepřála žádnou publicitu.
„Edwards a Steptoe způsobili doslova revoluci v reprodukční medicíně. Z toho, že jejich práce nakonec vedla k uznání v podobě Nobelovy ceny, mám samozřejmě obrovskou radost. Je to určité zadostiučiní pro nás pro všechny, kteří v oboru asistované reprodukce pracujeme,“ komentuje profesor Pilka. „Dali nám všem nesmírně důležitý signál, že to, o co usilujeme, je možné - ta jistota nám chyběla. Bylo to klíčové povzbuzení nejen pro nás, ale především pro neplodné páry, které neměly naději na vlastní potomky,“ dodává.
Přístup k informacím byl tenkrát sice omezený, ale určitá vědecká komunikace přesto fungovala. „Měli jsme štěstí, že prof. Dvořák, tehdejší přednosta embryologického ústavu na brněnské lékařské fakultě, mohl cestovat na západ a měl dostatek známých, kteří mu tyto poznatky zprostředkovali. Trochu oklikou, ale přece jsme se tak dozvídali, co se v této oblasti děje. Nemohli jsme ale prostě kopírovat. Náš postup byl trochu jiný už jen proto, že jsme neměli téměř nic z toho, čím disponoval britský tým. Pipety jsme si vyráběli sami, neměli jsme ani léky na hormonální stimulaci, ani komůrky na kultivaci. Nezbývalo nám, než improvizovat. Možná i proto byla pak naše radost tak velká,“ shrnuje prof. Pilka.
Více informací najdete na stránkách Nobelovy ceny .
Jaroslav Hořejší, Lucie Ondřichová, www.tribune.cz
LAUREÁTI Z MINULÝCH LET:
Nobelova cena za chemii a nová antibiotika - 2009
Nobelova cena je poprvé v rukou dvou žen - 2009
Nobelovy ceny za medicínu - 2008
Nobelovu cenu za lékařství získal Němec a dva vědci z Francie -2008
Nobelova cena za výzkumy s kmenovými buňkami - 2007
Nobelova cena za RNA interferenci - 2006
Nobelova cena za RNA polymerázu - 2006
Zdroj: www.tribune.cz