Změna klimatu ohrožuje zdraví. Co by lékaři měli vědět?

Unikátní kurs seznámí lékaře s tím, jak přizpůsobit léčbu s ohledem na klimatickou změnu. Ta na české pacienty dopadá mimo jiné častějšími vlnami veder. Pacienti se také zajímají o možné následky chemického znečištění prostředí.

Platforma Klimatická koalice spouští projekt s názvem Klimatické vzdělávání pro zdravotníky a osvěta ohledně vlivu klimatické změny na zdraví. Prvními adresáty vzdělávacích akcí a edukačních materiálů budou praktičtí lékaři. Formou diskusních seminářů, e-learningu nebo webinářů si zdravotníci i širší veřejnost ozřejmí propojení mezi životním prostředím, zdravím a nemocí.

Jak upozorňuje Světová zdravotnická organizace, změna klimatu s sebou přináší nutnost zvyšování odolnosti zdravotních systémů, což vyžaduje například vzdělávání lidí pracujících ve zdravotnictví o souvislostech klimatické změny a zdraví.

Na projektu se podílí vědkyně, specialistka na environmentální zdraví Klára Matoušková. „Projekt klimatického vzdělávání ve zdravotnictví uvádí zdraví člověka do kontextu měnícího se klimatu, degradace ekosystémů a ztráty biodiverzity planety nebo také znečištění prostředí chemickými látkami, mimo jiné ze skupiny endokrinních a metabolických disruptorů,“ popisuje Matoušková obsah projektu.

Sama se věnuje mimo jiné vlivu antropogenního chemického znečištění na reprodukční zdraví. „Ve veřejném prostoru musí zaznívat více informací o vlivu chemických látek a klimatické změny na zdraví populace,“ uvádí Matoušková. Na vzdělávacím projektu spolupracuje také praktická lékařka Marie Bourne nebo anestezioložka Anna Kšírová, které jsou aktivní v iniciativě Doctors for Future ČR.

Podle Kšírové se české zdravotnické autority tématem životního prostředí zabývají málo. „World Medical Association, jíž je Česká lékařská komora členem, vydala v roce 2019 rezoluci o klimatické nouzi a vyzvala členské organizace, aby ve svých zemích prosazovaly ochranu klimatu jako nezbytnou pro ochranu lidského zdraví. Na úrovni České lékařské komory ale nevidím systematické aktivity, které by se tomu věnovaly, ani na ministerstvu zdravotnictví nevidím pracovníky, kteří by se věnovali adaptaci zdravotnictví a nemocnic,“ uvádí Kšírová.

V samotné lékařské obci by podle ní mohla ochrana klimatu rezonovat více. „Jako anestezioložka vidím, že se evropská anesteziologická společnost mnohem více než česká věnuje tématu používání anesteziologických plynů s ohledem na vliv na životní prostředí. Skotská NHS si z iniciativy tamních anesteziologů zakázala desfluran, který je silným skleníkovým plynem,“ podotkla Kšírová.

Matoušková, Kšírová i Bourne přednášejí v nepovinném kursu o zdravotních dopadech klimatické a ekologické krize na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. „Kurs je otevřen i studentům z jiných lékařských fakult,“ poznamenala Matoušková. Tento kurs je prvním krokem celého projektu Klimatické vzdělávání pro zdravotníky a osvěta ohledně vlivu klimatické změny na zdraví. Další plánovanou součástí projektu je e-learningový kurs pro praktické lékaře v rámci kontinuálního vzdělávání, pro jeho účely vznikne webová stránka a infografika. Dále také webinář, seminář a workshop pro širší veřejnost. Projekt je podpořen Státním fondem životního prostředí a evropskými prostředky z Národního plánu obnovy.

Připravovaný e-learning se kromě jiného zaměří na zdravotní dopady vln horka, zdravotní souvislosti dopravy a urbanismu, plasty a mikroplasty, biodiverzitu v souvislosti s výživou a zdravím, dopady klimatické krize na duševní zdraví nebo vliv klimatu na infekční onemocnění v globálním kontextu.

„Kurs pro praktické lékaře chceme zahájit průzkumem, jaká témata pro ně jsou relevantní. Určitě se chceme věnovat tématům dopadů horka na rizikové skupiny a vlivu chemického znečištění na zdraví, včetně toho, že k nim lékařům poskytneme edukační materiály pro pacienty,“ uvádí Kšírová. Před vlnami veder je například vhodné edukovat ohrožené skupiny a zvážit u některých rizikových pacientů úpravu medikace.

Dalším úhlem pohledu je pak vliv zdravotnictví jako odvětví na životní prostředí a společenská odpovědnost zdravotníků. Zdravotnictví patří mimo jiné mezi významné producenty skleníkových plynů. „Ochrana lidského zdraví by měla být zájmem lékaře. Je to etická otázka. Lékaři mají společenskou odpovědnost, mají ve společnosti významné slovo,“ říká Kšírová. Například britská zdravotní služba NHS se podle jejích slov systematicky věnuje dekarbonizaci. V anglickém jazyce jsou k nalezení metodiky na snižování dopadu zdravotnické činnosti na životní prostředí. Reporting environmentálních dopadů je součástí zpráv ESG, které budou brzy pro velké zaměstnavatele povinné podle evropského nařízení.

Gerontoložka Iva Holmerová z Gerontologického centra Praha 8 a Centra pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy aktivity pro rozšíření povědomí o dopadech životního prostředí na zdraví přivítala. Připomněla, že Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila současnou dekádu za dekádu zdravého stárnutí. A s ním zdravé životní prostředí souvisí. „Moderní věda nachází stále více souvislostí mezi stavem životního prostředí a změnami zdraví, a to i v oblastech, kde se tyto souvislosti příliš nepředpokládaly – například souvislosti faktorů životního prostředí a vzniku demence,“ uvedla Holmerová.

Dopady změny klimatu v Česku na ženy jsou tvrdší

Klimatická koalice je platforma několika desítek hnutí, která se zabývají změnou klimatu, a to i ze společenskovědního pohledu. Upozorňuje na vliv změny klimatu a znečištění životního prostředí na zdraví populace. Vědecké publikace ukazují na jasnou souvislost mezi vlnami veder a zvýšeným rizikem úmrtí. Česká republika patří přitom v rámci Evropy mezi země, kde expozice obyvatel vlnám veder roste nejvíce. Již je také prokázáno, jaká skupina lidí je vedrem ohrožena nejvíce a měla by u ní největší přínos preventivní opatření. Nárůst teplot a počtu vln veder ohrožuje na životě více ženy než muže. Zatímco mladší senioři se zřejmě adaptují, rostou dopady na nejstarší seniory nad 90 let.

Na akci Klimatické koalice doložil Aleš Urban z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky a Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze, že vedro ohrožuje zejména ženy. „Naše výsledky ukázaly významně vyšší riziko úmrtí z horka u žen než u mužů. Příčinou těchto rozdílů mohou být jak fyziologické a demografické rozdíly, tak rozdílné socioekonomické postavení mužů a žen,“ uvedl Urban. Ve své práci (https://doi.org/10.1007/s00484-023-02507-2) spolu s Chloé Vésier (rovněž z Fakulty životního prostředí ČZU) zkoumali závislost počtu úmrtí během května až září v období let 1994 až 2019 v České republice a denních teplot. Nejvíce roste riziko úmrtí vlivem horka u rozvedených žen. „Pro bližší zkoumání těchto nerovností však nejsou k dispozici relevantní údaje, které by umožnily lépe identifikovat zranitelné skupiny populace (nejen) vůči extrémnímu horku a zacílit na ně potřebná preventivní opatření,“ dodal Urban.

Tomáš Janoš z Centra RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity představil výsledky práce, kterou s kolegy publikoval letos v únoru v časopisu International Journal of Epidemiology (https://doi.org/10.1093/ije/dyad141) a která dokládá, že nerovnosti v dopadech veder ještě narůstají. Skupina zkoumala časové řady úmrtnosti ze všech příčin v České republice v letech 1987 až 2019 a denní teploty. „Nerovnosti v citlivosti na vysoké teploty jsou zjevné. Co je však ještě více znepokojující, je fakt, jak se tyto nerovnosti vyvíjejí. Zatímco nejmladší senioři a muži se na vysoké teploty adaptují nebo je jejich riziko úmrtí konstantní, u těch nejstarších a u žen riziko za poslední tři dekády narůstá,“ upozornil Janoš. Adaptace v sobě může zahrnovat různá opatření, mezi nimi úpravu denního režimu, pořízení klimatizace, stěhování a další.

V období let 2007 až 2019 bylo riziko úmrtí spojené s vedrem proti období 1987 až 1999 v celé populaci vyšší o 42 procent. Zatímco u mužů vzrostlo o tři procenta, u žen o 56 procent. V populaci seniorů starších 90 let riziko narostlo o 688 procent.

„S přihlédnutím k předpokládanému nárůstu teplot a souvisejících úmrtí v 21. století je potřeba zaměřit adaptační strategie právě na ty nejzranitelnější,“ dodal Janoš. Zmíněná studie také ukázala, že v porovnání jednotlivých krajů České republiky má vedro největší dopady v Praze a Jihomoravském kraji. To dokládá význam opatření proti horku ve velkých městech.

Janoš na základě vědeckých predikcí očekává, že počet úmrtí spojených s horkem v České republice poroste, pokud se nezlepší adaptace na ně. Zatímco nyní jde ročně o zhruba 400 úmrtí, v roce 2100 jich může být podle různých teplotních scénářů podle koncentrace emisí 570 nebo až 2 730 ročně.