Chronická myeloidní leukemie a její léčba v roce 2026
Chronická myeloidní leukemie (CML) patří do skupiny chronických myeloproliferativních onemocnění. Jejím charakteristickým znakem je přítomnost tzv.…
Jde o vzácné klonální onemocnění krvetvorby, které se nejčastěji diagnostikuje v dospělosti a jehož riziko komplikací roste s věkem
Polycytemia vera (PV, pravá polycytemie, Vaquezova choroba) je chronická myeloproliferativní neoplazie charakterizovaná klonálním zmnožením červených krvinek. Často se současně zvyšuje počet leukocytů a trombocytů. Vyšší hematokrit zvyšuje viskozitu krve a přispívá k riziku arteriální i venózní trombózy. Odhadovaná roční incidence se pohybuje přibližně mezi 0,5 a 4 případy na 100 000 obyvatel; závisí na sledované populaci a způsobu záchytu [1].
PV je téměř vždy spojena se získanou (somatickou), nikoli dědičnou mutací genu JAK2, která vede k trvalé aktivaci signální dráhy JAK–STAT. Mutace JAK2 V617F se nachází přibližně u 95 % pacientů; u většiny zbývajících nemocných lze prokázat mutaci v exonu 12 [2–4].
Konstitutivní aktivace JAK2 podporuje proliferaci a přežívání krvetvorných buněk. Erytropoéza proto může probíhat relativně nezávisle na erytropoetinu; jeho sérová koncentrace bývá u PV snížená.
U malé části pacientů s negativním výsledkem vyšetření JAK2 V617F se prokáže mutace v exonu 12. Při přetrvávajícím klinickém podezření je třeba zvážit citlivější molekulární vyšetření a posoudit nález v souvislosti s krevním obrazem a histologií kostní dřeně [2–4].
U části pacientů se v průběhu onemocnění zjistí také další, takzvané nedriverové mutace. Mohou ovlivňovat biologii onemocnění a v některých případech souvisejí s rizikem jeho progrese; jejich význam je nutné hodnotit v kontextu dalších klinických a laboratorních údajů [3,4]:
Patogeneze
PV vzniká klonální proliferací krvetvorné kmenové buňky. Typickým nálezem v kostní dřeni je zmnožení všech tří krvetvorných řad, nejvýrazněji erytropoézy. Erytroidní progenitory jsou citlivější k růstovým signálům a mohou proliferovat i při nízké koncentraci erytropoetinu. Onemocnění tedy nelze popsat pouze jako izolovanou nadprodukci erytrocytů [2–4].
Klinický obraz
Diagnostika a diferenciální diagnostika
Diagnóza se opírá o souhrn klinického obrazu, krevního obrazu, průkazu mutace JAK2, sérové koncentrace erytropoetinu a podle okolností o histologické vyšetření kostní dřeně. V diferenciální diagnostice je třeba zvažovat zejména hypoxii, kouření, spánkovou apnoi, onemocnění ledvin a další příčiny sekundární erytrocytózy. Histologie kostní dřeně pomáhá odlišit PV od sekundárních stavů i dalších myeloproliferativních neoplazií [1–4].
Léčba
Prognóza
Medián přežití se v publikovaných souborech pohybuje kolem 15 let, jde však o údaj výrazně ovlivněný věkem a dalšími rizikovými faktory. Nejzávažnějšími komplikacemi jsou trombóza, krvácení a u menší části nemocných progrese do myelofibrózy nebo akutní myeloidní leukemie [3,6,7,14].
Riziko a průběh onemocnění
Trombotické riziko se obvykle rozděluje podle věku a anamnézy trombózy: za vysoké riziko se považuje věk nad 60 let nebo prodělaná trombóza; pacient bez těchto faktorů spadá do nízkého rizika. Toto rozdělení není totožné s biologickou aktivitou onemocnění ani s rizikem jeho dlouhodobé progrese. Při hodnocení je třeba zohlednit také kardiovaskulární rizikové faktory, příznaky, krevní obraz a průběh onemocnění. Věk a předchozí trombóza mají zásadní význam pro volbu léčby a prevenci dalších cévních příhod [3,4,8–10].
Vyšší alelická nálož JAK2 V617F byla v některých studiích spojena s vyšším rizikem trombózy nebo progrese onemocnění. Výsledky však nejsou jednotné a samotná hodnota alelické nálože není standardním nástrojem pro zařazení do trombotického rizika ani samostatným cílem léčby. Tvrzení o devítinásobné mortalitě při náloži nad 75 % dostupné citované údaje nepodporují; klinický význam je třeba interpretovat v kontextu dalších faktorů [3,12,13].
Léčba hydroxyureou
Hydroxyurea je zavedenou cytoredukční léčbou, její účinnost a snášenlivost se však mezi pacienty liší. U některých nemocných přetrvává potřeba častých venepunkcí, zvýšené počty krvinek nebo významné příznaky; u jiných léčbu omezuje intolerance. Rezistenci a intoleranci je vhodné posuzovat podle klinických kritérií, nikoli pouze podle jednotlivého laboratorního výsledku. Přetrvávající aktivita onemocnění vyžaduje nové zhodnocení léčebného postupu. Samotná léčba hydroxyureou neprokazuje ani nevylučuje riziko přirozené progrese PV do myelofibrózy či akutní myeloidní leukemie [10–12,14].
Inhibitor JAK1/JAK2
Ruxolitinib, inhibitor JAK1/JAK2, je možností pro pacienty s PV, u nichž není onemocnění dostatečně kontrolováno hydroxyureou nebo ji netolerují. Ve studii RESPONSE u nemocných se splenomegalií bylo ve 32. týdnu primárního kompozitního cíle – kontroly hematokritu a současné zmenšení objemu sleziny nejméně o 35 % – dosaženo častěji při léčbě ruxolitinibem než při nejlepší dostupné léčbě. Studie RESPONSE-2 prokázala přínos také u pacientů bez splenomegalie, zejména v kontrole hematokritu. Ruxolitinib může zmírnit příznaky a u části pacientů snížit alelickou nálož JAK2 V617F. Tyto studie však nebyly navrženy tak, aby prokázaly snížení mortality nebo prevenci transformace do myelofibrózy či akutní leukemie; pokles alelické nálože sám o sobě není důkazem změny přirozeného průběhu nemoci [15–18].
Závěr
Polycytemia vera je chronická klonální myeloproliferativní neoplazie, nejčastěji spojená s mutací JAK2. Diagnostika vyžaduje zhodnocení krevního obrazu, molekulárního nálezu a dalších kritérií; je třeba odlišit sekundární příčiny erytrocytózy. Základem léčby je prevence trombózy, zejména udržování hematokritu pod 45 % a nízkodávkovaná kyselina acetylsalicylová, pokud není kontraindikována. Potřeba cytoredukční léčby se řídí trombotickým rizikem, příznaky, tolerancí venepunkcí a dalšími klinickými okolnostmi. Hydroxyurea, interferon a u vybraných pacientů ruxolitinib představují možnosti léčby; jejich přínos je třeba hodnotit podle konkrétního cíle terapie [3,8–12,15–17].
Literatura
Chronická myeloidní leukemie (CML) patří do skupiny chronických myeloproliferativních onemocnění. Jejím charakteristickým znakem je přítomnost tzv.…
Výsledky studie ASC4FIRST ukazují, že asciminib (ASC) poskytuje u dospělých pacientů s nově diagnostikovanou Philadelphia‑pozitivní chronickou…
Druhý názor. Podcast redakce Medical Tribune a Tribune.cz o aktuálních tématech v medicíně a zdravotnictví s osobnostmi, které o nich mají co říct.
Druhý názor. Podcast redakce Medical Tribune a Tribune.cz o aktuálních tématech v medicíně a zdravotnictví s osobnostmi, které o nich mají co říct.