Aleš Tomek, Marián Rybář: Cílem otevírání dat je zlepšit péči, ne někoho trestat
Plný obsah je dostupný pouze pro předplatitele podcastů.
Zveřejnění výsledků, jak se kde léčí, je nástrojem k dalšímu zlepšení kvality péče. U mikrofonů podcastu Druhý názor se na tom shodli doc. MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., FESO, předseda Sekce cerebrovaskulární České neurologické společnosti ČLS JEP, a RNDr. Marian Rybář, MHA, datový analytik ministerstva zdravotnictví. Cesta od prvních začátků sledování indikátorů kvality péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou po jejich zveřejnění (včetně údajů o standardizované 30denní mortalitě) trvala přes 25 let, popisuje doc. Tomek. „Data jsme otevřeli až ve chvíli, kdy jsme si byli jisti, že už to z hlediska proporcionality více pomůže než ublíží,“ uvádí RNDr. Rybář. I v péči o pacienty s cévní mozkovou příhodou jsou další možnosti zlepšení, ale jak říká doc. Tomek, „i naše nejhorší centrum patří mezi ta nejlepší z celosvětového pohledu. Podobně jako být poslední na olympiádě znamená, že jste eso ve svém sportu.“
Konkrétní příklad, jak se péče zlepšuje díky zveřejnění dat? Po zveřejnění indikátorů vykazovaných pracovišti o pacientech s cévní mozkovou příhodou se začalo mluvit o iktovém centru v Karlových Varech, které mělo některé indikátory dobré, ale standardizovanou 30denní úmrtnost nejvyšší v republice. Na následném jednání se ukázal součet vlivů organizačních a datových. „Kolegové vyplnili NIHSS škálu (závažnost stavu pacienta, pozn. red.) ne při přijetí jako ostatní centra, ale při propuštění,“ uvedl Rybář. To znamenalo ve výsledku horší čísla. Ovšem nejen to. Na základě dat se změnilo směrování pacientů, kteří potřebují trombektomii, místo přetíženého centra v Plzni do pražské vojenské nemocnice. Současně je snaha vybudovat i přímo v regionu pracoviště, které bude moci trombektomie provádět.
Už dříve, když se specialisté porovnávali jen interně mezi sebou, se výrazně zrychlila doba od příjezdu pacienta do nemocnice po zahájení trombolýzy. „Před dvaceti lety jsme začínali průměrně na 70 minutách. Aktuálně je tento čas v České republice 20 minut. V Evropě jsme nejrychlejší a jsou státy, které jsou třikrát pomalejší než my,“ uvedl Tomek.
Řeší se také rychlost dojezdu do nemocnice, kde se v datech ukázala některá místa v republice nedostatečně obsloužena. Ve spolupráci cerebrovaskulární sekce, ministerstva zdravotnictví a záchranných služeb se podařilo změnit v některých regionech spád a zlepšit komunikaci mezi záchrankou a centry. Několik center také přibylo. Ladí se také pokyny, k jakým pacientům má létat letecká záchranná služba. Další velké téma dneška je měření a zlepšování kvality rehabilitace pacientů po cévní mozkové příhodě.
„Odborníci na cévní mozkové příhody jsou v tomto ohledu top, ale v některých odbornostech jsou naopak na začátku a nejsou vůbec zvyklí s daty pracovat. Musíme to teď rozšířit i do dalších oblastí. Úplně se ovšem posunulo vnímání lidí, už se otevřenosti bojí mnohem méně, což si myslím, že je dobře,“ uvádí Rybář. Se zveřejněním dat podle něj nejde čekat, dokud nebudou dokonalá. Naopak, právě zveřejnění nejvíc přispěje ke kultivaci dat.
Podcast Druhý názor je dostupný i v podcastových aplikacích Spotify a Forendors.