Online psychoterapie může být pro někoho řešením. Nutné je vytrvat

Online psychoterapie se v ČR stala obecně přijatelnou a její využití rapidně vzrostlo během pandemie, částečně kvůli nutnosti, ale i díky tomu, že lidé si ji vyzkoušeli a v mnoha případech je pro ně komfortnější. I když je česká online psychoterapie na velmi dobré úrovni, přesto mnoho klientů terapii vzdá hned po prvním sezení. Pomoci může i další edukace psychoterapeutů.

Poptávka po psychoterapii v posledních letech v Česku stabilně roste. Podle České asociace pro psychoterapii pozoruje 79 procent psychoterapeutů a psychoterapeutek meziroční zvýšení zájmu o své služby. Kapacity systému však zatím na tuto změnu nedokážou plně reagovat. Podle České asociace pro psychoterapii působí většina terapeutů v Praze a Jihomoravském kraji, zatímco v jiných regionech, jako je Karlovarský kraj nebo Kraj Vysočina, je dostupnost psychoterapie výrazně nižší. Pro mnoho lidí tak zůstává pravidelná péče o duševní zdraví buď finančně, nebo geograficky nedostupná. Výjimkou nejsou dlouhé čekací lhůty či nedostatek specializovaných služeb mimo velká města.

Online terapie se v tomto kontextu ukazuje jako jeden z nejefektivnějších nástrojů, jak psychoterapeutickou pomoc lidem skutečně přiblížit. Umožňuje spojení s odborníkem bez ohledu na lokalitu a bourá bariéry spojené například s časovými možnostmi, pohybovým omezením či stigmatem, které duševní zdraví dosud často provází. I zde je však nutná kontinuita, pokud klient v terapii pokračuje, má s tuzemskými odborníky šanci na skutečné zlepšení. Avšak právě v tom je problém, průměrně 37 procent klientů přestává po prvním sezení, a tím cestu k efektivní pomoci ukončuje. Podle dotazníku osobních změn (Q-PC) mají klienti, kteří absolvují alespoň pět sezení, více než čtyřnásobně vyšší šanci na zlepšení. Závěry vycházejí z interního průzkumu online psychoterapeutické platformy Hedepy, patřící k největším tuzemským platformám.

Kdy je online psychoterapie účinná?

Účinnost online terapie byla u některých forem – zejména kognitivně-behaviorální terapie (KBT) a psychoedukace – dobře prokázána a v určitých kontextech porovnávána s osobní terapií. Např. studie Masarykovy univerzity (Co vyplývá z výzkumů účinnosti online psychoterapie?) uvádí, že online psychoterapie, zejména KBT, má v mnoha případech srovnatelnou účinnost s terapií tváří v tvář pro určité typy poruch. Metaanalýzy (např. Efficacy of Internet-Based Cognitive Behavioral Therapy for Depression and Anxiety among Global Population during the COVID-19 Pandemic) zase ukazují, že internetově podávané intervence (opět zejména KBT) jsou účinné u úzkostí, depresí a stresu. Dále byly publikovány přehledové články o použití online psychoedukace a terapií u obsedantně-kompulsivní poruchy (OCD), které potvrzují, že online intervence KBT, psychoedukace a další metody přinášejí signifikantní snížení symptomů.

Preference se však stále přiklánějí k osobnímu kontaktu, zejména tam, kde jsou vztah terapeuta a klienta a neverbální komunikace důležité. Online forma má velký potenciál v regionech s horší dostupností, u lidí s omezením mobility či časovou zaneprázdněností. Nicméně je zřejmé, že není tak efektivní v případech těžších psychických poruch (psychózy, velmi chronické stavy). K limitům této péče patří i kulturní, jazykové a přístupové bariéry – ne všude je internet stabilní, ne všude je stigma stejné, ne všude je systém připraven podporovat online terapii. Další výzvou je tzv. drop‑out (klienti, kteří v terapii nepokračují), který bývá v online terapii – není-li intervence dobře nastavena – někdy vyšší.

Online prostředí klade na terapeuty nové nároky

Online forma terapie má svá specifika. Nejvýraznějším znakem je nízkoprahovost, díky níž přicházejí i klienti, kteří by se do běžné terapie vůbec nedostali. To klade na terapeuty větší nároky a zároveň vyžaduje trochu odlišný styl práce, zvlášť v počátku. Klienty je potřeba například více edukovat o tom, co to terapie vlastně je, jak se liší od krizové intervence a jiných forem pomoci. Zároveň oproti klasické terapii tváří v tvář podle odborníků vyžaduje zřetelnější strukturu, větší důraz na jasnou komunikaci i vytvoření bezpečného prostoru. Právě tato specifika se ale v běžných terapeutických výcvicích moc neprobírají.

„V Hedepy sledujeme, že terapeuti se někdy zdráhají otevírat s klienty téma pokračování terapie. Mají obavu, aby to nevypadalo, že na klienta tlačí, a tak se raději nedohodnou na dalším postupu. Když se klient sám zeptá, jestli má přijít znovu, odpověď často zní: ‚To je na vás.‘ Jenže právě v těchto momentech vzniká největší riziko, že klient terapii ukončí. V zahraničí je běžné, že terapeut nabídne konkrétní postup,“ vysvětluje Žaneta Krčilová, spoluzakladatelka platformy Hedepy, s tím, že proškolení terapeutů pro tyto počáteční fáze terapie by mohlo pomoci klientům z terapií skutečně těžit.

Podle dat Hedepy v Česku po prvním sezení pokračuje v terapii pouze 63 procent klientů. V jiných zemích je tato míra většinou vyšší. S navázáním dlouhodobější spolupráce nyní bude terapeutům pomáhat první český kurs online terapie vytvořený právě platformou Hedepy, která aktuálně působí celkem v devíti zemích Evropy a sdružuje téměř tisícovku terapeutů. Kromě terapií pro jednotlivce či páry nabízí teen terapii pro děti od 13 let a online psychiatrickou péči. V Česku lze online psychoterapii hledat např. i na terapio.cz, mojra.cz nebo platformě Mindwell.

Čeští terapeuti jsou jedni z nejefektivnějších, pokud klient s terapií pokračuje

„Z výzkumů víme, že pravděpodobnost, že klient po prvním nezdaru vyhledá jiného terapeuta, dramaticky klesá. Nejvyšší míra tzv. drop-outu je po prvním sezení a právě to, co se odehraje v prvních třech sezeních, zásadně ovlivňuje výsledek celé terapie,“ vysvětluje Petr Doležal, psychoterapeut, externí supervizor kursu a odborník na měření dopadů terapie. Terapeuti v Česku nebo na Slovensku přitom patří mezinárodně k těm nejefektivnějším, pokud se vztah s klientem podaří navázat. Podle mezinárodního srovnání výsledků dotazníku Q-PC je Česko na prvním místě a Slovensko třetí v počtu klientů, kteří terapii hodnotí jako výrazně přínosnou.

Specifika online prostředí se musí terapeut sám naučit, pomoci v tom může nový tříměsíční vzdělávací kurs pro terapeuty, který má název Síla prvních sezení. Kurs reaguje na rostoucí význam online terapie, zvlášť v kontextu online platforem. Cílem programu je zvýšit kvalitu terapeutické praxe v online prostředí a podpořit terapeuty v navazování dlouhodobějších spoluprací s klienty. K dispozici je online. „Věříme, že právě skrze podporu terapeutů můžeme nejlépe podpořit klienty. Proto jsme v Hedepy tento kurs vytvořili a v případě zájmu bychom rádi navazovali dalšími tématy," dodává Žaneta Krčilová.

Kurs, který je určen všem terapeutům, začínajícím i zkušeným, kteří pracují v online prostředí nebo se na ně chtějí připravit, je rozdělen do jedenácti krátkých tematických videolekcí, které společně tvoří ucelený rámec pro práci terapeuta v online prostředí. Úvodní video představuje kurs jako celek a vysvětluje, proč byl navržen právě tímto způsobem. Následující části se věnují specifikům online terapie, ať už jde o její nízkoprahovost, vytváření bezpečí nebo vymezení terapeutického vztahu na dálku. Kurs klade důraz na první tři sezení, jejich strukturu a práci s cíli. Kurs také otevírá téma krizových situací, náhlých ukončení a nevyřčených otázek mezi klientem a terapeutem. Více o kursu zde: https://hedepy.cz/online-kurz-pro-terapeuty