První vlna Vojtěchových reformních návrhů je sepsána

Ministerstvo zdravotnictví vypouští do legislativního procesu několik systémových legislativních změn, které vláda slíbila. Mezi kritiky prvních návrhů ale patří i koaliční partneři.

Zákon o elektronizaci zdravotnictví má jít do konce září na jednání vlády. Další systémové novely zdravotnických zákonů, které ministr zdravotnictví Adam Vojtěch avizoval při svém nástupu do úřadu, jsou napsány a v různých fázích připomínkování tak, aby mohly platit od 1. ledna 2028.

Příprava první verze slíbených systémových legislativních změn na ministerstvu zdravotnictví je tedy prakticky u konce. „Zákony jsou interně připraveny, probíhají připomínková řízení a počítám s tím, že by systémové změny měly být účinné 1. 1. 2028,“ řekl ministr na jednání zdravotního výboru Poslanecké sněmovny s tím, že se podle něj poslanci nebudou v příštích měsících nudit.

Výbor projednával návrh, který zvyšuje platby státu za státní pojištěnce v roce 2027 mimořádnou valorizací ve výši 21 miliard korun místo plánované standardní valorizace o 3,2 miliardy korun a zároveň zastavuje valorizaci pro rok 2028. Opatření má dostat systém zdravotního pojištění z několikaleté řady deficitního hospodaření, aniž by se musely snižovat úhrady za poskytnuté zdravotní služby. Hospodařit s deficitem už dál možné není, protože pojišťovny vyčerpaly rezervy.

Někteří opoziční poslanci kritizují Vojtěcha, že od nich chce schválit tento konsolidační návrh, aniž by zároveň předložil konkrétní systémové změny, které mají zdravotní systém skutečně stabilizovat a narovnat v něm role a motivace jednotlivých aktérů.

„Bylo by skvělé předložit zároveň čtyři hotové zákony, ale takto časová souvztažnost nefunguje,“ uvedl Vojtěch. Důvodem, proč to trvá delší dobu, podle jeho slov je, že chystané změny jsou „fundamentální, možná i revoluční“.

Očkování v lékárnách. Kdy je projedná vláda?

Připomínkovým řízením, které v legislativním procesu předchází schvalování návrhů na vládě, už prošla novela zákona o ochraně veřejného zdraví, která má umožnit provádět očkování dospělých lidí lékařům všech odborností, zubním lékařům a omezeně a po absolvování kursu také farmaceutům. Otevřelo by to dveře k očkování proti chřipce v lékárnách.

Autoři si od toho slibují zvýšení proočkovanosti proti chřipce, která je v Česku v mezinárodním srovnání tristní. Mezi lidmi staršími 65 let se v Česku očkuje proti chřipce zhruba 25 procent lidí, v Dánsku a Irsku nad 75 procent, v Itálii, Francii, Finsku, Řecku, Nizozemsku, Španělsku a Švédsku mezi 50 a 70 procenty.

„Pokud chceme zvýšit proočkovanost, musíme využít všechny možnosti, které zdravotní systém nabízí. Dává smysl, aby mohl očkovat každý lékař po absolvování lékařské fakulty, aniž by tomu bránily zbytečné administrativní překážky, a zároveň zapojit další zdravotnické profese. Stejně jako podporujeme odstraňování bariér v očkování, chceme, aby bylo očkování co nejdostupnější napříč celým zdravotním systémem. Vždy ale za jasně stanovených odborných pravidel, která zajistí bezpečnost pacientů i návaznost péče,“ uvádí Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP.

Jedním z nejsilnějších kritiků zavedení očkování v lékárnách je Česká lékařská komora. Podle ní možnost očkování v lékárnách nepovede k významnému zvýšení proočkovanosti. Rozšíření kompetencí farmaceutů po absolvování kursu o očkování považuje za účelový zásah do kompetencí lékařů.

Větší překážku na legislativní cestě návrhu může představovat postoj koaliční SPD, negativní připomínku měl k návrhu i ministr sportu a prevence Boris Šťastný za Motoristy, podle kterého může očkování v lékárnách působit na některé lidi jako nepřímý tlak na očkování.

Při neshodě koaličních stran bude mít velkou váhu hlas premiéra Andreje Babiše (ANO), jestli se za svého ministra zdravotnictví postaví. Premiérovi poslali na podporu novely společné prohlášení think tank Ministr zdraví, spolek Mladí lékaři, Česká asociace sester, Asociace poskytovatelů sociálních služeb, zástupci lékárníků a lékárenských sítí, Svaz průmyslu a dopravy, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a Rada seniorů.

Zákon o elektronizaci po připomínkovém řízení

Další novelou, která už prošla vnějším připomínkovým řízením, je novela zákona o elektronizaci zdravotnictví. Do konce září půjde na vládu a pak do sněmovny, uvedl na výboru ministr. Novela zavádí povinně elektronickou zdravotnickou dokumentaci od roku 2029 a také povinné elektronické žádanky. Od 1. 7. 2027 mají být výhradně v elektronické formě žádanky Z (zobrazovací metody), K (konziliární vyšetření) a FT (fyzioterapie). Od 1. 1. 2028 pak mají být povinné i laboratorní žádanky.

Také k této novele měla připomínky Česká lékařská komora, zejména kvůli tomu, že zavádí nové povinnosti pro lékaře a poskytovatele, aniž by dostali dost času je splnit a aniž by se předem vyřešilo, jak jim budou kompenzovány náklady. „Termín 1. 7. 2027 je vzhledem k aktuálnímu stavu celého systému a jeho neznalosti z praktického hlediska nereálný, resp. neakceptovatelný,“ uvádějí zástupci ČLK v připomínkách.

Balík reforem míří k připomínkám

Připraveny jsou ale podle vyjádření ministra Vojtěcha už i další očekávané legislativní změny, novela zákona o veřejném zdravotním pojištění by měla jít na jednání vlády na přelomu roku. Ta má být první částí Vojtěchovy reformy veřejného zdravotního pojištění a mimo jiné má změnit dohodovací řízení o úhradách zdravotních služeb. Také další dvě zásadní novely jsou ministerstvem zdravotnictví připraveny, čeká je vnitřní a vnější připomínkové řízení a pak projednání vládou a parlamentem. První by měla zásadním způsobem posílit kompetence zdravotníků nelékařů, druhá by měla vytvořit nový systém ochrany veřejného zdraví a modernizovat hygienickou službu.