Reálná sexuální aktivita mladých klesá. I kvůli digitalizaci intimity
Současné vnímání sexuality prochází zásadní proměnou. Digitalizace intimity, pokles reálných sexuálních kontaktů mezi mladými lidmi, větší otevřenost k tématům genderu či důraz na psychickou pohodu při prožívání sexuality, ale i nárůst úzkostí spojených se sexualitou a častější výskyt kompulsivního sexuálního chování. To vše jsou trendy, které zásadně mění sexuální chování ve společnosti a na něž je potřeba reagovat.
Sexuální zdraví je víc než jen absence nemoci, znamená i spokojenost, bezpečí a respekt ve vztazích i k sobě samému. Vnímání sexuality ovlivňuje v dnešní době mnoho nových faktorů. „Žijeme ve světě, kdy se naše sexualita výrazně proměňuje, a nemůžeme to ignorovat. Proměňuje se směrem k rozšiřování repertoáru od čistě kontaktních způsobů sexuality a dostávání sexuální odměny směrem k budování velmi širokého repertoáru možných nekontaktních a částečně kontaktních sexuálních aktivit, k nimž se můžeme dostat v online prostoru a jsou velmi lehce dostupné nebo jež můžeme kombinovat s různými novými technologiemi,“ přiblížila současnou situaci Mgr. Kateřina Klapilová, Ph.D., vedoucí Centra pro sexuální zdraví a intervence NÚDZ, garantka linky SexHelp a konzultantka Centra pro psychosexuální zdraví Sexuologického ústavu 1. LF UK a VFN.
Trendy, které ovlivňují současný sexuální život, lze rozdělit do několika základních skupin:
- digitalizace intimity – online seznamky, sexting, virtuální sex, AI erotické aplikace,
- pokles reálné sexuální aktivity mladých lidí – vliv sociálních sítí, odkládání partnerského života, ekonomická nejistota,
- větší otevřenost k tématům genderu a sexuality
- posun v pojetí sexuálního zdraví – větší důraz na souhlas, kvalitu prožívání a psychickou pohodu,
- sexuální kompulsivní chování.
„V řadě západních zemí včetně Česka klesá reálná sexuální aktivita u mladých lidí, což je spojováno s rozvojem sociálních sítí, úzkosti, strachu z reálných sexuálních vztahů, odkládání partnerského života, ale i ekonomické nejistoty. Naproti tomu zažíváme i díky různým iniciativám a prevenci větší otevřenost k tématům genderu a sexuality. S větším množstvím informací může mladá dorůstající generace mít větší úzkosti a úzkostné stavy, které jsou s těmito otázkami spojeny. Vidíme už i to, že někdo chce podepsání informovaného souhlasu nejen pro aktivní sexuální vztah, ale i pro chození, tzv. randění. Může to být i v souvislosti s tím, že mladí chtějí kvalitně prožívat svůj sexuální život, mít fyzickou i psychickou pohodu, a proto někdy aktivní reálnou stránku sexu odkládají,“ vysvětlil primář Sexuologického ústavu 1. LF UK a VFN a předseda České sexuologické společnosti ČLS JEP MUDr. Libor Zámečník, Ph.D.
Stejně jako další specialisté na sexuologii však sleduje narůstající dopad projevů kompulsivního chování. „Například nutkání neustále sledovat porno vede k tomu, že dotyčný ztrácí čas věnovat se práci i svému osobnímu životu,“ říká sexuolog.
Sexuálně kompulsivní chování není klasická závislost
V současné době se ustupuje od užívání dřívějších termínů „závislost na pornografii“ či „závislost na sexu“, protože se o závislost v pravém smyslu slova nejedná, a v platnost vstupuje nová definice. Jak vysvětluje MUDr. Zámečník, kompulsivní sexuální chování je v současnosti chápáno jako porucha regulace sexuálních impulsů, nikoli jako klasická závislost. Od roku 2022 je v Mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN-11) vedeno jako Compulsive Sexual Behaviour Disorder (CSBD). Oproti předchozí verzi Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) se diagnóza přesunula z oblasti sexuálních dysfunkcí do kategorie poruch kontroly impulsů.
„Lidé s touto poruchou například nadměrně konzumují pornografii, mají nutkání provádět často masturbaci, využívají sex jako únik od stresu či nemocí, udržují sexuální kontakty s více partnery,“ dodává.
Na rozvoji kompulsivního sexuálního chování se podílejí biologické faktory (např. neurochemie dopaminu a serotoninu), psychologické vlivy (trauma, úzkosti, poruchy nálady) i kulturně-společenský kontext (digitalizace intimity či snadná dostupnost pornografie a sexuální interakce v online prostoru).
„Nová definice kompulsivní poruchy sexuálního chování zdůrazňuje, že samotná vysoká sexuální touha či častá sexuální aktivita nejsou nemocí – problémem se stávají tehdy, když člověk ztrácí nad chováním kontrolu, pokračuje navzdory negativním následkům nebo se k němu uchyluje i bez skutečného uspokojení,“ vysvětluje dr. Klapilová. Zařazení mezi poruchy kontroly impulsů lépe vystihuje povahu obtíží a nastiňuje jiné možnosti intervence. „Cílem je přesněji vymezit, kdy je potřebná odborná pomoc, a předejít nadměrnému patologizování lidské sexuality,“ dodává.
Téměř čtvrtina mužů měla někdy v životě potíže zvládat intenzivní sexuální touhy
Časté a neodbytné myšlenky na sex, vytrvalé vyhledávání sexuálních podnětů, sex jako úleva od napětí, zároveň však nastupující pocity viny, stud a narušení běžného života. Až 24 procent mužů mělo někdy v životě po dobu alespoň několika měsíců potíže ovládnout intenzivní sexuální touhu. Potíže dosáhnout erekce nebo ji udržet vyjádřilo dokonce přes 26 procent mužů. Vyplývá to z dat celonárodního reprezentativního výzkumu sexuálního zdraví a well-beingu (CZECHSEX), na němž se podílel Národní ústav duševního zdraví i odborníci ze Sexuologického ústavu 1. LF UK a VFN.
Zkušenosti se sledováním pornografie má podle průzkumu CZECHSEX 89,5 procenta mužů a 65,6 procenta žen. V posledních 12 měsících pornografii nesledovala polovina žen a jen pětina mužů, nicméně 3,1 procenta osob (4,3 % mužů a 1,6 % žen) uvedlo, že pornografie je důležitou součástí jejich života, pro dosažení uspokojení museli postupně zvyšovat její spotřebu, pociťovali stres, pokud ji nemohli sledovat, měli potíže se sledování vzdát a kvůli konzumaci pornografie zanedbávali jiné aktivity. Tyto osoby lze považovat za přinejmenším ohrožené CSBD.
Pornografie se podle nových dat stává běžnější i u dětí. V nejmladší věkové kohortě do 10 let věku bylo pornografii vystaveno téměř sedm procent dětí, do 12 let věku již 21,5 procenta a do 15 let věku 68,4 procenta. Jak ale odborníci upozorňují, s problematickým používáním nesouvisí, když jedinec nemá zkušenosti s reálným sexem.
Průzkum také ukazuje, že česká společnost se dívá na vlastní používání pornografie spíše pozitivně, čistě negativní vliv uvádějí jen tři procenta žen a čtyři procenta mužů, naopak 30 procent u obou pohlaví ji vidí čistě pozitivně. Zajímavé je, že více negativ vnímají mladší lidé.
Diskrétní pomoc díky novému Centru psychosexuální pomoci ve VFN
Bezpečné, diskrétní a snadno dostupné místo pro řešení sexuálních potíží, včetně kompulsivního chování. S tímto záměrem bylo zřízeno nové Centrum psychosexuální pomoci při Sexuologickém ústavu 1. LF UK a VFN. Vznik této nízkoprahové cílené péče je reakcí na akutní potřebu dostupné specializované podpory pro osoby s problematickou sexualitou a problémy v intimní oblasti, která v současnosti v České republice nemá systematické řešení. „Jedná se mimo jiné o mladistvé a dospělé s genderovou dysforií, osoby s parafilními preferencemi a rizikem delikventního chování, klienty s kompulsivní nebo jinak rizikovou sexualitou (např. problematické užívání pornografie či online chování), osoby v životní či partnerské krizi související s problémy se sexualitou i pro osoby se závažnými poruchami genderové identity. Budeme tu i pro jejich partnery/ky a blízké, kteří rovněž často potřebují odbornou podporu,“ přibližuje MUDr. Zámečník.
Pro zajištění prvního kontaktu a snadné dostupnosti služeb funguje specifická e-mailová adresa SexPomoc@vfn.cz. Tato možnost slouží jako první vstupní brána pro klienty, kteří se často nacházejí v psychosexuální krizi a potřebují anonymitu.
K letošnímu Světovému dni sexuálního zdraví, který připadá na 4. 9., se Sexuologický ústav VFN připojil zveřejněním edukačních materiálů na webu a sociálních sítích a zahájením kampaně k otevření nízkoprahového Centra psychosexuální pomoci a současně i nabídkou bezplatné anonymní online konzultace pro nové zájemce během září 2025.
Zkušenosti s první terapeutickou skupinou s klienty s CSBD
V Sexuologickém ústavu 1. LF UK a VFN již od loňského roku pracují terapeutické skupiny pro pomoc se zvládáním problematického sexuálního chování. „Pro klienty s kompulsivní poruchou sexuálního chování jsme od října loňského roku zajistili strukturovaný terapeutický skupinový plán složený z deseti sezení ve frekvenci 1× za 14 dnů a poté tří navazujících (follow-up) sezení ve frekvenci 1× za 30 dnů,“ říká psycholog Mgr. Filip Šinkner ze Sexuologického ústavu 1. LF UK a VFN. Šlo o dobrovolníky, kteří prošli diagnostickým úvodním rozhovorem zaměřeným na projevy kompulsivní poruchy sexuálního chování a vyplnili sebehodnoticí škály ohledně svého sexuálního chování a kontroly nad ním.
Jak dodává, čtyři z pěti klientů dokončili celý skupinový program a u všech z nich došlo k pozitivnímu posunu v porozumění vlastní sexualitě, přijetí vlastní sexuality, zvládání sexuálních impulsů a spokojenosti se schopností sexuální impulsy zvládat. Všichni klienti také uvedli, že po ukončení skupinového programu cítí, že jejich sexuální impulsy méně ovlivňují jejich každodenní život. Další běh skupiny je v plánu od ledna 2026, zájemci o účast se mohou hlásit na e-mail psychosexuologie@vfn.cz a do předmětu e-mailu napsat „Zvládání".