Syndrom nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu po kombinaci duloxetin + levodopa
Trojice tureckých gerontologů (nemocniční a univerzitní pracoviště v Kayseri) zjistila u staršího dospělého pacienta s depresí a parkinsonismem, že kombinované užití duloxetinu a levodopy spustilo rychlý začátek nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu (SIADH). A protože dříve nebylo o této interakci referováno, publikovali svou kazuistiku v březnovém čísle odborného časopisu International Journal of Psychiatry in Medicine.
Syndrom nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu je potenciálně život ohrožující porucha na bázi elektrolytů, se kterou se běžně setkáváme u starších dospělých, zejména ve spojitosti se serotonergní a dopaminergní léčbou. Jak duloxetin, tak levodopa byly jednotlivě zahrnuty do vývoje SIADH, ačkoli mechanismus často zůstává nejasný.
Autoři prezentují případ pacientky ve věku 73 let s nově diagnostikovanou depresí a parkinsonismem, která začala užívat duloxetin (30 mg/den) a levodopu/ benserazid (100/25 mg 3× denně). Během 24 hodin se u ní vyvinuly únava, nauzea, zmatenost a závratě. Laboratorní vyšetření odhalilo závažnou hyponatrémii (115 mmol/l), nízkou sérovou osmolalitu (310 mOsm/kg) a sodík v moči (43 mmol/l). Testy funkce štítné žlázy a nadledvinek byly normální. Oba léky byly vysazeny. Omezení tekutin a infuze hypertonického solného roztoku vedly k normalizaci natrémie po 72 hodinách s úplným klinickým uzdravením. Závěr: Tento ilustrativní případ akcentuje neobvykle rychlý začátek SIADH po zahájení kombinované léčby duloxetinem a levodopou/benserazidem. Časný začátek příznaků naznačuje možnou synergistickou interakci. Podle autorů by klinici měli udržovat bdělost vůči akutní hyponatrémii u starších dospělých krátce po zavádění serotonergních a dopaminergních látek v léčbě.
Zdroj: Akgül YSS, Cengiz BE, Akın S. Rapid‑Onset SIADH Triggered by Combined Duloxetine and Levodopa Use in an Older Adult With Depression and Parkinsonism: A Previously Unreported Interaction. Int J Psychiatry Med. 2026 Mar;61(2):249–256. doi: 10.1177/00912174251374152