WHO aktualizovala doporučení pro prevenci demence

Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila 15. července 2026 druhé vydání doporučení zaměřených na snižování rizika demence a kognitivního úpadku. Aktualizovaný dokument navazuje na první verzi z roku 2019 a reflektuje nejnovější vědecké poznatky s důrazem na skutečnost, že významnou část případů demence lze oddálit nebo jim předejít cílenými preventivními opatřeními.

Demence představuje jedno z nejzávažnějších zdravotních a společenských témat současnosti. Celosvětově s ní žije více než 57 milionů lidí a každoročně přibývá téměř deset milionů nových případů. K nejčastějším formám patří Alzheimerova choroba.

Přestože kauzální léčba demence zatím není k dispozici, podle WHO lze až 45 procent případů připsat ovlivnitelným rizikovým faktorům. Mezi ně patří zejména kouření, nadměrná konzumace alkoholu, fyzická neaktivita, sociální izolace, znečištěné ovzduší nebo nedostatečně kompenzovaná neinfekční onemocnění, především arteriální hypertenze, diabetes mellitus a dyslipidémie. Podle autorů nových doporučení lze tedy téměř polovinu případů demence celosvětově oddálit, nebo jim dokonce předejít cílenými preventivními opatřeními. WHO očekává, že nová doporučení poskytnou zdravotnickým pracovníkům i široké veřejnosti praktický rámec pro snižování budoucí zátěže spojené s demencí.

„Dnes víme o rizikových faktorech demence více než kdykoli předtím a tato doporučení převádějí současné vědecké poznatky do konkrétních kroků. Země nyní mají k dispozici jasná doporučení založená na důkazech, která mohou bezprostředně využít k ochraně kognitivního zdraví populace,“ uvedl generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Demence významně ovlivňuje soběstačnost nemocných, jejich schopnost pracovat i kvalitu života a představuje značnou zátěž pro rodiny, pečující i zdravotní a sociální systémy. Celosvětové ekonomické náklady spojené s demencí WHO odhaduje na přibližně 1,3 miliardy amerických dolarů ročně, přičemž téměř polovinu této částky představuje neplacená péče poskytovaná rodinnými příslušníky a blízkými.

Podle WHO představují aktualizovaná doporučení příležitost, jak prostřednictvím účinné prevence snížit budoucí zdravotní i ekonomickou zátěž spojenou s demencí. Klíčovou roli přitom bude hrát integrace prevence demence do péče o neinfekční onemocnění, podpory duševního zdraví a širší strategie ochrany zdraví mozku v průběhu celého života. Data WHO ukazují, že v roce 2021 žilo s demencí přibližně 57 milionů lidí na celém světě, přičemž do roku 2050 se očekává až trojnásobný nárůst. Více než 60 procent případů aktuálně připadá na země s nízkými a středními příjmy.

Důraz na prevenci v průběhu celého života

Aktualizované pokyny navazují na první doporučení WHO z roku 2019 a zohledňují výrazné rozšíření důkazní základny v oblasti prevence demence. Dokument shrnuje intervence zaměřené na úpravu životního stylu, léčbu přidružených onemocnění i omezení expozice faktorům prostředí, které přispívají ke kognitivnímu úpadku.

WHO doporučuje podporovat pravidelnou fyzickou aktivitu, zdravé stravování, odvykání kouření, omezení konzumace alkoholu a aktivní léčbu kardiometabolických onemocnění, zejména hypertenze, diabetu a hypercholesterolémie. Nově jsou mezi preventivní opatření zařazena také doporučení ke snižování expozice znečištění ovzduší.

Součástí strategie by podle WHO mělo být rovněž udržování duševní a sociální aktivity. Doporučeny jsou programy kognitivního tréninku, kognitivní stimulace a zapojení do společenských aktivit, a to jak u osob s normálními kognitivními funkcemi, tak u pacientů s mírnou kognitivní poruchou. Aktualizované pokyny zároveň upozorňují na význam včasného řešení poruch sluchu s tím, že používání sluchadel může být součástí strategií ke snižování rizika demence.

Naopak WHO nedoporučuje rutinní podávání vitaminů skupiny B, vitaminu E, omega-3 polynenasycených mastných kyselin ani multivitaminových či minerálních přípravků za účelem prevence kognitivního úpadku nebo demence u osob bez prokázaného deficitu. Současné důkazy podle autorů neprokazují jejich přínos, který by převážil nad potenciálními riziky.

14 rizikových faktorů demence

Nejnovější výzkumy identifikovaly celkem 14 potenciálně ovlivnitelných rizikových faktorů, které se podílejí na vzniku demence a představují cíle preventivních opatření. Nová studie publikovaná v časopise Lancet Healthy Longevity ukazuje, že zastoupení těchto rizikových faktorů se mezi jednotlivými regiony světa významně liší. Zároveň však autoři upozornili na určité podobné vzorce jejich výskytu – některé rizikové faktory se totiž v různých populacích pravidelně sdružují a vytvářejí charakteristické skupiny. Tyto poznatky mohou přispět k lepšímu cílení preventivních strategií podle specifických potřeb jednotlivých regionů.

Podle hlavního autora nové studie prof. Maria Sierva, School of Population Health Curtin University v Austrálii, je přibližně polovina případů kognitivního úpadku spojena s ovlivnitelnými rizikovými faktory, což představuje významný prostor pro účinnou prevenci. „Mnoho lidí se však stále domnívá, že vzniku demence nelze nijak zabránit. Změna tohoto přesvědčení je jednou z největších příležitostí současného výzkumu demence,“ zdůraznil prof. Siervo.

Společně s kolegy v časopise Lancet Healthy Longevity upozorňují, že přestože lze téměř polovinu případů demence potenciálně odvrátit změnou životního stylu a dalších ovlivnitelných rizikových faktorů, současné strategie veřejného zdraví zatím nedokážou dostatečně motivovat populaci k dlouhodobým změnám chování. Studie proto poukazuje na potřebu cílenějších a účinnějších preventivních intervencí. Nejlepší výsledky podle autorů studie přinesla intervence kombinující individuální hodnocení rizika se strukturovaným edukačním programem. Tento přístup vedl během tříletého sledování ke 26procentnímu zlepšení stavu ovlivnitelných rizikových faktorů.

„Lidé mění své chování tehdy, když jsou do procesu aktivně zapojeni, nikoli pouze informováni. Nejúčinnější intervence spojovaly personalizované zhodnocení rizika se strukturovanou edukací. Lékaři a další zdravotničtí pracovníci by měli pacientům sdělovat, že prevence demence je možná, a zároveň jim ukázat konkrétní kroky, které mohou podniknout ke snížení svého rizika,“ shrnul prof. Siervo.