Licitace pokračuje: Přesčasy pryč, „čtyřiadvacítky“ zpět, více peněz na platy

AKTUALIZOVÁNO Ministři zdravotnictví a práce a sociálních věcí představili zástupcům lékařů a odborům své návrhy na řešení sporů ohledně pracovní doby a pracovních podmínek ve zdravotnictví. Ty vyústily v protest ve formě výpovědí další „dobrovolné“ práce přesčas. Podle návrhu MPSV by se od 1. ledna 2024 měly zrušit další přesčasy a nově by měla být zavedena možnost sloužit „čtyřiadvacítky“. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek navíc přislíbil i dodatečných 6,8 miliardy na mzdy a platy cestou úhradové vyhlášky. Lékaři se zatím k návrhům postavili rezervovaně. Ke znění „novely novely“ mají výhrady. Vyjednávání tak pokračuje a protest trvá.

Organizace mladých lékařů si v uplynulých týdnech mohly připsat jedno malé vítězství. Ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka (KDU‑ČSL) a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) oznámili podrobnosti k připravované poslanecké novele zákoníku práce. Její nejdůležitější součástí je i zrušení další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví, jejímuž znovuzavedení do právního řádu se mladí lékaři pokoušeli během letních měsíců neúspěšně zabránit. Šéfy obou resortů k tomuto kroku přiměl zejména ohlášený protest lékařů. Především pak množící se výpovědi lékařů z dobrovolných přesčasů od 1. prosince tohoto roku, jejichž počet se začíná blížit číslovce 6 000. Narychlo připravená poslanecká novela zákoníku práce by měla též umožnit pobyt na pracovišti po dobu až 24 hodin, a to v souladu s evropským právem (viz QR kód). Současná úprava zákoníku práce platná od října totiž tuto možnost explicitně zapověděla, čímž zdravotnickým zařízením poskytujícím nepřetržitou péči notně zkomplikovala situaci.

12 hodin směna, 12 hodin přesčas

Legislativci MPSV a MZ vypracovali v reakci na problém „čtyřiadvacítek“ nejprve návrh na zavedení tzv. 24hodinových směn ve zdravotnictví. S touto formou implementace „čtyřiadvacítek“ ale zástupci lékařů nesouhlasili. „Všechny modely počítaly s převodem zaměstnanců do nepřetržitého režimu práce se vším, co k tomu patří. Tedy mimo jiné možností nařízení služeb či jejich sníženým finančním ohodnocením, protože by již nebyly ve formě přesčasů,“ vysvětlili svůj nesouhlas zástupci Sekce mladých lékařů ČLK (SML ČLK). Doslova přes noc tedy MPSV přispěchalo s jiným řešením, které legislativci obou resortů odprezentovali lékařům na následujícím jednání. Toho se již účastnili také oba ministři. „Mohu konstatovat, že jsme se dokázali shodnout, že od 1. ledna 2024 bychom udělali rychlou poslaneckou novelu zákoníku práce. Odstranili bychom ustanovení, které umožňovalo dobrovolné přesčasy pro lékaře, a doplnili bychom úpravu, která by umožňovala až 24hodinovou službu. Ta by byla naplněna kombinací směnného provozu a přesčasy,“ uvedl po jednání ministr práce Marián Jurečka. Podle něj bude maximální doba směny 12 hodin a zbylých 12 hodin bude muset zaměstnavatel proplatit jako přesčas. „Návrh tedy není o tom, že by to byla 24hodinová směna, ale je to maximální možná doba pobytu na pracovišti,“ vysvětlil Jurečka a zdůraznil, že na tuto odpracovanou dobu musí v souladu s evropským právem navazovat adekvátní doba odpočinku (viz QR kód).

Do prosince se změny nestihnou

Obě změny, tedy odstranění další dohodnuté práce přesčas a umožnění 24hodinového pobytu na pracovišti, jsou součástí takzvané „novely novely“, tedy rychlé poslanecké novely. Její paragrafované znění dostali lékaři k připomínkám (viz QR kód). Marián Jurečka avizoval záměr poslat návrh do legislativního procesu co nejdříve a schválit jej už v prvním čtení tak, aby mohl platit od 1. ledna 2024. Platnost od 1. prosince 2023, což je datum, ke kterému lékaři vypovídají dobrovolné přesčasy, není podle ministrů technicky možná. „Když se podíváme na lhůty legislativního procesu, tak to nejsme schopni k 1. prosinci zajistit. Když to půjde velmi dobře, tak to budeme moci schválit tak, aby byl zákon v průběhu prosince doručen do Sbírky zákonů s účinností od 1. ledna 2024,“ vysvětlil ministr Jurečka, který si myslí, že lékaři by měli tuto snahu s ohledem na načasování protestu zohlednit. „Myslím, že soudný člověk je schopen akceptovat to, že ty kroky už nastaly, že zákon je projednáván před 1. prosincem a že to je snad dostatečná záruka, že v tomto konkrétním bodě dohodu plníme,“ dodal.

Návrh není pro lékaře přijatelný

Plán hladkého schválení návrhu se ale ministrům komplikuje. Klíčová SML ČLK i spolek Mladých lékařů totiž po seznámení se s paragrafovým zněním novely, na které od ministrů dostali pouhý jeden pracovní den, vyjádřily své zásadní výhrady. Podle SML ČLK je novela zákona v navrženém znění nepřijatelná. „Vytvářela právní rámec pro čtyřiadvacetihodinový výkon práce, aniž by tuto odlišnost oproti práci jiných skupin zaměstnanců zdravotníkům kompenzovala,“ vysvětlovala SML ČLK, podle které je navíc potřeba zajistit, aby po zavedení „čtyřiadvacítek“ bylo zdravotníkům dopřáno volno na odpočinek, adekvátní ohodnocení a aby byla zajištěna dobrovolnost práce v takovém režimu. Z hlediska SML ČLK se tedy ladí zejména otázka právní realizace „čtyřiadvacítek“, neboť délka směny zůstává 12 hodin a práci přesčas lze konat pouze výjimečně, nelze ji tedy plánovat.

Návrh novely ovšem jako celek odmítl spolek Mladých lékařů s tím, že „nepřináší nic nového a lepšího než doposud“. Ve svém stanovisku (viz QR kód) poukazují na rozpor „čtyřiadvacítek“ se slaďováním rodinného a profesního života, ale i s principy příslušných evropských směrnic. „Práce 24 hodin vcelku je prokazatelně spojena s únavou a vyčerpáním zdravotníků, které mohou ohrožovat pacienty a dlouhodobě ohrožuje na zdraví i samotné zdravotníky,“ podotýká předsednictvo spolku, podle kterého návrh neobsahuje adekvátní kompenzační volno před 24hodinovou službou ani po ní. Stejně tak zástupci spolku postrádají v návrhu finanční zvýhodnění takových služeb či ochranu zaměstnanců, kteří pečují o děti do jednoho roku, těhotné, zaměstnance se zkráceným úvazkem atd.

Hladký průběh, který ministři očekávali, se tedy nekoná a do uzávěrky tohoto vydání Medical Tribune předmětná novela do Sněmovny nedorazila. Za zdržení v tomto případě mohou do značné míry i diskrepance v požadavcích jednotlivých skupin mladých lékařů, které se MPSV snaží vypořádat. Klíčovými pro výsledek vyjednávání jsou ale stále MZČR a MPSV na jedné straně a SML ČLK a odbory na straně druhé.

Další změny až v „řádné“ novele

Ostatní změny, které by měly cestou zákoníku práce zlepšit „životní prostředí“ ve zdravotnictví, by podle ministrů byly realizovány až prostřednictvím řádné vládní novely zákoníku práce, kterou by MPSV ve spolupráci s MZ mělo předložit v průběhu příštího roku.
Do její tvorby by měli být zapojeni i lékaři, resp. ministři jsou dle svých slov připraveni diskutovat s lékaři jejich podněty. Podle Vlastimila Válka by mělo dojít například ke zrušení 11. platové třídy pro absolventy všeobecného lékařství a jejich automatické zařazení do 12. platové třídy. Posun všech atestovaných lékařů do 14. platové třídy by bylo možné zrealizovat nařízením vlády. „S panem ministrem Jurečkou už jsme zavedli to, že lékaři po kmeni jdou přímo do 13. platové třídy, je to tedy ze zákona a stejně tak chceme, pravděpodobně nařízením vlády, rozhodnout o tom, že všichni lékaři po atestaci půjdou do čtrnácté platové třídy. Tedy pro lékaře ‚dvanáctka‘ po škole, ‚třináctka‘ po kmeni, ‚čtrnáctka‘ po atestaci,“ slíbil ministr Válek.

Zákonem by také v budoucnu mělo být garantováno volno pro lékaře, kteří se připravují na zkoušku z kmene nebo na atestaci. „Po diskusích se spolkem Mladí lékaři jsme se rozhodli, že uděláme vše pro to, abychom co nejdříve do legislativy dostali, že před atestací a kmenem budou mít lékaři volno na přípravu. Byť to řada zdravotnických zařízení provádí, chceme, aby to byla povinnost,“ vysvětlil Válek, který s mladými lékaři řešil také některé případy šikany ze strany primářů a školitelů. „To je pro mě naprosto nepřijatelné. Podněty, které jsme dostali, řešíme. Ale to nestačí, proto jsem okamžitě nařídil, aby v každé přímo řízené organizaci byl koordinátor vzdělávání,“ upozornil ministr Válek s tím, že koordinátoři budou zajišťovat, aby byl přístup ke vzdělávání ve všech přímo řízených organizacích jednotný a aby byl důsledně dodržován vzdělávací program. „Jde o to, aby měl lékař jistotu, že jak je plán na začátku jeho studia nastaven, tak bude i dodržen, a že se ani o minutu nezpozdí první termín jeho atestace. Je zájmem všech, aby lékaři atestovali co nejdříve,“ zdůraznil.

Válek: Zajistil jsem 6,8 miliardy na platy

Pracovní podmínky a vzdělávání však nejsou jedinými důvody nespokojenosti zdravotníků a příčinami aktuálního protestu lékařů. Od dob dnes již legendární protestní akce „Děkujeme, odcházíme“ je to také oblast odměňování. Tehdy, v roce 2011, byly hromadné výpovědi lékařů odvráceny „memorandem o úpravě poměrů ve zdravotnictví“ (viz QR kód), kterým se tehdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger, spolustraník současného ministra Vlastimila Válka, zavázal, že nejpozději do 1. ledna 2013 dosáhne plat lékaře v závislosti na dosažené kvalifikaci a praxi 1,5násobku až trojnásobku průměrné mzdy při maximálním objemu přesčasové práce osm hodin týdně. A tento slib, jehož naplněním podmiňují i dnešní mladí lékaři odvolání svého protestu, dosud nebyl podle lékařů splněn.

Požadavek na lepší ohodnocení práce lékařů, potažmo zdravotníků se nyní ministr Vlastimil Válek snaží uspokojit vedle již avizovaných změn v platových třídách lékařů také vyčleněním dodatečných finančních prostředků na platy a mzdy cestou úhradové vyhlášky. „Nemocnice dostanou cestou úhradové vyhlášky 6,8 miliardy korun na zvýšení odměn zdravotníků,“ oznámil po jednání s lékaři na MPSV ministr Válek s tím, že prostředky budou vázány výhradně na odměňování zdravotníků. „Na můj pokyn je v úhradové vyhlášce poprvé za celou dobu existence úhradové vyhlášky definováno, jaká část prostředků, které dostanou nemocnice, musí být použita na navýšení úhrad zdravotníkům,“ vysvětlil Válek a upřesnil, že většina z 6,8 miliardy korun poputuje do zařízení s akutní péčí. „Podle mě jsou to nabídky velmi férové a budou stát zdravotní systém 6,8 miliardy korun. Pevně věřím, že těch 6,8 miliardy korun, změna zákoníku práce a další připravované změny jsou dostatečným důvodem pro to, aby moji kolegové zvážili stažení výpovědí a abychom mohli pokračovat v práci na kultivaci systému, což je v zájmu mém, pana ministra Jurečky i celé vlády,“ požádal ministr Válek lékaře „o klid na práci“.

Lékaři: Jedinou garancí jsou peníze do tarifů

Na ten si ale ministři budou muset zřejmě nějaký čas počkat. Kromě nedůvěry lékařů k proklamovaným slibům a požadavku na prostudování paragrafového znění novely zákoníku práce se lékařům nezamlouvá ani způsob navýšení finančního ohodnocení. „Ministr Válek deklaroval, že tarifní platy lékařů zvyšovat nehodlá, protože to podle jeho slov problémy zdravotnictví nevyřeší. Je zřejmé, že si neuvědomuje vážnost situace, která v českých nemocnicích v prosinci i nadále hrozí,“ reagovali na sociálních sítích po schůzce s ministry zástupci SML ČLK. Navýšení odměn zdravotníků skrze úhradovou vyhlášku nepovažují za garanci. „Pokud ministr mluví o zvyšování odměn pro lékaře, myslí tím přerozdělení 6,8 miliardy korun, které bude v kompetenci ředitelů nemocnic. Jestli je dají na platy zdravotníků, je nejasné,“ míní mladí lékaři, podle kterých minulost ukázala, že se takový příkaz jen těžce vynucuje a ředitelé prý odměny přidělují spíše podle poslušnosti než podle výkonnosti zdravotníků. Mladí lékaři tak nadále trvají na podmínce navýšení prostřednictvím tarifních platů. „Podobný pokyn na navýšení platů dostaly od ministra Válka začátkem roku ministerstvem řízené organizace a ani v nich se mu nepovedlo vynutit splnění tohoto pokynu. Základní platy se proto musejí navýšit buď prostřednictvím platových tabulek v rámci příslušného nařízení vlády, nebo pomocí samostatného zákona o odměňování,“ požaduje SML ČLK, která své požadavky následně zopakovala i na společné tiskové konferenci se zdravotnickými a lékařskými odbory. Ministr Válek později naznačil, že by mohl být skutečně připraven zvláštní zákon o odměňování zdravotnických pracovníků. Ani tento příslib ale lékaře neobměkčil, aby plánovaný protest odvolali. Naopak, připojit se chystají i nelékařští zdravotničtí pracovníci (více viz Nabídka ministrů nezabrala. Do protestu se zřejmě zapojí i sestry).