Přeskočit na obsah

Nabídka ministrů nezabrala. Do protestu se zřejmě zapojí i sestry

přáda žitníková engel
MUDr. Jan Přáda, Bc. Dagmar Žitníková, MUDr. Jan Engel. Foto: MT

AKTUALIZOVÁNO „Férová nabídka“, kterou ministr zdravotnictví Vlastimil Válek nazval slíbených 6,8 miliardy korun na zvýšení odměn zdravotníkům prostřednictvím úhradové vyhlášky, nezabrala. Lékaři a zdravotnické odbory trvají na splnění slibů daných memorandem z roku 2011, zvýšení platových tarifů a navázání vývoje příjmu zdravotnických pracovníků na průměrnou mzdu. K protestu přibližně 6 000 lékařů se s výpovědí dobrovolných přesčasů připojí podle šéfky zdravotnických odborů Dagmar Žitníkové i některé sestry a další zdravotničtí pracovníci.

Po posledním jednání ministrů zdravotnictví a práce a sociálních věcí se zástupci lékařů a odborů odprezentovali šéfové obou resortů návrhy, které měly přimět lékaře k přehodnocení jejich protestu a stažení výpovědí „dobrovolných“ přesčasů.

Výpověď už podle předsedy Sekce mladých lékařů ČLK (SML ČLK) Jana Přády avizovalo přes 6 000 lékařů s věkovým průměrem přibližně 39 let – nejde tedy už jen o protest mladých lékařů. „Netýká se to zdaleka jen lékařů, kteří jsou čerstvě po škole, ale i těch zkušených. K této iniciativě se připojila i spousta lékařů před koncem své profesní kariéry, protože to považují za správnou věc,“ prozradil Přáda.

Kromě poslanecké novely zákoníku práce, kterou má dojít ke zrušení další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví a zavedení možnosti „čtyřiadvacítek“, ministři také slíbili předložit v roce 2024 vládní novelu zákoníku práce, která by měla mladým lékařům přinést další zlepšení pracovních podmínek. V oblasti odměňování pak ministr zdravotnictví Vlastimil Válek oznámil, že v úhradové vyhlášce vyčlenil 6,8 miliardy výhradně na navýšení odměn zdravotníků.

Lékaři: Posun jen ve „čtyřiadvacítkách“

Hodnocení schůzky i příslibů Vlastimila Válka a Mariána Jurečky bylo ze strany mladých lékařů spíše rezervované, místy i kritické. Kromě snížení maximálních povolených přesčasů z 832 zpět na 416 hodin prostřednictvím slíbené poslanecké novely zákoníku práce došlo k posunu už jen v oblasti zakotvení možnosti 24hodinového pobytu zaměstnance na pracovišti. Podle návrhu MPSV by se v budoucnu mohly sloužit v nemocnicích „čtyřiadvacítky“, resp. 12hodinové služby a 12hodinový přesčas s tím, že by na tuto odpracovanou dobu musela navazovat v souladu s evropským právem adekvátní doba odpočinku. „To byl jediný bod, ve kterém jsme se alespoň částečně posunuli. Konkrétní legislativní normu jsme ale dosud neviděli,“ postěžoval si na společné tiskové konferenci s odbory Jan Přáda a dodal, že ministry prezentované změny v atestačním vzdělávání a další jednotlivosti ani nebyly předmětem schůzky (viz QR kód). Ještě ten samý den ale lékaři přeci jen dostali „novelu novely“ k připomínkám, na jejichž zpracování dostali čas jednoho pracovního dne. Výsledkem pak byly připomínky právě v oblasti zakotvení „čtyřiadvacítek“, resp. jejich právní realizace v prostředí českého zdravotnictví. Spolek Mladých lékařů pak návrh odmítl jako celek. Výsledkem tedy je, že návrh novely dosud zůstává na půdě MPSV a nastoupení jeho cesty legislativním procesem se odsouvá (více viz Licitace pokračuje: Přesčasy pryč, „čtyřiadvacítky“ zpět, více peněz na platy ).

Lékaři nevěří, že se k nim peníze dostanou

Stejně zdrženlivá byla reakce lékařů na proklamovaných 6,8 miliardy korun na zvýšení odměn zdravotníkům. „To číslo zní velkolepě. Ale nikdo úplně neví, kam a komu tyto peníze půjdou a kdo je bude rozdělovat. Pan ministr sice opakovaně říkal, že osobně dohlédne na to, aby to šlo lékařům ve fakultních nebo přímo řízených organizacích, nicméně tato slova garance byla už opakovaně planá a my nemáme důvod věřit, že tentokrát tomu bude jinak,“ řekl skepticky Přáda, podle kterého by bylo i pro ministra Válka nejjednodušší, kdyby zajistil zvýšení tarifních platů. „Musíme myslet na to, že ne všichni lékaři slouží přesčasy, a mzda by tedy měla být adekvátní už v základní pracovní době. I podle dat ministerstva zdravotnictví je padesát procent příjmu lékaře za základní pracovní dobu a padesát procent za přesčasovou práci. Je to dáno tím, že příjem v základní pracovní době je neadekvátně nízký a množství přesčasové práce obrovské,“ dodal. Obavy lékařů ohledně „peněz na odměny z úhradové vyhlášky“ potvrzuje nepřímo i předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš, podle kterého úhradová vyhláška žádné extra prostředky na platy zdravotníků neobsahuje. „Žádné prostředky navíc proti návrhu nejsou. Peněz je tam pro nemocnice reálně méně, než byla parciální dohoda mezi poskytovateli a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou v dohodovacím řízení. Pan ministr vypočetl, kolik ze 35 miliard korun dostanou nemocnice a že jim jedním paragrafem ve vyhlášce řekl, že polovina má jít na růst osobních nákladů,“ uvádí v aktuálním fóru Medical Tribune Čarvaš a dodává: „Je klidně možné, že všechny tyto prostředky půjdou na pokrytí požadavků mladých lékařů a na růst ceny práce ve službách, takže na běžného zaměstnance nemocnice se vůbec nedostane. To ale našim sestrám, sanitářům, uklízečkám, kuchařkám ani dalším nikdo neříká. Ani pan ministr, ani na stávku připravení a burcující odboráři. Peníze ve zdravotnictví jsou jen jedny. Pan ministr žádné další pro příští rok nepřilil.“ (více viz Fórum: Uspokojí úhrady představy zdravotníků?)

Odbory: Zdravotníci potřebují jistotu, a tou jsou tarify

Podle šéfky Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče (OSZSP) Dagmar Žitníkové je forma navýšení odměn zdravotníků finančními prostředky z úhradové vyhlášky nejen nevhodná, ale také nespravedlivá. „Vždy nám říkali, že nemocnice ty prostředky rozdělí pro­por­cio­nál­ně. My jsme ale opakovaně zjistili, že v rámci odměňování dochází v nemocnicích k obrovským disproporcím podle toho, jakou mají právní formu,“ připomněla Žitníková, podle které je tento opakující se jev hlavním argumentem, proč by měli být všichni zdravotníci odměňováni na základě tarifních tabulek. „Bez ohledu na to, zda pracují v nemocnicích – obchodních společnostech, nebo nemocnicích – příspěvkových organizacích, měli by být odměňováni tarifními tabulkami. Dokud nedocílíme toho, že zaměstnanci budou slušně zaplaceni za základní pracovní dobu, není možné řešit ani objemy přesčasové práce,“ zdůraznila Žitníková s tím, že objemy přesčasové práce ve zdravotnictví nejsou srovnatelné s žádnými jinými obory. „Stejně jako lékaři má už i mnoho sester vyčerpáno 416 hodin přesčasů. Jsou to sestry na ARO, operačních sálech, ale třeba také laboranti nebo radiologičtí asistenti. Ta přesčasová práce je objemově ve zdravotnictví naprosto nadlimitní,“ dodala.

V takto nastavených pracovních podmínkách je podle zdravotnických odborů i lékařů nutné v rámci zajištění konkurenceschopnosti zdravotnictví na trhu práce dát zaměstnancům jistotu, kterou představují právě tarify. „Potřebujeme, aby ti lidé byli odměněni něčím, co je pro ně jisté. Ve všech firmách – ať je to Škodovka, nebo menší firma o 20 zaměstnancích – mají nějaký systém odměňování. A my si myslíme, že nastal čas, aby byl takový systém odměňování ve zdravotnictví garantován zákonem i v České republice,“ myslí si Žitníková. Podle šéfa lékařských odborů Martina Engela je tabulkový systém odměňování běžný v řadě vyspělých zemí. „Není to žádné socialistické tmářství. Tak to funguje na západ od našich hranic. Třeba v Německu jsou tabulky zrovna tak, a když se podíváme do Spojených arabských emirátů, je to to samé – rozhoduje délka praxe a dosažené vzdělání, nikoli zda se líbíte, nebo nelíbíte nadřízenému. Tak to fungovat nemůže. Musí být garance, že vzhledem k vašemu vzdělání a délce praxe máte nějaký nárok,“ zdůraznil Engel.

Navázání na průměrnou mzdu

A jaká by tedy podle odborů měla být průměrná mzda zdravotníků? Pokud jde o lékaře, jejich požadavky vycházejí z memoranda podepsaného v roce 2011 – tedy 1,5násobek až trojnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství při maximálně osmi hodinách přesčasové práce týdně v závislosti na dosažené kvalifikaci a odpracovaných letech.

„To by za současného stavu znamenalo 60 000 pro mladší lékaře a 120 000 pro ty nejzkušenější. V přepočtu to dělá asi 300 korun na hodin pro lékaře začínajícího a přibližně 600 korun pro zkušeného. Vzhledem k tomu, o jak vysoce specializovanou a zodpovědnou práci se jedná, nám to nepřijde jako neadekvátní,“ podotkl Jan Přáda.

Od takto nastaveného odměňování lékařů by se pak měly podle Dagmar Žitníkové odvíjet i odměny sester. „Došli jsme k závěru, že sestry by měly mít jednonásobek až dvojnásobek průměrné mzdy podle náročnosti práce a délky jejich praxe,“ řekla Žitníková s tím, že od toho by se následně počítaly i platy ostatních zdravotnických pracovníků. Například sanitáři by měli začínat na zhruba 25 500 korunách. „Když si to srovnáte s jinými nástupními platy v České republice, tak náš návrh není nijak nadhodnocený,“ míní Žitníková, podle níž odbory usilují především o předvídatelný systém odměňování. „Chtěli bychom, aby zdravotník, který nastupuje do nemocnice, věděl, za jaké peníze nastupuje, a aby věděl, jak se jeho příjem může vyvíjet. A proto bychom chtěli vývoj příjmů ve zdravotnictví navázat na průměrnou mzdu v národním hospodářství,“ vysvětlila. Podle šéfa lékařských odborů Martina Engela lékaři nechtějí nic extra. „Když budeme navázáni na průměrnou mzdu, tak to půjde s průměrnou mzdou nahoru i dolů. Nechceme nic extra, jen to, abychom se nemuseli každý rok nedůstojně dohadovat,“ poznamenal Engel.

Protest trvá, připojí se i některé sestry

V případě, že se ministru zdravotnictví Vlastimilu Válkovi nepodaří s lékaři dohodnout, mohlo by dojít v prosinci k výraznému útlumu minimálně elektivní péče. Podle Jana Přády však šance na dohodu stále existuje. „Na některých věcech, které byly ministry představeny, se dá stavět. Musí se to ale posunout z fáze slibů do toho, že to uvidíme černé na bílém,“ sdělil novinářům Přáda a připomněl, že lékaři zde vypovídají pouze dobrovolné přesčasy, případně přesčasy, které jsou už nyní v rozporu se zákonem.

Ministr Válek ale dost možná při vyjednávání „klidu zbraní“ zažije ještě další perné chvíle. Podle Dagmar Žitníkové se totiž k protestu připojí i zatím blíže nedefinovaná část nelékařů. „Z některých nemocnic nás oslovili nelékaři, kteří už také nechtějí sloužit ty obrovské objemy přesčasové práce a nejsou spokojeni s tím, že tvoří významnou část jejich příjmů. Plánují k 1. lednu vypovědět další povolenou práci přesčas ve zdravotnictví,“ oznámila Žitníková, podle které se to týká nejen sester, ale také laborantů a dalších zdravotníků. „Není to akce, která by se týkala jen části zdravotnických pracovníků. V nemocnicích pracují týmy. Pro udržení dostupné a kvalitní péče je nutné s námi komunikovat. Je nutné, aby si vládnoucí garnitura uvědomila svou odpovědnost a aby vládnoucí politici zastabilizovali zdravotníky a zdravotní péči,“ uzavřela Žitníková.

Speciální zákon o odměňování zdravotníků

Později ministr Vlastimil Válek v reakci na ohlasy zástupců mladých lékařů a odborů oznámil, že nad rámec chystané novely zákoníku práce chce na další schůzce, která se má uskutečnit 8. listopadu v 15.00, diskutovat i možnost přípravy požadovaného zvláštního zákona o odměňování zdravotnických pracovníků. Dalšími tématy jednání mají být dle Válkova twitterového oznámení také vzdělávání zdravotnických pracovníků – dohled nad dodržováním vzdělávacích programů, systémové řešení stížností či benefity; pracovní podmínky zdravotnických pracovníků – organizace práce apod. „Součástí jednání budou i konkrétní termíny plnění domluvených kroků,“ ujistil ministr. Zástupci SML ČLK ale čtou tyto přísliby Vlastimila Válka jako určitou kouřovou clonu, která má zakrýt nedostatečnou sílu argumentů pro dříve zvolený postup ministerstva zdravotnictví. „Místo jednání a diskuse s námi se snaží veřejnosti vysvětlit, proč je nesprávné navyšovat platové tabulky zdravotníků a proč prosazuje, aby 6,8 miliardy korun, které posílá úhradová vyhláška na platy/mzdy zdravotníků, rozdělovali ředitelé a manažeři nemocnic. Jakmile však dojdou argumenty ve prospěch takového postupu, což z pochopitelných důvodů nastane prakticky hned, obrací pozornost k nutnosti řešit odměňování zdravotníků speciálním zákonem,“ popisují svůj pohled na věc zástupci SML ČLK s tím, že vidina možného budoucího zákona není pro lékaře dostatečnou garancí. „S tím nelze nesouhlasit, speciální zákon o odměňování ale nebude hotov ze dne na den. Na rozdíl od platových tabulek, které mohou poskytnout okamžitou garanci a stanovují se prostým nařízením vlády,“ míní mladí lékaři, které prý dosud žádné z kroků ministerstva ani legální či nelegální postupy a přesvědčovací techniky zaměstnavatelů nepřesvědčily o tom, že by své protestní aktivity měli zastavit.

Doporučené

Proč mají dětští psychiatři tolik práce?

27. 2. 2024

Je důvodem současného přetížení dětských psychiatrů nárůst těžkých případů, nebo spíše chybějící mezičlánky zajišťující včasnou a odbornou péčí o…

Proč transformovat síť nemocnic

23. 2. 2024

Nedostatek personálu, tlak na větší efektivitu, ale i vývoj medicíny a požadavky na kvalitu. To je jen několik důvodů, proč se změnám na mapě…