Přeskočit na obsah

Novela elektronizace: zklamání na více místech

elektronizace
Ilustrační fotografie. Všechny osoby jsou modelem. Zdroj: iStock

Nekoncepční řešení, nejasné náklady, bez návaznosti na evropské nařízení a s vágním popisem dopadu do ochrany osobních údajů. Návrh novely zákona o elektronizaci zdravotnictví, který má zavést eŽádanky a eZkartu, dostal v připomínkovém řízení nebývale kritickou zpětnou vazbu.

Mezi nejdůležitějšími plány pro letošní rok ministr zdravotnictví Vlastimil Válek opakovaně zmiňuje elektronické žádanky o vyšetření. Spolu s ukotvením eZkarty jsou to hlavní body aktuálního návrhu novely zákona o elektronizaci zdravotnictví. Jenže jeho návrh se setkal s nepochopením. Dokonce i u vládní Digitální a informační agentury (DIA).

K novele zákona o elektronizaci zdravotnictví před několika dny skončilo připomínkové řízení. Zásadní připomínky k materiálu mají vicepremiér pro digitalizaci, Úřad pro ochranu osobních údajů, Digitální a informační agentura (DIA), ministerstvo vnitra, ministerstvo financí a řada dalších připomínkových míst.

Digitální informační agentura nebyla oslovena

Zákon o elektronizaci zdravotnictví z roku 2021 počítá s vytvořením Portálu elektronického zdravotnictví a výměnné sítě. Ty sice ještě nevznikly, ale koncept stále platí. Z nynějšího návrhu novely ovšem není jasné, jaký vztah k nim má zaváděná eŽádanka a eZkarta. „Navrhované nové služby (eZkarta, eŽádanka) by se měly stát součástí centrálního Portálu elektronického zdravotnictví. Namísto toho jsou služby eZkarta a eŽádanka navrhovány jako nové centrální služby, stavěné naroveň kmenovým registrům, výměnné síti či již zmíněnému zastřešujícímu Portálu elektronického zdravotnictví,“ uvádí v připomínkách DIA.

Ta se mimochodem také podivila, že jí původně vůbec nebyla novela zákona o elektronizaci zdravotnictví k připomínkám zaslána. „Dovolujeme si zdvořile dotázat, co vede předkladatele k závěru, že novela zákona o elektronizaci zdravotnictví se netýká působnosti Digitální a informační agentury jakožto ústředního správního úřadu pro elektronickou identifikaci, služby vytvářející důvěru a pro informační systémy veřejné správy, který mimo jiné také plní koordinační úlohu pro informační technologie a plní koordinační úlohu v oblasti evidence a sdílení dat,“ podotýká DIA mezi svými připomínkami. Diví se i dalším bodům nebo tomu, že se návrh ani důvodová zpráva nijak neodkazují na vznikající evropské nařízení EHDS o Evropském zdravotnickém datovém prostoru.

I místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš považuje eZkartu za nesystémovou a navrhuje ji vypustit. „Stejnou funkci má již Portál elektronického zdravotnictví i Portál občana. Nepovažujeme za hospodárné stavět již třetí informační systém se stejnou funkcionalitou. Pokud je cílem zpřístupnit pacientovi služby a informace v elektronické podobě (a jiné funkcionality aplikace nemá), stejného výsledku lze dosáhnout vytvořením mobilní aplikace pro přístup k Portálu elektronického zdravotnictví. To je možné i bez zákonného zmocnění, jelikož se jedná pouze o přístup ke stávající aplikaci, nikoli o aplikaci novou (podobně jako není třeba zákonné zmocnění pro zřízení webových stránek). Dokonce považujeme takové zmocnění za nežádoucí, protože vyjmenovávat různé formy přístupu k elektronické službě je nadbytečné a zbytečně omezující (brání operativním úpravám systému podle vývoje techniky),“ píše kancelář vicepremiéra. A ani podoba eZkarty, jak je navrhována, se jí nezdá jako vhodná. „Zde je stanoveno, že data do eZkarty bude individuálně a na žádost vkládat poskytovatel zdravotních služeb. Takové řešení je však z hlediska digitalizace zbytečně složité a nefunkční. Logické řešení se nabízí – aplikace ať je propojena se systémem elektronické zdravotnické dokumentace a zpřístupňuje ji přímo,“ uvádí se v připomínkách místopředsedy vlády pro digitalizaci ve shodě s připomínkou DIA.

Navíc podle návrhu má mít poskytovatel zdravotních služeb na to, aby vložil údaje ze zdravotnické dokumentace do eZkarty, čas třicet dní. Jak poznamenává místopředseda vlády pro digitalizaci, to je zpoždění, které u zdravotnické dokumentace značně snižuje hodnotu informací.

Také Hospodářská komora (HK ČR) považuje zavedení eŽádanky a eZkarty, jak je navrhováno, za nekoncepční. eŽádanka a eZkarta podle novely stojí mimo dva zákonem již zavedené nástroje Portál elektronického zdravotnictví a výměnnou síť, a to podle Hospodářské komory nezapadá do myšlenky původního zákona. „HK ČR proto nesouhlasí s takto nekoncepčním uchopením služeb eZkarta a eŽádanka jako nových centrálních služeb elektronického zdravotnictví. Služby tohoto typu mají být na centrálních službách postaveny, nikoli stát samostatně vedle nich, což vyžaduje jejich nesystémové, dodatečné a původně nepředpokládané zákonné ukotvení,“ píše se v připomínkách Hospodářské komory. eZkarta podle komory zbytečně duplikuje pacientské mobilní aplikace, jejichž nabídku předpokládá zákon o elektronizaci a které měly být přístupné přes portál elektronického zdravotnictví. Státní aplikace by je dublovala. Navíc se, jak podotkli i jiní, s přístupem ke zdravotnické dokumentaci počítá na už existujícím Portálu občana.

Pacientský souhrn není totéž co emergentní záznam

Z připomínek Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) vyplývá, že mu ministerstvo zdravotnictví zaslalo zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, takzvané DPIA, až na vyžádání. To je přitom potřeba zpracovat vždy, když bude mít určitý druh zpracování údajů pravděpodobně za následek vysoké riziko pro práva a svobody ohledně ochrany osobních údajů. Úřad po ministerstvu chce, aby zhodnocení DPIA doplnilo a přiložilo přímo k důvodové zprávě návrhu.

Konkrétně u eZkarty ÚOOÚ nepovažuje za vhodný popis jejího účelu. Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že účelem je agregace informací vedených o pacientovi v rozsahu podle vyhlášky a jejich zpřístupnění pacientovi. Co je myšleno agregací, podle ÚOOÚ není jasné, a pokud by to znamenalo omezení zpřístupnění těchto údajů, muselo by to podle úřadu být upraveno přímo v zákoně, protože přístup k těmto údajům je lidské právo. Úřad má také připomínky k úpravě pacientského souhrnu a emergentního záznamu (který by podle úřadu bylo jazykově vhodnější nazývat urgentním záznamem). Emergentní záznam, určený hlavně pro českou záchrannou službu, obsahuje podmnožinu údajů z pacientského souhrnu, který vznikl hlavně pro poskytování přeshraniční péče. Další údaje o pacientově léčbě jsou v lékovém záznamu. Podle ÚOOÚ je potřeba tyto toky lépe popsat v zákoně mimo jiné proto, aby pacienti nebyli mateni, kde všude jsou údaje o nich předávány. Také by se měl dopracovat systém mandátů pro opt‑out režim, aby se v případě, že pacient odmítne sbírat údaje o lékovém záznamu, nestalo, že budou přesto vidět v emergentním záznamu.

Kraj Vysočina tvrdí, že podle vyjádření Asociace zdravotnických záchranných služeb je emergentní zdravotní záznam nevhodně navržen co do obsažených údajů. Některé mají být pro praxi nepoužitelné, jako údaj o krevní skupině, jiné zas nedostačující, tedy léčiva vydaná na eRecept bez ostatních užívaných léčiv. „Jednoznačně je z praxe, za účelem zajištění bezpečnosti pacienta a zachování kontinuity péče, doporučeno zařadit údaje, které některé ZZS již využívají například v rámci krajských emergency card a které vycházejí z jednotného datasetu European Patient Summary, respektive jeho povinných částí (5 údajů). Jedná se o první z prioritních kategorií dle projednávaného návrhu o nařízení EHDS,“ uvádí Kraj Vysočina. Tento kraj spravuje přeshraniční služby eHealth včetně pacientského souhrnu. Pacientský souhrn podle evropské i české specifikace má kromě administrativních údajů pacienta vždy obsahovat jeho urgentní informace (alergie, intolerance, ostatní rizikové faktory), přehled medikace, přehled současných problémů, současné implantáty a zdravotnické pomůcky a významné zákroky. „Navrhujeme zvážit, které z těchto údajů ponechat jako povinné a které jako nepovinné,“ píše Kraj Vysočina. Informace o alergiích a o předepsaných léčivech by mohly být povinné, nepovinné by mohly být údaje o očkování, onemocněních, prodělaných chirurgických zákrocích a implantátech a jiných významných zdravotnických prostředcích nebo také údaj o krevní skupině.

Dále Kraj Vysočina vyjadřuje pochybnost o navrhovaném ustanovení, podle kterého by pacient platil za opakované vystavení výpisu ze zdravotnické dokumentace. Jednak proto, že považuje za matoucí a nejasné, co je opakovaná žádost o výpis z dokumentace a kdy má pacient opět nárok na bezplatný výpis, ale také proto, že podle vznikajícího evropského nařízení budou mít pacienti v celé EU přístup ke svým zdravotním datům zdarma. „Současný návrh nařízení o EHDS jednoznačně přiznává pacientovi právo obdržet zdarma prostřednictvím služeb elektronického zdravotnictví svá zdravotní data vedená v rámci elektronického zdravotního záznamu,“ připomíná Kraj Vysočina.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zase namítá, že předložený návrh nereflektuje návrh novely zákonů o zdravotních službách a o sociálních službách, která má zavést takzvané sociálně zdravotní služby. Přitom mají navrhovánu účinnost ke stejnému datu. Na tento související návrh novely upozorňuje i ministr pro legislativu a předseda legislativní rady vlády.

Ministerstvo práce a sociálních věcí by také rádo mělo přístup do kmenového registru poskytovatelů zdravotních služeb pro účely posuzování zdravotního stavu pro účely sociálního zabezpečení, případně pro metodickou a kontrolní činnost. V současnosti jej ze sociální sféry může využívat jen Česká správa sociálního zabezpečení.

Svaz průmyslu a dopravy, jehož členy jsou některé zdravotní pojišťovny, se podivuje, že ministerstvo ustoupilo od původního záměru vytvořit index zdravotnické dokumentace, tedy přehled, u jakých poskytovatelů je k danému pacientovi vedena elektronická zdravotní dokumentace. „Máme za to, že index zdravotnické dokumentace jako zdroj metadat o této dokumentaci, ať už centrální, nebo distribuovaný v síti afinitních domén, je pro potřeby sdílení zdravotnické dokumentace nezbytný,“ píše Svaz průmyslu a dopravy. Také mu v návrhu chybí jasné stanovení termínu, kdy bude vedení elektronické zdravotnické dokumentace pro poskytovatele zdravotních služeb povinné.

Zdravotní pojišťovny také žádají, aby měly přístup k informacím z eŽádanky pro revizní činnost nebo aplikace pro pojištěnce.

Ministerstvo financí zase požaduje, aby se ministerstvo zdravotnictví zavázalo, že naplní novelu bez dalších nároků na státní rozpočet nebo na nová pracovní místa. Požaduje také doplnit vyčíslení rozpočtových dopadů, to původní považuje za nedostatečné. „Závěrečná zpráva RIA, tabulka nazvaná Věcné řešení elektronizace zdravotnictví, uvádí, že náklady na státní rozpočet u nejvýhodnější varianty celkem budou v rozpětí 60–600 milionů Kč. Jedná se dle předkladatele o kvalifikovaný odhad. Toto rozpětí ovšem neodpovídá nákladům, které jsou uvedeny v důvodové zprávě a RIA. Požadujeme uvedení skutečně předpokládaných dopadů do všech relevantních částí materiálu,“ píše ministerstvo financí.

„… a opravte si ty překlepy“

Na několika místech upozorňují připomínková místa na nedokonalé zpracování návrhu. „K čl. I bodu 17 – k § 23 odst. 1 zákona č. 325/2021 Sb.: V platném znění s vyznačením navrhovaných změn je uvedeno doplnění písmen o) a p) do § 23 odst. 1, včetně doprovodných změn v písmenech m) a n). Tyto změny však nejsou uvedeny v normativním textu navrhovaného zákona, přestože další novelizační body na doplnění těchto pododstavců reagují. Doplňované pododstavce také obsahují řadu gramatických chyb. Materiál tedy požadujeme upravit,“ píše mimo jiné ministerstvo vnitra. „Upozorňujeme, že uváděné znění § 23 odst. 2 písm. b) neodpovídá platnému a účinnému znění tohoto ustanovení vyhlášenému ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv,“ namítá k jinému bodu.

Připomínková místa upozorňují i na četné překlepy a jazykové nedostatky v textu návrhu, včetně obálky. Například MPSV: „Doporučujeme na obálce materiálu slovo ‚elektornizace‘ nahradit slovem ‚elektronizace‘.“

Je sice běžné, že připomínková místa v připomínkovém řízení pomáhají i s dodatečnou jazykovou korekturou a vychytáním zbylých překlepů, ale množství chyb, na které se v tomto případě přišlo, naznačuje, jako by návrh vznikal v časové tísni. „Doporučujeme na konec věty vložit tečku,“ píše k jiné části návrhu ministerstvo financí mezi jinými upozorněními na chybičky.

Ministerstvo zdravotnictví nyní zpracuje připomínky, pak návrh posoudí vláda a pokud ho schválí, tak i parlament. Účinnost se navrhuje od 1. ledna 2025.

Sdílejte článek

Doporučené

Proč mají dětští psychiatři tolik práce?

27. 2. 2024

Je důvodem současného přetížení dětských psychiatrů nárůst těžkých případů, nebo spíše chybějící mezičlánky zajišťující včasnou a odbornou péčí o…

Proč transformovat síť nemocnic

23. 2. 2024

Nedostatek personálu, tlak na větší efektivitu, ale i vývoj medicíny a požadavky na kvalitu. To je jen několik důvodů, proč se změnám na mapě…