Přeskočit na obsah

Foltýn: V roce 2026 budou lékaři centrálně sdílet první typy zdravotních záznamů

Petr Foltýn 1
Petr Foltýn, NCEZ, foto: J. Koťátko

„Elektronizace musí být v souznění s lékaři, ambulancemi, odbornými společnostmi a různými pracovními postupy poskytovatelů. To není jednoduché,“ říká Petr Foltýn, který vede Národní centrum elektronizace zdravotnictví. Vzhledem ke stavu elektronizace českého zdravotnictví bude podle něj práce na digitalizaci v nejbližší době náročná. Chystá se především dobudování centrálních služeb, jako jsou kmenové registry a síť pro výměnu zdravotní dokumentace, které už měly být hotové. 

  • Před půl rokem jste byl pověřen vedením Národního centra elektronizace zdravotnictví (NCEZ) na ministerstvu zdravotnictví. Přicházíte z pozice náměstka pro IT Fakultní nemocnice Ostrava. Budete dlouhodobě zvládat obě tyto funkce najednou?

Od loňského srpna se věnuji jak Fakultní nemocnici Ostrava, tak Národnímu centru elektronického zdravotnictví na ministerstvu zdravotnictví a přelaďovat z jednoho na druhé není optimální. Domluva je taková, že se v průběhu ledna nechám v Ostravě zastoupit kolegou a zaměřím se plně na agendu na ministerstvu.

Jsem přesvědčen, že až se projekty na ministerstvu rozhýbou a dostanou se do realizační fáze, budu mít ještě možnost to přehodnotit. Možná mě za rok přesvědčí, že bych tu chtěl být pořád. Zatím si to ale nemyslím. Z Ostravy pocházím, mám tam rodinu… Jenže odmítnout tuto pražskou misi a neřešit centrální projekty, to by byl pro mě nesmysl po tom, co jsme s kolegy v Ostravě dělali.

  • Zákon o elektronizaci zdravotnictví předpokládal, že základní kmenové registry a další centrální elektronické služby budou fungovat od roku 2023, kvůli zrušené zakázce se to nestalo. Teď běží nové zakázky, které by měly být financovány z Národního plánu obnovy. Kdy budeme mít základní centrální služby elektronického zdravotnictví?

Ve Fakultní nemocnici Ostrava kromě jiného jako správce rozpočtu IT útvaru připravuji podklady pro výběrová řízení. Mám zkušenost se zakázkami dohromady za stovky milionů korun. Vím, že každý zadavatel jde do velkého rizika, že výběrové řízení nedopadne, protože konkurence podá námitky. Existují metody, jak mohou výběr protahovat, a to o roky. Tady se stalo, že nakonec byla zakázka zrušena. Abychom se posunuli dál, byly vypsány tři zakázky v souvislosti se všemi projekty, které se ve zdravotnictví předpokládají. Ty jsou ve fázi hodnocení.

  • Kolik přišlo nabídek?

Máme smysluplný set nabídek, který nám dává předpoklad, že budeme mít dobré partnery pro realizaci zakázek. I firmy, které se v České republice zabývají IT ve zdravotnictví, si podle mě uvědomily, že je potřeba zdravotnictví zdigitalizovat a že nemá smysl zakázky blokovat. Jsem přesvědčen, že to dobře dopadne.

  • Jak moc jste přesvědčen, že zakázky dobře dopadnou?

Musejí dobře dopadnout. Máme toho za posledních pár měsíců hodně odpracováno. Tady na Národním centru elektronického zdravotnictví jsou koncentrováni lidé, kteří jsou schopni projekty zastřešit. Máme zdroj financování, kapacity, máme projektovou přípravu, máme metodiku. Výběrová řízení se dotáhnou do konce a od prvního čtvrtletí 2024 začneme projekty postupně realizovat. Na dokončení je v Národním plánu obnovy jasný termín, konec roku 2025, pak mohou běžet pilotní provozy do června 2026.

  • Co nám tedy centrální služby elektronického zdravotnictví nabídnou od roku 2026?

Petr Foltýn 2Největším samostatným projektem bude podpora interoperability. V rámci zakázky na služby elektronického zdravotnictví se bude dělat více projektů: certifikační autorita, centrální kmenové registry, portál a další. Po jejich dokončení budeme mít smysluplnou šanci na opravdovou elektronizaci zdravotnictví. Jednotlivé nemocnice stojí na informačních systémech, ale jejich vzájemná sofistikovaná komunikace je prakticky nemožná. Když vzniknou centrální registry, základní zdravotnická dokumentace bude moci putovat hladce v rámci výměnné sítě. Systémy nemocnic se na ni napojí.

Pořád přitom musíme myslet i na to, že spektrum služeb, které mohou nemocnice nabízet v rámci elektronického zdravotnictví, není pro každého pacienta. Pro některé je potřeba zachovat offline služby. Uvědomili jsme si to ve Fakultní nemocnici Ostrava, když jsme například zvažovali zavedení navigačního systému formou aplikace v mobilním telefonu. Jsme schopni dodat sofistikovanou navigaci do mobilu, ale nemůžeme přestat udržovat původní systém ukazatelů a šipek.

Digitalizace zdravotnictví jako taková je stejný případ. Většinou ji neocení nejstarší generace. Je to vidět nejen na pacientech, ale i na lékařích. Pro některé lékaře představuje rušení papírových karet velký stres. Elektronizace musí být v souznění s lékaři, ambulancemi, odbornými společnostmi a různými pracovními postupy poskytovatelů. To není jednoduché. Když budu mluvit se dvěma přednosty klinik ve stejné nemocnici, dostanu dva protichůdné názory. Jeden bude zásadně nesouhlasit s rušením papírové kartotéky, druhý chce aplikaci do mobilu. Oba přitom rozumějí léčbě a péči a systém musí pokud možno respektovat oba.

Přemýšlel jsem, kolik klíčových skupin elektronizace zdravotnictví zasahuje, a není jich málo. Vedle lidí na NCEZ jsou to určitě odborné společnosti. Dále nemalá skupina klíčových výrobců a dodavatelů IT systémů do zdravotnictví, resortně potom přímo řízené organizace, krajská zdravotnictví, další soukromé nemocnice a sítě nemocnic, městská zdravotnická zařízení, rozsáhlá ambulantní sféra, ale také velmi důležité zdravotní pojišťovny. Pro ty je zajímavé, že léčebná péče, kterou platíme ze zdravotního pojištění, by se elektronizací měla optimalizovat. Interně úzce spolupracujeme také s Ústavem zdravotnických informací a statistiky v čele s jeho ředitelem prof. Duškem, a to na klíčových tématech standardizace a v koordinaci i na mnoha dalších dílčích projektech. ÚZIS logicky také předpokládá, že jakmile bude elektronická zdravotnická dokumentace smysluplně sjednocená a standardizovaná, bude se moci lépe využít pro potřeby statistik a analýz. Součástí diskuse a jedním z úkolů do budoucna také je, jak má být například kapacitně a odborně nastaveno optimální IT oddělení v nemocnicích a jak IT pracovníky pro tuto práci motivovat a ve zdravotnictví je udržet.

  • Lékaři často vnímají spíš rizika než potenciální přínosy digitalizace. Co jim ty projekty, na které směřují peníze z Národního plánu obnovy, přinesou?

Hlavním benefitem je sdílená zdravotnická dokumentace. Pokud bude lékař například přijímat pacienta do péče, musejí mu centrální služby elektronického zdravotnictví umožnit dostat se k informacím od jiného poskytovatele. Finální podoba bude, že nahlížet bude nejen ošetřující lékař, ale také pacient, který se podívá na svou dokumentaci například v mobilní aplikaci.

A to ovšem ve strukturované podobě. Je nepochopitelné, jak moc se liší propouštěcí zprávy z nemocnic. Někdy si pacient k praktikovi z nemocnice odnese 45stránkovou propouštěcí zprávu, kterou ale praktický lékař pravděpodobně nebude studovat, protože je nad jeho síly v ní najít to důležité. I proto se snažíme unifikovat dokumenty, aby byly přehledné. Lékař bude vždy vědět, na jakém místě najde jakou informaci.

  • Co tedy udělá lékař koncem roku 2026, když mu jeho pacient zase nepřinese propouštěcí zprávu z nemocnice nebo zprávu z laboratoře?

Jednoduše se na ni podívá. Byli bychom rádi, kdyby byly takto k dispozici tři typy dokumentů, propouštěcí zpráva, zpráva z laboratorního vyšetření, zpráva ze zobrazovacího vyšetření, a kromě nich také údaje obsažené v pacientském souhrnu. V případě propouštěcích zpráv je to opravdu základní dokumentace, kterou dnes pacienti nosí ve štosech papírů ke svým lékařům.

  • Plánujete pro poskytovatele zdravotních služeb bezplatná resortní časová razítka?

Součástí projektů z Národního plánu obnovy je vznik certifikační autority, která by je v budoucnu měla poskytovat. Ten má také termín na konci roku 2025. Výrazně to zlevní elektronickou zdravotnickou dokumentaci. Jakákoli zdravotnická dokumentace, která není podepsána fyzicky, se musí podepsat elektronicky s časovým razítkem. Všechny komponenty k tomu potřebné dnes musíme komerčně nakupovat. Jsou zde tři certifikační autority, které to poskytují. Když má fakultní nemocnice plně elektronické ambulantní zprávy a přijímací zprávy, je to 650 000 dokumentů po třech stranách. Elektronizací dokumentace ubereme dva miliony papírů, ale musíme zaplatit za 650 000 elektronických komponent, protože konkrétně časová razítka jsou placena za jednotlivé kusy. Je pravdou, že legislativa v budoucnu umožní zdravotnickou dokumentaci ukládat pouze v informačních systémech bez povinnosti exportu s využitím právě časových razítek, ale povinnost mít pravidelně obnovovaný elektronický podpis rozhodně zůstane. Proto věřím, že vznik resortní certifikační autority hodně změní. Neumím si připustit, že by se elektronická zdravotnická dokumentace nestala realitou, zdravotnictví to potřebuje. Bude to ještě bolet, náběh bude složitý, ale zvládneme to.

  • Jak vznikne pacientský souhrn?

Konsensus na tom, co by měl a co by neměl pacientský souhrn obsahovat, se liší i v jednotlivých odborných společnostech a není samozřejmě úlohou IT to rozhodnout. Sledujeme evropskou standardizaci, která popisuje nezbytné údaje, které by pacientský souhrn měl mít, a pozorně se soustředíme na to, abychom byli v souladu s evropskými předpoklady. Očekáváme, že projekt Evropského prostoru pro zdravotní data EHDS se stane skutečností. Úplně se na to netěším, na členské státy to dopadne tvrdě. Mám z toho upřímně hrůzu. Vzhledem ke stavu elektronizace českého zdravotnictví bude už jen to, kolik práce nás na digitalizaci čeká v nejbližší době, samo o sobě náročné. Chystá se novela zákona o elektronizaci, přichází naplnění směrnice NIS2 o kybernetické bezpečnosti. Řešit do toho ještě agendu EHDS, na který budeme muset přistoupit a který předpokládá vytvoření pravděpodobně i zvláštního úřadu, sdílení zdravotnické dokumentace na evropské úrovni i sekundární využití zdravotních dat… I proto jedna ze zakázek, které jsme vypsali, má právě řešit soulad našich projektů s tím, co bude požadovat nařízení o EHDS.

  • S cíli, které celé EHDS má, souhlasíte?

V podstatě ano, protože související standardizaci nutně potřebujeme, jinak se z toho nevymotáme, a s tím, jak ji pojímá návrh EHDS, se popereme. To je v pořádku. Otázka je, jak bude v praxi užitečné sdílení zdravotnické dokumentace mezi státy. Podle mě nebude extrémně časté, že by se lékař díval na zdravotní záznam pacienta z jiného státu. Zaslechl jsem mezi lékaři i názor, že problémem může být například i jazyková bariéra. Nejsem si jist, jak snadno se český lékař zorientuje ve zdravotním záznamu, který psal kolega v Itálii, i kdyby měl stejnou strukturu, na jakou je zvyklý. EHDS bude ale určitě dobré k získání množství dat o tom, jak Evropa v oblasti léčebné péče funguje. Je to skvělé pro farmaceutický výzkum a vývoj. Jestli je to ale dostatečný důvod pro celý ten náročný proces, o tom mám zejména s ohledem na související finanční zátěž určité pochybnosti. Pokud nám ale pomůže některé bariéry na cestě k elektronizaci českého zdravotnictví překonat, protestovat nebudu.

  • Chce po nás EHDS něco navíc proti tomu, čeho bychom chtěli sami dosáhnout?

Nad rámec našich plánů je tam předpoklad vzniku jakéhosi úřadu: H-DEP – Orgán pro přístup ke zdravotním datům. Ten bude posuzovat žádosti o přístup k datům. Jinak nám EHDS paradoxně pomůže prosadit, čeho bychom stejně chtěli v digitalizaci docílit.

  • Nové povinnosti vyplynou s digitalizací nejen pro nemocnice, které mohou čerpat dotace na změny informačních systémů, ale i pro jednotlivé ambulance. Těm dosud na digitalizaci podpora nešla a jsou to pro ně také náklady navíc…

Pokud vím, žádný dotační titul se pro ambulance nechystá. Ministerstvo zdravotnictví ale plánuje uvolnit jako open source aplikaci a související zdrojový kód, který umožní čtení zpráv, jež se budou posílat v rámci výměnné sítě. Jsme v kontaktu s výrobci informačních systémů, i některých ambulantních, aby se na tyto změny připravili, a věřím, že je technicky zvládnou. Myslím, že větší bariérou než náklady na aktualizaci softwaru mohou být potřebné změny v práci lékařů. Přidejte do jakéhokoli softwaru, který využívá lékař, jediné tlačítko navíc, na které bude muset kliknout, a můžete se dostat do konfliktu.

  • Musí standardizace zdravotnické dokumentace znamenat pro lékaře práci navíc?

Jak dnes vypadají ambulantní zprávy? Často jako nijak nestrukturovaný text psaný ve větách a souvětích. Zatím nemáme takové nástroje s umělou inteligencí, které by nám z takového volného textu dokázaly spolehlivě extrahovat potřebná data a vytvořit strukturu, kterou potřebujeme, aby se dala dál používat. Obávám se, že pro některé lékaře nebude jednoduché přejít nově na strukturovaný zápis. Ve Fakultní nemocnici Ostrava jsme vytvářeli software pro interní objednávání ředění cytostatik. Jejich potřeba z důvodu vysokého počtu onkologických onemocnění každoročně roste. Abychom v tom čím dál větším množství zabránili jakékoli případné chybě, přecházeli jsme z původního nestrukturovaného záznamu, který psali kliničtí pracovníci lékárně, na strukturované zadání. Pro některé lékaře to opravdu byl problém. Strukturované zadání pro ně byla práce navíc. Museli jsme dokonce projekt pozastavit a postupně jej upravujeme a ladíme na pracovištích s menšími počty objednávek. Nakonec to lékaři postupně přijímají a benefitem je, že riziko jakékoli chyby se tím v podstatě eliminuje. Takový příběh budeme teď absolvovat celostátně v rámci elektronické zdravotnické dokumentace ve strukturované podobě. Jinak to nejde.

  • Zatím se bavíme o čtyřech typech dokumentů, je to jen začátek?

Chystají se další verze standardní dokumentace pro jednotlivé obory, např. gastroenterologii, hematoonkologii, a další…Petr Foltýn 3

  • Měli, nebo neměli bychom respektovat, že tu jsou lékaři, kteří neumějí nebo nechtějí komunikovat elektronicky?

Musíme je to naučit. Stačí si vzpomenout na eRecept. Ten když se zaváděl, vypadalo to často v nemocnicích, že vypukne revoluce. Byl k tomu koncentrovaný odpor. Dneska s tím nikdo nemá problém. Zůstává ale určitá možnost a krizové scénáře pro případ nějakých výpadků. Ne pro ty, kdo by nebyli schopni komunikovat elektronicky, ale pro situace, kdy to technicky nebude možné.

  • Co bude znamenat pro poskytovatele, až budou mít povinnost využívat centrální registry?

Zdravotnická zařízení jsou se svými informačními systémy na různé úrovni. Budou si muset nechat své informační systémy upravit výrobci.

  • Co podstatného bude v chystané novele zákona o elektronizaci zdravotnictví?

Předpokládáme, že v ní bude zakotvena EZ karta, aplikace pro pacienty pro komunikaci s centrálními službami elektronického zdravotnictví. Nepředpokládám, že v ní budou nějaké jiné revoluční změny. Musíme nejdřív dotáhnout realizace projektů vyplývajících již z původního zákona o elektronizaci zdravotnictví. Proto jsem tady v NCEZ.

  • Jak jste na tom na NCEZ s personálními kapacitami?

Pozice, které aktuálně potřebujeme v předrealizační fázi projektů, máme v podstatě obsazeny. Na přípravě, administraci, architektuře, projektovém řízení tu pracuje v rámci tříletého projektu zhruba dvacet lidí. V rámci projektů pak ještě máme možnost čerpat další kapacitu. Máme silnou podporu od pana ministra i jeho náměstků. Vytvořili jsme poradní skupinu z IT pracovníků z přímo řízených nemocnic. Máme skutečně šanci to stihnout.

  • A co dál? Neměli bychom tu mít nějaký stálý centrální tým?

Dokud si tým, který teď vzniká, neobhájí v rámci evropských projektů svoji existenci, nemá podle mě cenu se bavit, co bude potom. Ta debata přijde později, až budeme mít na stole smlouvy a konkrétní harmonogram. Potřebuji mít v ruce výsledky. Na zajištění chodu centrálních služeb elektronického zdravotnictví bude možná i potřeba menší počet lidí než teď, když je stavíme. Rád bych ovšem, aby ministerstvo zdravotnictví bylo do budoucna důstojnějším a aktivnějším partnerem nemocnicím pro digitalizaci. Ve větší nemocnici jsou v IT oddělení řekněme čtyři desítky lidí. Na ministerstvu by asi mělo stabilně pracovat podobné množství a měli by zajistit nejen údržbu, ale i kontinuální vývoj digitalizace resortu.

Aktuální zakázky ministerstva zdravotnictví na služby elektronického zdravotnictví

Veřejná zakázka Služby EZ: Služby elektronického zdravotnictví. Předpokládaná hodnota zakázky 211 200 000 korun bez DPH.

Veřejná zakázka Služby EZ: Podpora rozvoje interoperability. Předpokládaná hodnota zakázky 144 600 000 Kč bez DPH

Veřejná zakázka Služby EZ: Příprava implementace EHDS. Předpokládaná hodnota zakázky 11 440 000 Kč bez DPH.

Z Národního plánu obnovy bude také financována zakázka Koordinace přípravy a realizace projektů elektronizace zdravotnictví, kterou získala konzultantská společnost Deepview.

Doporučené

Proč mají dětští psychiatři tolik práce?

27. 2. 2024

Je důvodem současného přetížení dětských psychiatrů nárůst těžkých případů, nebo spíše chybějící mezičlánky zajišťující včasnou a odbornou péčí o…

Proč transformovat síť nemocnic

23. 2. 2024

Nedostatek personálu, tlak na větší efektivitu, ale i vývoj medicíny a požadavky na kvalitu. To je jen několik důvodů, proč se změnám na mapě…