Přeskočit na obsah

Premiér navýšil „nejvyšší možné navýšení mezd“ a dojednal smír místo Válka

Premiér Petr Fiala. Foto Úřad vlády
Premiér Petr Fiala. Foto: Úřad vlády

Měsíce trvající vyjednávání ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) skončilo krachem, když ministr oznámil, že žádnou lepší nabídku už pro lékaře připravenou nemá, a rezolutně ukončil vyjednávání. Zástupci lékařů a odborů se proto obrátili na premiéra a po několika hodinách jednání už Petr Fiala (ODS) na společné tiskové konferenci s viceprezidentem ČLK Janem Přádou oznamoval, že dohoda je na světě – 9,8 miliardy na navýšení mezd a platů skrze úhradovou vyhlášku a způsob, který zajistí jejich spravedlivé přerozdělení. O konkrétním mechanismu se však bude ještě jednat.

Několikaměsíční série vyjednávání ministra zdravotnictví Vlastimila Válka a jeho úředníků se zástupci lékařů a odborů skončila neúspěchem pouhé tři dny před zahájením prosincového protestu lékařů. Válkova nabídka „nejvyššího možného navýšení mezd“ učiněná předchozí týden a spočívající v 8,5 miliardy z úhradové vyhlášky a v pětiprocentním růstu tabulek byla dle ministerstva konečná. Tím, že lékaři a odboráři tuto nabídku odmítli, vrátilo se ministerstvo k původnímu návrhu – 6,8 miliardy. Navzdory krachu jednání tak měly zdravotníkům platy a případně i mzdy vzrůst. Nebylo ovšem jasné, o kolik a komu všemu. Debatu o odměňování ministerstvo zdravotnictví ukončilo a začalo se plně soustředit na své plány pro následující rok. To ostatně demonstroval svým vystoupením po klíčovém jednání i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, který ve svém úvodním slově problematiku odměňování zcela vynechal a soustředil se na ostatní témata – malou novelu zákoníku práce, též zvanou „novela novely“, specializační vzdělávání a přípravu zákona o odměňování zdravotníků. Snížení nabídky ministerstva zdravotnictví a ukončení všech diskusí o této věci ale vyjednavače lékařů a sester nakonec nemuselo mrzet.

MZ: Nemáme, nedáme

Pokud jde o zmíněný krach jednání v důsledku nevyhovění požadavkům lékařů v oblasti odměňování, zde přenechal ministr Válek vysvětlování svému náměstkovi Václavu Pláteníkovi. Ten připomněl, že nabídka z předchozího týdne byla skutečně nejvyšší možná a že více peněz pro zdravotníky ministerstvo nemá kde vzít. „Velmi nás mrzí, že nemáme více prostředků a nemůžeme se více přiblížit požadavkům lékařů a odborářů, ale dáváme, co máme, a tak, abychom byli odpovědní. Myslíme si, že způsob, jaký navrhujeme, je ten nejefektivnější a aktuálně i nejspravedlivější,“ pravil Pláteník s tím, že jednání o platech pro příští rok považuje ministerstvo zdravotnictví za uzavřené. Ministerstvo na odmítnutí poslední nabídky zareagovalo tak, že se vrátilo k původní, nižší variantě. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek se následně k této věci nakonec přece jen vyjádřil. „Peníze, které jdou do zdravotnictví, jsou definovány úhradovou vyhláškou. V úhradové vyhlášce jsou přerozdělené daně plus peníze, které se vyberou na zdravotním pojištění od zaměstnanců a zaměstnavatelů. Tyhle peníze rozdělujeme. Žádné další peníze v systému nejsou, všechny další peníze, ať už by to byly desítky miliard, by šly ze státního rozpočtu, na úkor státního dluhu a na úkor zadlužování dalších generací,“ vysvětloval Vlastimil Válek, proč nebylo možné vyhovět požadavkům lékařů.

Odbory: Máte, ale nechcete

Podle lékařů a zástupců odborů však vyhovění požadavků lékařů nebrání nedostatek financí, ale spíše politické vůle pana ministra Válka. „Pacienti nestojí ministru zdravotnictví ani za jednu jedinou korunu navíc, aby byla péče zajištěna. Vše se má řídit úhradovou vyhláškou, kterou pan ministr vydal v říjnu letošního roku, naprosto bez ohledu na tuto akci,“ poznamenal prezident České lékařské komory Milan Kubek a zdůraznil, že veškeré hypotetické navýšení dle návrhu ministerstva se týká pouze přímo řízených nemocnic. Podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče byla avizovaná částka 6,8 miliardy mezi nemocnice nerovnoměrně rozprostřena, takže v některých zařízeních by bylo navýšení odměn jen minimální. „Náš odborový svaz vyjednává ve většině krajů. Minulý týden jsme měli jednání, kde nám sdělili, že v jednom kraji jsou schopni zaměstnancům navýšit mzdy pouze o jedno jediné procento, a to pouze pro zdravotníky. Pro nezdravotníky o 150 korun měsíčně,“ prozradila Žitníková s tím, že to je jeden z hlavních důvodů, proč nebylo možné na nabídku ministra Válka přistoupit. Pokud jde o náklady vyhovění požadavkům lékařů, ministerstvo podle Kubka uvádí veřejnost v omyl. „Není pravda, že vyhovět oprávněným požadavkům zdravotníků znamená zvyšovat dluh státního rozpočtu. Zdravotní pojišťovny peníze mají a záleží čistě na rozhodnutí ministra zdravotnictví a správních rad zdravotních pojišťoven, kde mají vládní strany většinu, zda ty peníze budou uvolněny tak, aby pacienti dostali zdravotní péči i v prosinci,“ vysvětloval Kubek. Dagmar Žitníková následně doplnila, že na účtech zdravotních pojišťoven je v současné době přibližně 50 miliard korun. „Dlouhodobě jsme navrhovali, aby se z účtů zdravotních pojišťoven odčerpala malá část finančních prostředků. Pokud by byla politická vůle na zvýšení platů zdravotníků a dalších zaměstnanců v nemocnicích, tak tam ty finanční prostředky jsou,“ myslí si šéfka zdravotnických odborů. Navzdory argumentům lékařů a odborů však ministerstvo nebylo k dalším diskusím na toto téma svolné. „Oceňuji upřímnost ministerstva zdravotnictví, které přiznalo, že vyčerpalo své možnosti v tom, co nám mohou nabídnout. Stejně tak jako lékaři již za letošní rok vyčerpali počet svých přesčasových hodin,“ pravil Jan Přáda a oznámil, že další jednání už lékaři povedou přímo s premiérem. A tak se také v předvečer zahájení protestu lékařů stalo.

Premiér slíbil lékařům 9,8 miliardy

Jen několik hodin před termínem oficiálního zahájení protestu vyšel premiér Petr Fiala a viceprezident ČLK Jan Přáda z jednací místnosti a na tiskové konferenci novinářům společně oznámili, že dohoda mezi lékaři a státem je na světě. „Dohodli jsme se na objemu peněz na navýšení platů zdravotníků a lékařů. Nabídl jsem lékařům a zdravotníkům 9,8 miliardy korun na navýšení platů a mezd na rok 2024 v rámci úhradové vyhlášky. Garantovali jsme, že peníze půjdou na platy a mzdy pravděpodobně prostřednictvím úhradového dodatku, a to do všech zdravotnických zařízení, nejen do těch přímo řízených,“ oznámil Petr Fiala, který tímto svým slibem výrazně „přebil“ nejvyšší dosavadní nabídku ministra Válka. Z pohledu lékařů a odborů není klíčová suma samotná, ale premiérova garance, že se peníze dostanou k zaměstnancům všech typů nemocnic. Právě tato garance lékařům a odborům chyběla v případě předchozích nabídek ministra Vlastimila Válka. „Chtěl bych poděkovat panu premiérovi, že se do toho osobně vložil. Dnes jsme se dokázali významně pohnout z mrtvého bodu. Pan premiér pochopil důvody, proč jsme odmítali předchozí nabídky, a byli jsme společně schopni identifikovat klíčové mechanismy, jak by se měly tyto peníze dostat ke konkrétním lidem,“ sdělil Jan Přáda. Zmíněný „konkrétní mechanismus“, který by umožnil navýšení platů a mezd skrze úhradovou vyhlášku všem zaměstnancům ve zdravotnictví, však dosud nikdo nekonkretizoval. Měl by být předmětem jednání v nejbližších dnech a v době uzávěrky toho vydání ještě nebyl znám. „Domluvili jsme se na tom, že v příštích dnech bude probíhat intenzivní jednání mezi ministerstvem zdravotnictví, zdravotními pojišťovnami, zástupci ČLK a odborů s tím, abychom našli ten správný technický mechanismus, jakým ty peníze dostaneme do platů a mezd a v jaké struktuře budou rozděleny,“ vysvětlil premiér.

A co dohoda lékařů s premiérem znamená pro pacienty, chod nemocnic a z hlediska pokračování protestu? Jan Přáda bezprostředně po dohodě s premiérem vyzval lékaře, aby zajistili služby o prvním prosincovém víkendu. Následující týden by se také mělo vyjasnit, zda lékaři protest definitivně odvolají. „Pevně věřím, že je otázkou dnů, kdy pro nás celá tato záležitost úplně skončí. A nejen pro nás, ale i pro pacienty,“ řekl Přáda. Odměňování představovalo dosud hlavní třecí plochu mezi ministrem Válkem a lékaři. V ostatních otázkách podle premiéra i Jana Přády existovala vysoká míra shody. „V otázkách pracovněprávních, legislativních, otázkách vzdělávání lékařů a dalších záležitostech jsme se významně shodli a jsme tam připraveni spolupracovat i do budoucna,“ potvrdil Přáda. A co má tedy přinést rok 2024?

Rok 2024 ve znamení změn

Už od 1. ledna by měla dle představ Ministerstva zdravotnictví platit malá novela zákoníku práce, která vrací limity přesčasové práce ve zdravotnictví na původní hodnoty a zavádí možnost 24hodinového pobytu na pracovišti. Zákon by měl být schválen zrychleně, v tzv. „devadesátce“, a ještě do konce roku by jej měl stihnout podepsat i prezident republiky Petr Pavel. Ještě v průběhu prosince by pak měla na ministerstvu vzniknout pracovní skupina, která se bude zabývat budoucím zákonem o odměňování zdravotníků. „Je to tak, jak jsem slíbil a jak jsme se dohodli. Pracovní skupina bude na zákonu pracovat tak, aby jej bylo možné předložit v příštím roce k diskusi, a pokud projde a bude schválen, tak aby mohl platit od 1. ledna 2025,“ potvrdil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Pokud jde o pracovní podmínky, chystá Ministerstvo zdravotnictví, resp. Ministerstvo práce a sociálních věcí pro příští rok další novelu zákoníku práce. Jak uvedl vrchní ředitel ministerstva zdravotnictví pro legislativu a právo Radek Policar, práce na další novele upravující pracovní podmínky ve zdravotnictví by měly započít již 20. prosince. „Dohodli jsme se, že do 20. prosince zašlou všechny strany debaty návrhy a na počátku příštího roku zasedne další pracovní skupina složená z těchto stran, včetně zástupců nemocnic, a bude pracovat na této novele, kde máme ambici, aby nabyla účinnosti už 1. července 2024,“ prozradil Radek Policar. Podle šéfa legislativy ministerstva zdravotnictví je potřeba se posunout v otázkách pracovní doby, dob odpočinku či řešit otázku zaměstnávání osob, které jsou jak zaměstnanci nemocnice, tak lékařské fakulty. Jak už dříve uvedli ministři zdravotnictví a práce a sociálních věcí, tato novela by také měla zakotvit například nárok na volno pro lékaře před zkouškou z kmene a před atestací. Novinky v oblasti specializačního vzdělávání lékařů následně odprezentovala šéfka IPVZ Irena Maříková. Nově zavedení koordinátoři specializačního vzdělávání v přímo řízených nemocnicích mají podle Maříkové do 1. ledna 2024 provést kompletní revizi všech procesů souvisejících se specializačním vzděláváním. „Jedná se o evidenci školenců a školitelů a to, zda je u každého školence dodržován individuální studijní plán,“ upřesnila Maříková. Ministerstvo v souvislosti s četnými výtkami mladých lékařů k průběhu specializačního vzdělávání zřídilo také novou e-mailovou adresu stiznosti-vzdelavani@mzcr.cz. „Každý školenec může poslat jakýkoli podnět, pokud má pocit, že specializační vzdělávání v jeho zdravotnickém zařízení není v souladu s platnou legislativou,“ vysvětlila Maříková. Největší pozitivní změny ve specializačním vzdělávání, resp. při jeho organizaci by však podle IPVZ měl přinést chystaný nový informační systém Administrátor. Ve spolupráci s Českou lékařskou komorou by pak měla probíhat diskuse o možné aktualizaci vzdělávacích programů s cílem zvýšení jejich prostupnosti, resp. možnosti uznávání jednotlivých částí praxe pro více oborů najednou.

Podle Radka Policara však bude velkým tématem i otázka prevence porušování zákoníku práce. „Rádi bychom vyhodnocovali závěry Státního úřadu inspekce práce, ale také podněty odborových organizací, a podle toho nastavovali další opatření včetně pokynů ministerstva zdravotnictví vůči nemocnicím,“ sdělil Policar s tím, že se ministerstvo chce poučit z excesů, ke kterým dochází někdy třeba i jen nechtěným porušením zákoníku práce. Nefunkčnost, resp. neefektivitu inspekce práce kritizovala v souvislosti s kontrolou ve FN Brno také Sekce mladých lékařů.

V příštím roce má pak ministerstvo připravit také Národní plán pro lidské zdroje ve zdravotnictví. Ten má podle Policara řešit otázku dlouhodobého zajištění dostatku zdravotnických pracovníků a omezit ve zdravotnictví práci přesčas. Na tomto národním plánu mají s ministerstvem zdravotnictví spolupracovat také experti WHO.

Všechny tyto změny a přípravy dlouhodobých systémových změn v našem zdravotnictví, na jejichž tvorbě mají do budoucna více participovat i zástupci lékařů a dalších zdravotníků, jsou podle premiéra Petra Fialy výsledkem dohod, které učinilo v průběhu vyjednávání s lékaři ministerstvo zdravotnictví. „Dnes jsme se domluvili nejen na tom, že uděláme některá opatření, která vyřeší aktuální problémy, ale také že budeme spolupracovat na řešení dlouhodobých problémů. A tady bude role pana ministra Válka určitě naprosto zásadní,“ konstatoval po jednání s lékaři premiér Petr Fiala.

Sdílejte článek

Doporučené

Proč transformovat síť nemocnic

23. 2. 2024

Nedostatek personálu, tlak na větší efektivitu, ale i vývoj medicíny a požadavky na kvalitu. To je jen několik důvodů, proč se změnám na mapě…