Přeskočit na obsah

Státní zdravotní ústav jde radit lidem do ghett

Státní zdravotní ústav buduje po republice čtrnáct regionálních center podpory zdraví zaměřených na primární prevenci a zvyšování zdravotní gramotnosti u chudých a sociálně vyloučených lidí. V centrech budou zaměstnáni terénní pracovníci – mediátoři podpory zdraví.

V rámci projektu vznikají ve spolupráci s odborníky preventivní programy, které se budou formou individuálních intervencí, kursů zdravého životního stylu, kursů pohybové aktivity, dnů zdraví nebo přednášek věnovat jedenácti tematickým celkům. Mezi nimi osobní hygieně, výživě, duševnímu zdraví nebo prevenci úrazů.

Celkově vyjde pětiletý projekt na 241 milionů korun, z toho 187 milionů je příspěvek z evropského Operačního programu zaměstnanost 2014–2020. Zbytek jde ze státního rozpočtu. V souladu se zaměřením Operačního fondu zaměstnanost se projekt zaměřuje na ekonomicky aktivní populaci od 15 do 65 let.

V současnosti je všech čtrnáct regionálních center založeno, obsah preventivních programů a informační materiály k nim vznikají. Kursy a další aktivity budou probíhat od roku 2020 do roku 2022.

„O tom, jakou péči mají lidé, kteří žijí na okraji společnosti, dosud nikdo moc nemluvil. Je naší povinností, abychom se tomu věnovali,“ uvedl na konferenci věnované projektu ministr zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch. „Byť v naší zemi máme velmi kvalitní zdravotní péči, její dostupnost a rozložení není ideální. Máme tu vyloučené lokality, kde mají lidé mnohem těžší přístup ke zdravotní péči – i z toho důvodu, že nemají dostatečnou zdravotní gramotnost, aby věděli, jak zdravotní systém funguje,“ uvedl ministr. Celkem patří podle něj do cílové skupiny osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením ve věku 15–65 let zhruba 120 000 lidí. „Sociální a ekonomické determinanty mají vliv na zdraví obyvatel a délku dožití. U sociálně vyloučených osob je střední délka dožití o více než deset let nižší. V této populaci je velmi vysoký výskyt chronických chorob způsobených nezdravým životním stylem. Je zde velký počet kuřáků – 65 procent oproti 30 procentům u většinové populace. Také je tu vysoký podíl obézních a lidí s nadváhou, nevhodnými stravovacími návyky, téměř nulovou pohybovou aktivitou a nízkou zdravotní gramotností,“ vypočítává Vojtěch zdravotní specifika chudých a sociálně vyloučených lidí. „Tito lidé často nedocházejí na preventivní prohlídky, program jim nabídne například i měření tlaku nebo cholesterolu,“ dodal Vojtěch.

V rámci projektu bude financováno 28 plných úvazků mediátorů podpory zdraví. Vzhledem k tomu, že tito pracovníci mají většinou poloviční úvazky, nastoupí na tyto pozice asi 46 lidí. Tito pracovníci musejí absolvovat osmdesátihodinový kurs. „Snažíme se vykrýt ty nejexponovanější sociálně vyloučené lokality. Někteří terénní pracovníci budou pokrývat více sociálně vyloučených lokalit. Podmínkou přijetí do pracovního poměru je zkušenost v tomto terénu,“ uvedla hlavní řešitelka projektu MUDr. Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.

„Státní zdravotní ústav se ujal tohoto projektu s velkým entuziasmem. Jsme rádi, že státní správa tento projekt podpořila,“ uvedl ředitel Státního zdravotního ústavu MUDr. Pavel Březovský, MBA. „Můžeme přenést motto a cíl SZÚ, tedy ‚strážce vašeho zdraví‘, i do míst, kde žijí lidé, kteří na zdravotní péči nedosáhnou. Už jen z toho důvodu, že by se museli někam dopravovat, a na to nemají finanční prostředky. Půjdeme s pomocí koordinátorů za nimi,“ dodal Březovský.

Síť kontaktů by měla podle představy SZÚ dál fungovat i po ukončení projektu. „Budeme hledat další finanční zdroje, aby mohl projekt dál fungovat. Část pracovníků by se mohla stát zaměstnanci Státního zdravotního ústavu,“ uvedla MUDr. Nejedlá.


 

Čtěte také

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Bodnár: VZP chce více podporovat prevenci

24. 11. 2021

I když si Všeobecná zdravotní pojišťovna bude muset v příštích letech více hlídat náklady, u cílených bonifikací pro lékaře, které podporují prevenci…