Přeskočit na obsah

VZP si během loňska udržela všechny přebytky

VZP log

Všeobecná zdravotní pojišťovna hospodařila loni mnohem lépe, než se očekávalo, a její rezervy se za loňský rok nominálně vůbec nesnížily.

Původně ve svém plánu na loňský rok očekávala Všeobecná zdravotní pojišťovna, že převýší její výdaje o 5,9 miliardy korun příjmy. Ještě v listopadu očekávala pojišťovna, že saldo příjmů a výdajů na konci roku 2022 bude minus 3,5 miliardy korun. Uváděl to návrh zdravotně pojistného plánu pro letošek. Na konci ledna se ale pojišťovna dopočítala mnohem pozitivnějšího výsledku. Rok 2022 ustála VZP s vyrovnaným rozpočtem, respektive se zcela marginální ztrátou 41 milionů korun.

Největší zdravotní pojišťovna tedy loňský rok uzavřela ve větší finanční pohodě než zaměstnanecké pojišťovny.

Zůstatky na účtech to potvrzují. Na konci roku 2022 měla VZP na bankovních účtech celkem 37,8 miliardy. To je více než před rokem, a to bezmála o devět miliard. Zaměstnaneckým zdravotním pojišťovnám naopak v souhrnu zůstatky na účtech poklesly. VZP je jediná zdravotní pojišťovna, které ke konci roku 2022 meziročně vzrostly zůstatky na základním fondu zdravotního pojištění.

Čím to, že se odhad několikamiliardových ztrát VZP nenaplnil? Správní rada VZP to vnímá pozitivně. „Na hospodářském výsledku se objektivně podílely vyšší příjmy z vyššího než předpokládaného nárůstu mezd a také nižší výdaje. Nižší než předpokládané byly výdaje na covid i na péči o ukrajinské uprchlíky. Všechny ty varovné výkřiky, jak budeme čelit zdravotní turistice a jak se nedoplatíme, se ukázaly jako zjevně nepravdivé,“ vysvětlil místopředseda správní rady, bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Pojišťovna preferuje konzervativní odhady hospodaření, dodal.

Správní rada ocenila práci vedení pojišťovny s provozním fondem, kde došlo k úspoře devíti procent schváleného rozpočtu.

Jak dodal ředitel VZP Zdeněk Kabátek, pojišťovna si do poslední chvíle nechávala určitou finanční rezervu na případnou další kompenzační vyhlášku k případným covidovým nákladům. „Až v prosinci jsme usoudili, že toto nákladové riziko můžeme vyloučit. Systém je produkčně stabilní a nevidíme proto důvod k jakýmkoli kompenzacím a není tedy důvod na ně držet rezervy,“ uvedl Kabátek. 

Uprchlíci čerpají méně péče

Do konce letošního ledna pojišťovna evidovala 362 000 uprchlíků z Ukrajiny na zvláštní víza, zhruba třetina byly děti. Výdaje na péči o ně podle předsedy správní rady VZP poslance KDU-ČSL Toma Philippa budou do konce loňského roku zhruba 1,8 miliardy korun. „Nepotvrdilo se, že budou víc nemocní nebo budou mít třeba choroby, které se u nás nevyskytují. Čerpají méně, než stejně staří čeští pacienti,“ uvedl.

Téměř dvě třetiny registrovaných uprchlíků nečerpaly žádnou zdravotní péči, 30 procent péči za méně než 5000 korun. 94 uprchlíků pojištěných u VZP potřebovalo za více než milion. Centrová léčba je poskytovaná asi 700 z nich, nejčastěji s chronickou hepatitidou typu C, karcinomy prsu nebo roztroušenou sklerózou.

Na to, že ukrajinští uprchlíci čerpají méně zdravotních služeb, než by se čekalo, může mít vliv to, že jich větší část od nás odjela, aniž by se ze zdravotního pojištění odhlásili. Nebo také to, že jim v čerpání zdravotních služeb brání určité bariéry, zejména informační. Průzkum společnosti PAQ Research ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR a Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy z října loňského roku ukázal, že Ukrajinci mnohdy nečerpají zdravotní služby, na které by měli nárok a které potřebují. Zpráva ze série výzkumů Hlas Ukrajinců v Česku uvádí, že od příjezdu do Česka bylo zatím u lékaře s konkrétním zdravotním problémem 46 procent uprchlíků. Pětina se ale k lékaři nedostala, přestože zdravotní péči potřebovali. Na devět procent rodin s dětmi má dlouhodobě nemocné dítě, které v Česku není léčené náležitým způsobem.

Letos se opět plánuje ztráta

Podle představitelů pojišťovny ale loňský chybný odhad neznamená, že by nutně i letošní rok dopadl nad očekávání dobře. Pro letošek očekává VZP ve svém zdravotně pojistném plánu schodek 5,5 miliardy, o který budou sníženy rezervy. Odhad příjmů zdravotního pojištění je ale v dnešní ekonomické situaci nejistý. „Očekává se hospodářská recese. Pevně doufám, že bude mělká, ale ona také mělká být nemusí. Čísla nezaměstnanosti také nejsme schopni přesně odhadnout,“ uvedl Kalousek.

Letos zdravotní pojišťovny plánují podle Svazu zdravotních pojišťoven celkově schodek ve výši 12 miliard korun.

Rok s novými pravidly pro léky na vzácná onemocnění

Od 1. ledna 2022 mohou léčivé přípravky na vzácná onemocnění získat standardní úhradu ze zdravotního pojištění novým speciálním způsobem, takzvanou třetí cestou. Díky tomu se mohou dostat do běžného režimu místo žádostí pro každého pacienta podle paragrafu 16 zákona o zdravotním pojištění o mimořádné úhradě. Standardním řízením by pro vysokou nákladovost neprošly, ačkoli na ně podle zákona mají pacienti nárok, jelikož nemají alternativu. V žádosti „třetí cestou“ se posuzuje nejen ekonomická efektivita, ale i měkčí kritéria. V roce 2022 bylo zahájeno 13 správních řízení o úhradě léků na vzácná onemocnění podle nových pravidel. První prošel touto cestou přípravek Spinraza, kterému byla stanovena úhrada od 1. listopadu 2022. Také VZP využila možnosti podat z vlastního popudu žádost o stanovení ceny a úhrady, a to pro léčivý přípravek Voxzogo. Žádost je aktuálně projednávána, uvedla místopředsedkyně správní rady VZP poslankyně za ANO Věra Adámková.

Sdílejte článek

Doporučené