Za tři měsíce bylo v ČR sdíleno přes 7 000 pacientských souhrnů

O svůj elektronický pacientský souhrn žádají tisíce občanů. Většinou ale prakticky použitelné zdravotní údaje nedostanou. Probíhá i výměna pacientských souhrnů s jinými zeměmi EU.

Už několik let funguje jedna z centrálních služeb elektronického zdravotnictví, Národní kontaktní místo pro elektronické zdravotnictví (NCPeH). Informační systém je ve správě ministerstva zdravotnictví, provozuje ho ale Kraj Vysočina. NCPeH je součástí evropského projektu MyHealth@EU, je připojeno k evropské síti eHDSI a poskytuje jednak služby pro přeshraniční ePreskripci či eDispenzaci, jednak výměnu pacientského souhrnu.

K systému výměny pacientského souhrnu je aktuálně připojeno už 14 českých nemocnic napřímo a dalších 51 nemocnic přes síť eMeDocS. Mezi připojené patří i velké nemocnice jako Fakultní nemocnice Brno, Krajská zdravotní a. s., Fakultní nemocnice Olomouc, Nemocnice Jihlava, Fakultní nemocnice Hradec Králové a jiné. Na připojení pracuje řada dalších nemocnic.

Dotazů na pacientský souhrn jsou tisíce a přibývá jich, nejrychleji pak roste zájem samotných občanů o vlastní záznam. „O pacientský souhrn může žádat buď lékař v ČR, lékař v jiném státě EU, se kterým máme službu přeshraničního pacientského souhrnu zprovozněnu, nebo sám pacient přes Portál občana. Absolutně nejvíce dotazů na pacientský souhrn je od samotných pacientů přes Portál občana,“ uvedla pro MT Klára Jiráková, koordinátorka projektu.

Jen zlomek dotazů však pacientský souhrn skutečně najde. Statistika za poslední čtvrtletí loňského roku ukazuje, že v systému bylo předáno přes 7 000 pacientských souhrnů. „Máme statistiku za poslední kvartál roku 2023. To bylo přeshraničně předáno 53 pacientských souhrnů. V rámci ČR bylo předáno za poslední kvartál 2023 celkem 7 300 pacientských souhrnů,“ vypočítává Jiráková.

Ne všechny tyto sdílené pacientské souhrny ovšem měly tu podobu a informační hodnotu, která by se dala od takového dokumentu očekávat. Pacientský souhrn je na dotaz automaticky skládán z informací, které jsou o pacientovi v nemocničním informačním systému. Ve většině případů jsou v něm pouze osobní údaje a těch zdravotních jen minimum, uvádí Jiráková.

V příštích měsících se očekává připojení dalších nemocnic, které budou pacientské souhrny poskytovat. Nemocniční informační systémy, které jsou aktuálně spolufinancovány z evropského IROP, mají předávání pacientského souhrnu jako povinnou funkcionalitu.

Přeshraniční výměna pacientských souhrnů zatím byla spuštěna s Lucemburskem, Chorvatskem, Portugalskem, Francií, Nizozemskem, Maltou, Estonskem a Španělskem.

Ačkoli je pacientský souhrn v zákoně o zdravotních službách upraven už od roku 2019, některé problémy přetrvávají. Podle Jirákové se ukazuje současný způsob připojování nemocnic k národnímu kontaktnímu místu jako komplikovaný a do budoucna neudržitelný. Technicky složité také je pokaždé poptávat pacientský souhrn u všech připojených nemocnic, místo aby se data ze všech nemocnic kombinovala někde do jednoho komplexního dokumentu. Změnu by teoreticky mohla přinést novela zákona o elektronizaci zdravotnictví, na které v současnosti pracuje ministerstvo zdravotnictví. Ta upravuje emergentní záznamy. Zavedení centralizovaných emergentních záznamů by umožnilo vyhovět většímu množství žadatelů, ať už pacientů, nebo zdravotníků. „V současné době usilujeme o to, aby v rámci připravované novely zákona o elektronizaci zdravotnictví byl do zákona vložen emergentní záznam, který by obsahoval základní data povinné položky z pacientského souhrnu (zjednodušeně – alergie, implantáty, chirurgické zákroky, diagnózy, současná medikace). Pokud by tyto informace byly vedeny a aktualizovány centrálně, tak jak je zavedeno ve většině ostatních států EU, dostalo by se k základním údajům o zdravotním stavu mnohem více ošetřujících lékařů včetně posádek zdravotnické záchranné služby. A také a pacientů a občanů, kteří by následně mohli třeba po svých ošetřujících lékařích požadovat jejich aktualizaci,“ uvádí Jiráková.