Změny plateb státu prošly sněmovnou
Poslanci schválili nastavení plateb státu do zdravotnictví za státní pojištěnce na příští roky, tedy snížení letošních plateb státu, jejich výši na příští rok a automatickou valorizaci od roku 2024.
Po dlouhých průtazích a přes nesouhlas opozice schválila poslanecká sněmovna ve středu 20. července koaliční návrh změn plateb za státní pojištěnce, předložený v březnu. Návrh tedy míří do senátu.
Návrh kvůli úsporám ve státním rozpočtu snižuje platbu za státní pojištěnce v letošním roce ze schválených 1967 korun měsíčně na loňských 1767 korun měsíčně.
Pro příští rok stanovuje platbu státu na 1900 korun.
Pro rok 2024 se platba navýší o inflaci a o polovinu růstu reálné mzdy. Stejný mechanismus se uplatňuje u automatického zvyšování penzí. Podle původních předpokladů by to mohlo být v roce 2024 měsíčně 1982 korun za pojištěnce a o rok později 2022 korun.
Pokud senát návrh schválí, skončí tak období extrémně rychlého růstu plateb za státní pojištěnce, kdy v návaznosti na covidovou pandemi stát zvýšil své platby do zdravotnictví z 1018 korun na pojištěnce měsíčně v roce 2019 až na 1767 v loňském roce, tedy o 74 procent během tří let.
Na dotazy poslanců ve sněmovně při posledním čtení tisku už ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) nijak nereagoval. V tiskové zprávě pak zdůraznil, že automatická valorizace přinese do zdravotnictví větší předvídatelnost. „Je to velký úspěch, o který se neúspěšně snažila řada ministrů zdravotnictví. Jsem rád, že se nám podařilo najít kvalitní model, na kterém panuje široká shoda. Hlavními výhodami automatické valorizace je transparentnost, stabilita a předvídatelnost. Lépe akcentuje také stárnutí populace a její vliv nejen na důchodový systém, ale i na zdravotnictví celkově. V neposlední řadě lépe kompenzuje mimořádné nákladové šoky spojené s vyšší inflací,“ uvedl ministr Válek. Připomněl také, že zavedení automatické valorizace bylo jedním z bodů programového prohlášení vlády.
Poslanci zároveň schválili poslanecké pozměňovací návrhy na navýšení fondu prevence a prodloužení úhrady ortodontické péče u rozléčených dospělých pacientů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) tyto návrhy podpořil.
Poslanci SPD a ANO bez úspěchu navrhli vrácení návrhu zpět do druhého čtení a argumentovali, že návrh bere v letošním roce zdravotním pojišťovnám 14 miliard korun. „Šetřit na zdravotní péči pro důchodce, matky na mateřské, nezaopatřené děti vnímám jako hazard s křehkou zdravotnickou situací. Hrozím se toho, že nebudou finanční prostředky na inovativní léčbu biologickou chemoterapií, omezí se léčba vzácných nemocí. A bohužel musím upozornit i na ekonomické dopady, které mohou mít za následek nárůst korupce ve zdravotnických zařízeních,“ uvedla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Samotný princip automatické valorizace plateb nebyl důvodem nesouhlasu opozice, někteří opoziční poslanci jej přivítali. „S automatickou valorizací nemáme problém, po té jsme vždycky všichni volali. Tam je spíš problém, z jaké částky se to odvíjí,“ uvedla například poslankyně ANO Berenika Peštová.
Celkové náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní služby se od začátku covidové pandemie zvýšily z 311 miliard v roce 2019 o 93 miliard korun na 404 miliard v loňském roce. Platba státu v roce 2021 přinesla do zdravotního pojištění celkem 126 miliard korun.
Aktuálně mají zdravotní pojišťovny na svých běžných účtech celkové zůstatky zhruba 58 miliard korun, výše zůstatků je od začátku roku v podstatě stabilní. Zatím letos dostávaly platby státu ve výši 1967 korun, až bude návrh definitivně schválený, začnou dostávat méně, a to za rok zhruba o 14 miliard.
ač