ASCO – onkologie míří k personalizované léčbě
Kolem 30 000 onkologů, onkohematologů a zástupců řady příbuzných specializací se sjelo koncem května a začátkem června tohoto roku do Orlanda na Floridě na 45. výroční konferenci American Society of Clinical Oncology (ASCO), aby zde vyslechli a prodiskutovali více než čtyři tisícovky sdělení mapujících pokroky v prevenci a léčbě nádorových onemocnění a v péči o onkologicky nemocné.
Hlavním tématem letošního výročního zasedání ASCO byla personalizace péče v onkologii, tedy nový směr usilující o maximální přizpůsobení péče unikátnímu genetickému profilu nejen jednotlivých pacientů, ale také jednotlivých typů nádorového bujení, tj. „léčba na míru“. Personalizovaná medicína je rychle se šířícím a progresivním směrem současnosti nejen v onkologii a nejen v USA, právě v této oblasti medicíny a v této zemi se jí však dostává největšího prostoru a podpory.
Prof. Sonali Smithová (University of Chicago Medical Center), která moderovala odborné zasedání i tiskovou konferenci na téma personalizace péče v onkologii, uvedla mj., že výsledky studií prezentovaných během 45. výroční konference ASCO v Orlandu potvrzují např. účinnost a bezpečnost několika nových terapeutických protinádorových vakcín, ukazují další možnosti využití cílených léků, jako je trastuzumab, a odhalují nově genetické faktory, díky nimž by mohli např. pacienti s plicními karcinomy mít větší prospěch z chemoterapie.
Současně je stále zřejmější potřeba individualizace léčby pro každého nemocného a pro každý typ nádoru (léčba „šitá na míru“) na základě molekulární (genové) charakteristiky nádorového onemocnění a genové výbavy každého pacienta.
Personalizovaná (adresná) péče neznamená – zdůraznil ve svém zahajovacím vystoupení prezident ASCO, prof. R ichard L. Schilsky (University of Chicago) – jen již dříve proklamovaný výběr správné léčby pro správného nemocného ve správnou dobu, ale také respektování osobnostní jedinečnosti každého nemocného ze všech pohledů. Připomenul nutnost individualizovaného přístupu v každém stadiu nádorové choroby (včetně terminálních fází choroby) a potřebu zlepšení paliativní péče.
Personalizovaná medicína umožňuje nejen dosahovat nejlepších terapeutických výsledků, ale také maximálně snížit počet či závažnost nežádoucích účinků a v neposlední řadě redukovat zbytečné finanční výdaje. Tento aspekt ještě nabude na důležitosti s ohledem na fakt, že podle předpovědí by se v roce 2030 měl výskyt nádorových onemocnění celosvětově ztrojnásobit. Výběr a zahájení léčby bez určení molekulárních biomarkerů nebude v budoucnosti podle odborníků možný a povede k ukončení „necíleného podávání cílené léčby“. Příkladem je laboratorní vyšetření K‑ras mutace u karcinomů konečníku a tlustého střeva před zahájením léčby. Bylo totiž zjištěno, že u nemocných s nádorem, kde se vyskytuje uvedená genová porucha, je v současnosti používaná cílená molekulární léčba neúčinná (jedná se cca o 40 % případů nádorových onemocnění tlustého střeva a konečníku). „Správný výběr vhodné terapie u pokročilých nádorů tlustého střeva a konečníku povede USA k úspoře až 600 milionů USD za rok,“ odhaduje prof. Chilsky.
Pokles výdajů na onkologický výzkum
Ostatně, právě finance, především v souvislosti s chystanou reformou amerického zdravotnického systému ohlášenou novým prezidentem USA Barackem Obamou, byly dalším významným tématem kongresu v Orlandu. Investice do onkologického výzkumu v USA během posledních desetiletí vedly k zásadním pokrokům v oblasti prevence, diagnostiky i léčby nádorových onemocnění – jestliže ještě v sedmdesátých letech žily v USA nejvýše tři miliony osob, které přežily některé z nádorových onemocnění, v současné době je to již 11 milionů a onkologická mortalita poklesla mezi ženami o 10, a mezi muži dokonce o 18 procent. Nicméně jestliže ještě na začátku tohoto století a tisíciletí dosahovaly výdaje na onkologický výzkum velmi významných objemů, v období od roku 2004 do roku 2008 došlo ke stagnaci. A když se tento vývoj vztáhne k inflaci, lze říci, že rozpočet Národních ústavů zdraví (NIH) a Národního onkologického institutu (National Cancer Institute – NCI) poklesly o více než 12 %, v reálných dolarech tedy o 550 milionů amerických dolarů. Proto jedině dostatečné a podle potřeb navyšované fondy pro výzkum jsou klíčem k nezbytné akceleraci soustředěného útoku proti nádorovým chorobám a jimi způsobovaným zdravotním útrapám i socioekonomickým dopadům na jedince, jejich rodiny i celou společnost.
A to se také od prezidenta Obamy a jeho administrativy očekává, jak na tiskové konferenci společně uvedli prezident ASCO prof. R ichard L. Chilsky a ředitel NCI dr. John Niederhuber. S tím ostatně souvisejí i problémy s rovným přístupem všech nemocných k nejmodernější péči, který byl během zasedání v Orlandu rovněž často a široce diskutován.
K některým bližším výsledkům prezentovaným v odborném programu 45. výročního zasedání ASCO se vrátíme v příštích číslech MT.
Zdroj: