Chřipka jako kardiovaskulární rizikový faktor: očkování patří do prevence

Chřipka může spustit akutní koronární příhodu, přispět k dekompenzaci srdečního selhání a zhoršit prognózu pacientů s chronickým kardiovaskulárním onemocněním. Očkování proto představuje důležitý nástroj kardiovaskulární prevence, jehož přínos podporují výsledky randomizovaných studií i evropská doporučení.

Proč je důležité nabídnout vakcinaci již během hospitalizace pro infarkt myokardu a jakou roli mají při očkování praktičtí lékaři a kardiologové, přiblížila MUDr. Petra Vysočanová z Interní kardiologické kliniky LF MU a FN Brno na XLIII. konferenci České společnosti pro hypertenzi v Mikulově.

Respirační infekce jako zátěžový test pro srdce

MUDr. Vysočanová zdůraznila, že chřipku je třeba vnímat jako systémové onemocnění s možnými multiorgánovými komplikacemi. Vedle postižení dýchacích cest může zvýšit riziko infarktu myokardu, cévní mozkové příhody, akutního poškození ledvin či respiračního selhání. U chronicky nemocných pacientů navíc hrozí dekompenzace základního onemocnění, zhoršení celkového stavu a ztráta soběstačnosti (Roy A, Indian Heart J 2024). Z kardiovaskulárního hlediska se uplatňuje několik vzájemně propojených mechanismů. Systémová zánětlivá odpověď podporuje destabilizaci aterosklerotických plátů a protrombotický stav. Horečka a tachykardie zvyšují metabolické nároky myokardu, zatímco hypoxémie může omezit dodávku kyslíku. Infekce tak představuje výraznou zátěž zejména pro pacienty s již omezenou kardiovaskulární rezervou. Zvláště rizikové je časné období infekce. Studie Kwonga a kol. prokázala přibližně šestinásobný vzestup incidence hospitalizací pro akutní infarkt myokardu během prvních sedmi dnů po laboratorním průkazu chřipky oproti kontrolnímu období (viz graf 1). Pro klinickou praxi to znamená, že prevence chřipky a jejích závažných forem má u kardiologických pacientů bezprostřední význam. „Ukazuje se, že očkování proti chřipce snižuje riziko úmrtí u pacientů s akutním koronárním syndromem stejně efektivně jako léčba kyselinou acetylsalicylovou a trombolýzou,“ podtrhla MUDr. Vysočanová výsledky studie z roku 2021 (viz graf 2).

Očkování po infarktu: příležitost již za hospitalizace

Nejpřesvědčivější důkazy o kardiovaskulárním přínosu vakcinace přinesla studie IAMI (Influenza Vaccination After Myocardial Infarction). Do této randomizované, dvojitě zaslepené studie bylo v osmi zemích včetně České republiky zařazeno 2 571 pacientů, téměř výhradně s akutním infarktem myokardu.

Vakcína nebo placebo byly podány časně během hospitalizace, do 72 hodin od koronarografie, koronární intervence či přijetí podle vstupní situace. Během dvanáctiměsíčního sledování se primární kombinovaný ukazatel, zahrnující úmrtí z jakékoli příčiny, infarkt myokardu nebo trombózu stentu, vyskytl u 5,3 procenta očkovaných oproti 7,2 procenta pacientů v placebové skupině. To odpovídalo relativnímu snížení rizika o 28 procent (HR 0,72; 95% CI 0,52–0,99). Celková i kardiovaskulární mortalita byly relativně nižší o 41 procent (Fröbert O et al., Circulation 2021). Výsledky podporují zařazení očkování do péče o nemocné po akutní koronární příhodě již před propuštěním. „Hospitalizace je příležitostí ověřit vakcinační status, vysvětlit pacientovi přínos a během chřipkové sezóny nabídnout očkování těm, kteří v dané sezoně dosud očkováni nebyli a nemají kontraindikaci,“ uvedla MUDr. Vysočanová. Tento přístup se promítl také do doporučených postupů ESC pro management akutních koronárních syndromů z roku 2023. Každoroční očkování proti chřipce je doporučeno ke snížení rizika úmrtí a závažných kardiovaskulárních příhod, přednostně již během indexové hospitalizace v chřipkové sezóně (Byrne RA et al., Eur Heart J 2023).

Součást dlouhodobé péče o pacienty s ICHS

Význam vakcinace nekončí propuštěním z nemocnice. Ověření a pravidelná aktualizace očkování mají být součástí dlouhodobého managementu ischemické choroby srdeční, podobně jako kontrola lipidů, krevního tlaku, kouření a adherence k léčbě. Přehledová práce citovaná MUDr. Vysočanovou uvádí přibližně třicetiprocentní snížení výskytu kardiovaskulárních příhod nebo úmrtí a počet potřebný k očkování k zabránění jedné příhodě, NNT, kolem 37. Konkrétní velikost přínosu však závisí na rizikovosti populace, definici sledovaného ukazatele a délce sledování (Maniar YM, Curr Cardiol Rep 2022). Postavení vakcinace v kardiovaskulární péči dále rozpracovává konsensus ESC z roku 2025. Dokument shrnuje důkazy o souvislosti infekcí s kardiovaskulárními komplikacemi a o přínosu očkování, zejména proti chřipce. Navazuje přitom na doporučené postupy pro pacienty s koronárními syndromy a srdečním selháním (Heidecker B et al., Eur Heart J 2025). Pacientům je podle MUDr. Vysočanové vhodné vysvětlovat, že je chybou očkování vnímat jako opatření, které zabrání propuknutí chřipky jako takové. Očkovaný a neočkovaný pacient se totiž liší průběhem onemocnění – očkování má vliv na to, zda půjde o těžké systémové onemocnění, nebo ne.

Srdeční selhání zvyšuje zranitelnost vůči infekci

Zvláštní pozornost zasluhují pacienti se srdečním selháním. Respirační infekce u nich může vyvolat dekompenzaci, zvýšit potřebu hospitalizace a přispět k rozvoji dalších orgánových komplikací. Rizikové jsou zejména osoby po nedávné hospitalizaci, s omezenou funkční rezervou a více komorbiditami. Práce Panhwara a kol. dokumentuje nepříznivý dopad souběžné chřipky u pacientů hospitalizovaných se srdečním selháním a podporuje důraz na prevenci infekce v této populaci (Panhwar MS et al., JACC Heart Fail 2019). „Důkazy o účinku očkování na jednotlivé kardiovaskulární ukazatele jsou u srdečního selhání méně jednoznačné než po akutním infarktu, klinický význam prevence infekčních komplikací však zůstává vysoký,“ konstatovala MUDr. Vysočanová.

Bezpečnost vakcinace a význam běžných reakcí

Bolest, zarudnutí či otok v místě vpichu, únava nebo myalgie jako reakce na očkování bývají přechodné. Samy o sobě nejsou známkou zvýšeného kardiovaskulárního rizika. Podle MUDr. Vysočanové podléhají pacienti a obecně veřejnost řadě mýtů o očkování a k menší ochotě nechat se očkovat bezpochyby přispěly obavy přenesené z diskuse o vakcínách proti covidu‑19, včetně strachu z myokarditidy: „Lidé se bojí vakcínou indukované myokarditidy, která je ovšem u očkování chřipkou zcela raritní. Naopak myokarditida z prodělané virové infekce je nesrovnatelně závažnější,“ podtrhla MUDr. Vysočanová. Zajímavý pohled podle ní přinesla post hoc analýza studie INVESTED. Mírné až středně závažné reakce po očkování byly spojeny s nižším následným rizikem kardiopulmonálních hospitalizací (Peikert A et al., Eur J Heart Fail 2023). Jde nicméně o asociaci, přítomnost reakce nelze využívat jako individuální test účinnosti vakcíny a její absence neznamená nedostatečnou ochranu. Další rozsáhlá bezpečnostní data poskytla dánská studie DANFLU‑2, která využívala národní registry ke sledování výsledků pragmatické randomizované studie. Porovnávala vysokodávkovou a standardně dávkovanou inaktivovanou vakcínu u osob ve věku nejméně 65 let. Výskyt závažných nežádoucích příhod byl v obou skupinách obdobný (Johansen ND, N Engl J Med 2025).

Statiny: zajímavá souvislost

V souvislosti s chřipkou se zkoumá také možný přínos protizánětlivých a imunomodulačních účinků statinů. Nedávná metaanalýza popsala u jejich uživatelů přibližně o 32 procent nižší mortalitu při chřipce (Lobo LM, Eur Heart J 2022). Autoři však upozorňují na potřebu potvrdit výsledky v klinických studiích. Další systematický přehled a metaanalýza nalezly souvislost užívání statinů s nižším výskytem chřipky a lepším přežitím. V analyzovaných podskupinách byly popsány také nižší šance výskytu chřipky H1N1 u očkovaných i neočkovaných uživatelů statinů (Vahedian‑Azimi A et al., Archives of Medical Science 2022).

České rezervy v očkování jsou alarmující

Přes narůstající množství důkazů zůstává podle údajů ÚZIS ČR prezentovaných v přednášce MUDr. Vysočanové proočkovanost české populace nízká. V posledních zhruba třech letech se pohybovala celkově kolem deseti procent, u osob starších 65 let nedosahovala ani čtvrtiny a mezi pacienty s kardiovaskulárním onemocněním činila přibližně 13,5 procenta. Ani nejzranitelnější skupiny tak nejsou chráněny v potřebném rozsahu. V praxi existují rezervy také v systematickém ověřování toho, zda je pacient očkován. Podle jedné studie zjišťovalo při ambulantních kontrolách stav očkování proti chřipce pouze asi 30 procent praktických lékařů (Vardeny O, Eur Heart J 2017). Očkování by přitom mělo být tématem také v kardiologické ambulanci. MUDr. Vysočanová rovněž zdůraznila význam osobního postoje lékaře a aktivního doporučení očkování: „Data ukazují, že lékaři, kteří jsou sami naočkováni, mají téměř dvojnásobnou úspěšnost v přesvědčení pacientů nechat se naočkovat.“

Ověřit, doporučit a zajistit

Očkování proti chřipce má pevné místo v péči o pacienty s kardiovaskulárním onemocněním, tvoří důležitý pilíř prevence. Pro praktické lékaře i kardiology z toho vyplývá jednoduchý postup: pravidelně ověřovat vakcinační status, vysvětlovat přínos ve vztahu ke konkrétnímu riziku a zajistit návaznost očkování. U vhodných pacientů hospitalizovaných pro akutní infarkt myokardu je během chřipkové sezóny příležitostí k očkování již pobyt v nemocnici. Vakcinace tak může být konkrétním krokem ke snížení rizika dalších komplikací, který se stane běžnou součástí sekundární prevence.