Přeskočit na obsah

Co erár dělá, dobře dělá

„Tak nám páni poslanci ty poplatky nakonec sice s vodřenejma ušima, ale přece jen schválili a budem platit jako mourovatý,“ řekla posluhovačka panu Švejkovi, který opustiv před léty vojenskou službu, když byl definitivně prohlášen vojenskou lékařskou komisí za blba, živil se prodejem psů, ošklivých nečistokrevných oblud, kterým padělal rodokmeny.Kromě tohoto zaměstnání byl stižen rheumatismem a mazal si právě kolena opodeldokem.
„Kerý poplatky, paní Müllerová?“ otázal se Švejk, nepřestávaje si masírovat kolen a.
„Ale, milostpane, přece ty legurační.“
„Ježíšmarjá,“ vykřikl Švejk, „to je dobrý. Ale za prvé jsou regulační, a ne legurační, a za druhé by jich byla škoda, kdyby je neschválili.“ A ujal se výkladu:
„Voni, bábo hloupá, jakož i někerý další zpozdilci, by si snad mohli myslet, že kdyby erár nezamrazil cálung pojistnýho za nezletilý, nezaměstnaný a důchodcové a kdyby nezastropoval placení pojistnýho těm, co maj slušnej lénung, jako třeba nadporučík Lukáš nebo příkladně právě páni poslancové, že by to vod nás vybírat nepotřeboval. Ale to se pletou. Na chudej lid musí být přísnost, protože jinak by na Karláku po každym doktorovi lezlo pět pacientů. Disciplína musí bejt a co erár dělá, dobře dělá, bábo hloupá.
A já jako uvědomělej občan jí teď přikazuju: vemou třicet kaček a jdou mi bez zbytečnejch řečí do apatyky pro další pikslu opodeldoku.“

Zdroj:

Sdílejte článek

Doporučené