EU schválila Tracleer (bosentan) pro léčbu plicní arteriální hypertenze funkční třídy II

Stalo se tak na základě výsledků vůbec první klinické studie, do níž byli zařazeni pacienti v této funkční třídě. Šlo o dvojitě slepou, randomizovanou, placebem kontrolovanou studii EARLY (Endothelin Antagonist tRial in miLdlY symptomatic PAH patients), v níž bylo 185 pacientům podáváno buď placebo, nebo duální antagonista endotelinových receptorů bosentan, a jejíž výsledky byly publikovány v červnovém čísle časopisu Lancet (Galiè N. et al.: Treatment of patients with mildly symptomatic pulmonary arterial hypertension with bosentan (EARLY study): a double-blind, randomised controlled trial. Lancet 2008;371: 2093-2100).

PAH bez včasné léčby rychle progreduje

Východiskem pro uspořádání studie byl poznatek, že i nemocní s dosud mírnou symptomatologií mají relativně vysoké riziko dalšího rychlého zhoršení svého stavu, a předpoklad, že časné podávání bosentanu by mohlo progresi onemocnění oddálit či zpomalit. To se již dříve ukázalo ve třech nezávislých, randomizovaných, placebem kontrolovaných studiích a studie EARLY nyní definitivně umožnila transformovat vědecké poznatky do klinické praxe a přispět tak k časnější diagnostice i léčbě plicní arteriální hypertenze.

Jejími primárními hodnotícími ukazateli byly změny plicní cévní rezistence a zátěžové kapacity hodnocené šestiminutovým testem chůze; progrese plicní arteriální hypertenze byla posuzována na základě dvou sekundárních hodnotících ukazatelů – doby do klinického zhoršení a změny funkční třídy dle WHO.

Výsledky studie EARLY na jedné straně znovu dokumentovaly progresivní charakter onemocnění plicní arteriální hypertenzí, a to i v nejčasnějších stadiích, na straně druhé však též potvrdily potřebu a možnost časnější intervence, která může této progresi zabránit.

Klíčové závěry studie

* Došlo ke statisticky významnému zlepšení plicní cévní rezistence v aktivně léčené skupině ve srovnání se skupinou placebovou (po šesti měsících rozdíl 22,6 %; p <0,0001).

* Průměrná vzdálenost dosažená při šestiminutovém testu chůze se prodloužila o 19 metrů, což však nedosáhlo statistické významnosti (p = 0,0758). To ovšem může být důsledkem faktu, že do studie byli zařazeni výhradně pacienti s relativně dobře zachovanou zátěžovou kapacitou, kterou bylo možno jen obtížně dále významně zlepšit.

* Po šesti měsících došlo ve skupině léčené bosentanem ve srovnání s placebovou skupinou ke statisticky významnému 77% poklesu rizika klinického zhoršení, tj. symptomatické progrese, potřeby hospitalizace či úmrtí (p = 0,011). U aktivně léčených došlo ke zhoršení funkční třídy pouze v 3,4 %, zatímco v placebové skupině to bylo 13,2 % (p = 0,0285).

* Bezpečnost a tolerance bosentanu byly ve studii EARLY stejné jako v předchozích klinických studiích (Channick RN, Simonneau G, Sitbon O et al. Effects of the dual endothelin-receptor antagonist bosentan in patients with pulmonary hypertension: a randomised placebo-controlled study. Lancet 2001;358:1119-23 (Study 351); Rubin LJ, Badesch DB, Barst RJ et al. Bosentan therapy for pulmonary arterial hypertension. (BREATHE-1) NEJM 2002;346:896-903).

Zdroj: