Evropský antibiotický den

Letošní výsledky sledování antibiotické rezistence potvrdily vzrůstající trend

Letošní, v pořadí již šestý antibiotický den připadl na 18. listopad. Při této příležitosti zveřejnilo Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) data ze sledování rezistence vůči antibiotikům. Z údajů za rok 2012 vyplývá, že v průběhu uplynulých čtyř let (2009 až 2012) rezistence vůči antibiotikům v evropském regionu významně vzrostla.

V průběhu uplynulých čtyř let rezistence v evropském regionu významně vzrostla, jsou však patrné podstatné rozdíly ve výskytu rezistence mezi jednotlivými zeměmi Evropské unie. Vysokou rezistenci tradičně vykazují státy jižní a východní Evropy a naopak nejnižší rezistence se vyskytuje v severní Evropě. Česká republika má zpracován Akční plán Národního antibiotického programu pro období 2011–2013, do něhož spadá kromě jiného také zlepšení informovanosti a posílení spoluzodpovědnosti laické veřejnosti za zachování účinnosti antibiotik a omezení šíření antibiotické rezistence.

„Situace v České republice odráží současné trendy výskytu rezistence v ostatních evropských zemích. Klesá spotřeba vysoce účinných základních antibiotik (např. penicilinu), přesně zacílených na určité původce infekcí, a naopak roste spotřeba antibiotik rezervních (např. novějších makrolidů). Jejich široké spektrum potlačuje přirozené bakteriální osídlení a selektuje rezistentní bakterie, přičemž dochází ke ztrátě účinnosti antibiotik v důsledku rezistence a mnohonásobnému zvýšení nákladů na léčbu,“ říká Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika při Státním zdravotním ústavu.

Příčinou vzestupu antibiotické rezistence je časté nadužívání a nesprávné užívání antibiotik v humánní a veterinární medicíně a také nedostatky v oblasti prevence a kontroly infekcí usnadňující šíření rezistentních mikrobů ve zdravotnických zařízeních i v běžné populaci.

„Téma narůstající antibiotické rezistence je jednou z hlavních zdravotnických priorit Evropské unie,“ potvrzuje ředitelka Státního zdravotního ústavu Jitka Sosnovcová a dodává: „Ustavení Evropské sítě pro sledování antibiotické rezistence (EARS‑Net) bylo prvním významným společným počinem v této oblasti. Od roku 1999 poskytuje EARS‑Net aktuální a srovnatelné údaje o trendech antibiotické rezistence v zemích EU.“

Akční plán Národního antibiotického programu na období 2011 až 2013

Antibiotická rezistence představuje významnou hrozbu veřejnému zdraví. Způsobuje významné zvýšení mortality a morbidity, nákladů na zdravotní péči, ohrožuje tak bezpečí pacientů i finanční udržitelnost zdravotního systému. Na základě provedených analýz lze odhadovat, že nevhodná preskripce antibiotik pohltí každoročně 1–1,5 miliardy korun. Účinné, klinicky i epidemiologicky bezpečné používání antibiotik je nutné považovat za společnou zodpovědnost lékaře i pacienta.

Za krátké období od roku 2000 došlo v ČR k vzestupu rezistence některých významných původců infekcí až o desítky procent. Tento stav vyžaduje neodkladnou implementaci systémových, odborně kompetentních a nákladově efektivních opatření na národní, regionální i lokální úrovni ve shodě s principy deklarovanými v Doporučení Rady EU 2002/77/ES o obezřetném používání antimikrobiálních látek v lékařství a Doporučení Rady EU 2009/C 151/01 o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí.

Ministerstvo zdravotnictví ČR na základě usnesení vlády ČR č. 595/2009 ustavilo Národní antibiotický program (dále jen „NAP“). V souvislosti s výše uvedenými argumenty vytvořila Centrální koordinační skupina NAP (CKS NAP), která působí jako hlavní organizační složka NAP, ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR Akční plán Národního antibiotického programu pro období 2011–2013 (dále jen „AP NAP“), ve kterém identifikovala jedenáct prioritních oblastí. ČR v rámci implementace AP NAP využije jednu z nejhustších a nejlépe organizovaných sítí pracovišť (tzv. antibiotických středisek). Tato střediska již od počátku 70. let monitorují antibiotickou rezistenci a poskytují pravidelně data k centrálnímu zpracování v Národní referenční laboratoři pro antibiotika (sídlo ve Státním zdravotním ústavu).

Podle údajů Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) je v ČR například rezistence Klebsiella pneumoniae na cefalosporiny třetí generace jedna z nejhorších v Evropě (v roce 2011 to bylo 48,3 % izolovaných kmenů). Přitom jde o nejčastějšího původce nozokomiálních nákaz, například infekcí krevního řečiště, močových a dýchacích cest. K dalším často rezistentním kmenům v ČR patří E. coli (23,5 % vůči fluorochinolonům a 11,4 % vůči cefalosporinům třetí generace). MSRA tvoří 14,5 % nákaz zlatým stafylokokem.

Rostoucí výskyt rezistentních bakterií je stále větším zdravotním problémem, protože omezuje nebo zhoršuje možnosti léčby, snižuje kvalitu života a má závažné hospodářské důsledky v podobě nárůstu nákladů na zdravotní péči a poklesu produktivity. Z dat předložených ECDC v roce 2011 vyplývá, že každý rok zemře v Evropě v důsledku rezistentních infekcí až 25 000 lidí a že náklady na léčbu těchto infekcí přesahují 1,5 miliardy eur ročně. Podle WHO je pak léčba rezistentní infekce až stokrát nákladnější než léčba infekce způsobené nerezistentními kmeny bakterií.

Stav v USA

Ani v zámoří není situace optimální. Americká Centers for Disease Control and Prevention (CDC) letos poprvé vyhotovila seznam 18 rezistentních mikroorganismů, které představuji vážné riziko pro lidské zdraví a které mohou mít katastrofální důsledky, když se pro zlepšení situace nic neudělá. Podle Steva Solomona, ředitele kanceláře pro antibiotickou rezistenci CDC, jsme na samém kraji útesu, z něhož je jen krůček k postantibiotické éře. Každým rokem v USA rezistentní infekce způsobí kolem dvou milionů onemocnění a vedou minimálně k 23 000 úmrtí. CDC považuje za nejnebezpečnější Clostridium difficile rezistentní na karbapenem a infekce způsobené Enterobacter spp. a Neisseria gonorrhoeae. K dalším pak patří MRSA, rezistentní Streptococcus pneumoniae a Staphylococcus aureus rezistentní na vankomycin. CDC nachází příčinu rezistence stejnou jako ECDC – nesprávné používání a především nadužívání antibiotik, a to nejen v humánní, ale i veterinární medicíně.

Zdroj: Medical Tribune