Přeskočit na obsah

Inovativní léčba jako investice

Zdraví populace není pouze otázkou kvality života a výdajů na zdravotní péči. Je také významným ekonomickým faktorem a jedním z předpokladů dlouhodobé prosperity a konkurenceschopnosti České republiky. Právě propojení zdravotnictví, inovací a ekonomiky bylo hlavním tématem konference pořádané Asociací inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) ve spolupráci s evropskou asociací EFPIA, která se uskutečnila 11. listopadu 2026 v Praze.

Stárnutí populace, rostoucí výskyt chronických onemocnění a geopolitické změny zvyšují tlak na zdravotní a sociální systém. Odpovědí musejí být zejména investice do prevence, včasné diagnostiky, inovativní léčby a výzkumu. Moderní léčba totiž nepřináší pouze lepší zdravotní výsledky, ale může také omezovat hospitalizace, neformální péči, snižovat závislost na sociální podpoře a umožňovat lidem zůstat déle ekonomicky aktivními.

„Často hovoříme o dostupnosti inovativní léčby, pacientských cestách a přínosech, které moderní léčiva přinášejí. Diskutujeme také o překážkách, kterých je v českém zdravotním systému stále poměrně mnoho. Úspěšná registrace nového léčiva ani stanovení jeho ceny a podmínek úhrady totiž nepředstavují konec procesu, ale teprve začátek cesty inovativní léčby k českým pacientům. Moderní léčiva přitom mohou být významnou investicí s potenciálem dlouhodobých zdravotních i ekonomických přínosů. Klíčové je, aby se k pacientům dostávala včas a v odpovídajícím rozsahu,“ uvedl výkonný ředitel AIFP David Kolář.

Tato témata je potřeba vnímat z širší perspektivy. Konference se proto nezaměřila jen na zdravotní a sociální dopady, ale také na geopolitické souvislosti. Vývoj v oblasti inovací a dostupnosti léčby se totiž neodehrává pouze na národní úrovni, ale je součástí širších evropských a globálních změn.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch zdůraznil potřebu posílit výzkum, klinické studie, využívání zdravotnických dat a přenos vědeckých poznatků do klinické praxe. Právě podpora klinického výzkumu je podle něho jednou z priorit nové národní strategie. Za důležitý cíl označil také posílení konkurenceschopnosti evropského farmaceutického a biotechnologického průmyslu a strategické odolnosti dodavatelských řetězců. Ekonomický význam odvětví dokládá analýza společnosti Deloitte. Podle ředitele společnosti Deloitte pro ČR Pavla Nevického přímá produkce farmaceutického průmyslu v České republice dosahuje přibližně 73 miliard korun, celkový ekonomický přínos včetně navázaných dodavatelských odvětví činí přibližně 153 miliard korun. Odvětví přímo zaměstnává zhruba 13 000 lidí a včetně navázaných činností podporuje až 40 000 pracovních míst. Do veřejných rozpočtů přispívá přibližně 25 miliardami korun ročně. Produktivita práce je přitom o 64 procent vyšší než průměr české ekonomiky.

Analýza zároveň upozornila na paradox českého prostředí: země disponuje kvalitním vědeckým zázemím, výzkumnými institucemi, nemocnicemi i kvalifikovanými pracovníky, výsledky výzkumu však stále nedokáže dostatečně efektivně převádět do klinické praxe a komerčního využití.

Evropa potřebuje posílit svou inovační pozici

Na ztrátu evropské konkurenceschopnosti ve farmaceutickém výzkumu a vývoji upozornil Stefan Oelrich, člen představenstva Bayer AG a prezident EFPIA. Zatímco Čína rychle posiluje svou roli ve vývoji léčiv a klinickém výzkumu a Spojené státy přitahují významnou část globálních investic, Evropa na farmaceutických inovacích postupně ztrácí svůj podíl.

„Vstupujeme do skutečně nové éry medicíny. A to je teprve začátek. Umělá inteligence mění způsob, jakým objevujeme nové léky, genové terapie otevírají zcela nové možnosti a personalizovaná medicína nám umožňuje cílit léčbu s přesností, kterou bychom si ještě před jednou generací vůbec nedokázali představit. Potenciál pro pacienty je obrovský. Vědecká excelence Evropy zůstává bezpochyby její významnou předností. V dnešním geopolitickém prostředí však samotná vědecká kvalita k úspěchu stačit nebude. Těžiště farmaceutických inovací se přesouvá – a velmi rychle,“ varoval S. Oelrich.

Nejvýraznějším příkladem je podle něho Čína, která ještě před deseti lety byla vnímána především jako obchodní příležitost a výrobní základna. Dnes se stává jedním z nejvýznamnějších světových zdrojů farmaceutických inovací. „Na Čínu dnes připadá více než 40 procent nových molekul vyvíjených ve světě, což je více než dvojnásobek jejího podílu před deseti lety. Její zastoupení v klinických studiích zároveň vzrostlo z osmi na 29 procent, takže každý třetí pacient na světě zapojený do klinických studií je dnes zařazen v Číně. V Evropě je to pouze každý desátý. Přitom ještě nedávno byl poměr přesně opačný. Stalo se to náhodou? Nikoli,“ dodává Oelrich s tím, že Evropa musí vytvořit předvídatelné a konkurenceschopné prostředí, které přiláká investice, urychlí vývoj nových léčiv a zajistí jejich včasnou dostupnost pacientům. Svou strategii shrnul do tří priorit: přilákat, urychlit a zpřístupnit (attract, accelerate, access).

Česká republika má podle něj dobré předpoklady stát se významnou součástí evropského farmaceutického ekosystému. Potřebuje však zlepšit podmínky pro klinické studie, efektivněji využívat zdravotnická data a zajistit předvídatelnost regulačního a úhradového prostředí. Farmaceutický průmysl je proto nutné vnímat nejen jako součást zdravotní politiky, ale také jako strategické odvětví průmyslové, výzkumné a ekonomické politiky. „Stát na místě není možnost. Rozhodnutí o umístění výzkumu, výroby a investic se přijímají již nyní,“ zdůraznil.

Zdraví jako investice do lidského kapitálu

Jak se odborníci v navazujícím diskusním panelu shodli, zdravotnictví je třeba chápat jako strategickou investici do lidského kapitálu, nikoli pouze jako výdaj veřejných rozpočtů. Česká republika (vzhledem ke generaci Husákových dětí významněji než okolní státy) čelí výraznému demografickému stárnutí. V roce 2050 bude v zemi žít přibližně 3,1 milionu lidí ve věku 65 a více let, což je oproti dnešku nárůst více než o třetinu. Počet osob potřebujících dlouhodobou péči má oproti roku 2024 vzrůst o 50 procent na přibližně 830 000. Důležité je v tomto kontextu zmínit, že Češi se dožívají ve zdraví pouze zhruba 60 let.

Nemoc přitom neznamená jen vyšší náklady na léčbu. Přináší také výpadky pracovní síly, nižší produktivitu, vyšší výdaje na sociální podporu a větší zátěž neformálních pečujících. Zdraví populace se proto stává zásadním předpokladem dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Jedním z klíčových principů budoucí zdravotní politiky musí být rozhodování podle hodnoty a dosaženého přínosu, nikoli pouze podle ceny. Investice do prevence, včasné diagnostiky a inovativní léčby je třeba hodnotit také podle nákladů a ekonomických ztrát, kterým mohou v budoucnu předejít.

Konkrétní příklady ukazují ekonomický potenciál takového přístupu. Například očkování proti HPV může během života jednoho ročníku dětí přinést zdravotnictví úsporu přibližně 2,2 miliardy korun. U pacientů mladších 50 let s mnohočetným myelomem je díky inovativní léčbě téměř 80 procent schopno pracovat. Přímé zdravotní a sociální náklady spojené se závažnými kardiovaskulárními onemocněními dnes dosahují přibližně 66 miliard korun ročně, avšak bez potřebných změn při pokračování současného trendu mohou do roku 2040 vzrůst na 128 miliard korun. 

Význam inovativní léčby dokládají také data ÚZIS o roztroušené skleróze. Moderní biologická léčba přispívá k zachování pracovní schopnosti pacientů, přičemž uváděná úspora na invalidních důchodech dosahuje 560 milionů korun. Přibližně tři čtvrtiny pacientů mladších 65 let zůstávají práceschopných.

Od výdajů k dlouhodobým přínosům

Diskuse se dotkla také potřeby užší spolupráce mezi ministerstvy, veřejným a soukromým sektorem, univerzitami, výzkumnými institucemi a investory. Důležitou roli mohou sehrát nové modely financování a chytré dohody o sdílení rizik (smart risk-sharing agreements), které umožní lépe propojit úhradu inovativní léčby s dosaženými výsledky.

Pro další rozvoj biotechnologií a farmaceutického výzkumu je nezbytné posílit evropský kapitálový trh, zlepšit přístup inovativních společností k investicím a zrychlit administrativní procesy spojené s klinickým výzkumem. Evropa má kvalitní vědecké kapacity a odborníky, musí však lépe propojit výzkum s podnikáním a financováním inovací.

„Český zdravotní systém a jeho výkonost patří k těm nejlepším v Evropě, na druhé straně máme tendenci řešit pouze věci, které jsou již ohořelé nebo shořelé celé, a ne ty, které začínají pomalu doutnat. I ty naše kvalitní systémy postavené na dobrých principech a základech musíme neustále vyvíjet, protože později již nebude co vyvíjet,“ uvedl Kolář s tím, že věří, že globální situace donutí Česko i Evropu jednat rychle a nezůstat pozadu. Potřeba je ale rychle přejít od plánování ke konkrétním činům.   

Čtyři pilíře moderního a udržitelného zdravotnictví

Podle přítomných řečníků musí být moderní a udržitelné zdravotnictví  postaveno na čtyřech vzájemně propojených pilířích:

  • udržet lidi zdravé prostřednictvím prevence, očkování, časného záchytu a účinné léčby;
  • využívat zdroje podle jejich skutečné hodnoty a zohledňovat nejen okamžité náklady, ale také dlouhodobé přínosy pro pacienty, sociální systém a ekonomiku;
  • zkrátit cestu inovací k pacientům odstraněním zbytečných prodlev a vytvořením předvídatelných podmínek pro jejich dostupnost;
  • a konečně posílit stabilní prostředí pro výzkum a inovace.

Jejich přínos totiž přesahuje samotnou léčbu – klinická hodnocení inovativních terapií přinesla podle analýzy Deloitte v roce 2025 České republice celkový finanční přínos 5,2 mld. Kč v podobě přímých investic a dodatečných úspor.

Investice do zdraví tak nejsou pouze výdajem zdravotního systému, ale strategickou investicí do kvality života, ekonomické prosperity a dlouhodobé udržitelnosti České republiky. Cílem zdravotní politiky proto nemá být pouze prodlužování života, ale především prodlužování života ve zdraví, soběstačnosti a ekonomické aktivitě. K tomu je nezbytné rychleji zavádět inovace do praxe, posilovat prevenci a hodnotit zdravotní péči podle jejích skutečných zdravotních, ekonomických a společenských přínosů.

Sdílejte článek

Doporučené

Medicína za mřížemi boří předsudky

18. 11. 2026

Zdravotní péče o osoby ve výkonu trestu má svá specifika, která vyžadují odborné znalosti, zkušenosti i úzkou spolupráci s civilním zdravotnictvím.…