Jak vidí e‑Health praktičtí lékaři

Podle vyjádření MUDr. Cyrila Muchy, člena pracovní skupiny pro elektronizaci zdravotnictví ČLS JEP, není pravda, že lékaři jsou odpůrci elektronických receptů a elektronizace zdravotnictví. Dokonce se na fungující e‑Health těší, protože může zjednodušit, zrychlit, zlevnit, zracionalizovat chod zdravotnictví, a navíc zredukovat nemedicínskou práci zdravotníků (pravidlo 5Z). Lékař má léčit a úředník úřadovat, ale ve skutečnosti lékař úřaduje, nicméně úředník (naštěstí) neléčí, říká dr. Mucha.

Denně ošetří lékař 35–90 pacientů, pokud se jeho čas strávený u jednoho pacienta prodlouží o jednu minutu, pak za měsíc se prodlouží jeho práce o 1,5 dne, což za rok v úhrnu činí jeden měsíc. Platí to však i naopak, zkrácením administrativní práce by se lékař mohl ročně věnovat o měsíc déle pacientům.

Podle mínění praktických lékařů je nejdůležitější možnost vystavit recept za jakýchkoli podmínek, což je důležitější než forma receptu. Nemocný musí dostat předpis na lék, i když vypadne počítačová síť, při blackoutu, v podmínkách přírodní či jiné katastrofy. Podmínkou je tedy zachování papírového receptu při existenci funkčního e‑receptu. Výhody e‑preskripce jsou známy, recept lze odeslat pacientovi e‑mailem, v centrálním úložišti jsou dostupná data o všech lécích (lékový záznam), které byly pacientovi předepsány, což je dobrou pojistkou proti duplicitě a prevencí interakcí léků předepsaných různými specialisty.

Co tedy praktickým lékařům na elektronizaci vadí?

Za největší problém označují praktičtí lékaři počáteční poměrně složité zavedení metodiky: získání kvalifikovaného e‑podpisu, pořízení a instalace software do počítače, podat žádost na SÚKL s podepsaným certifikátem, vyčkat přidělení hesel SÚKL pro vstup do systému, kde si lékař aktivuje účet na portálu externí identity. Následně musí vygenerovat šifrovací certifikát SÚKL a importovat jej do PC a aktivované údaje zadat do lékařského software.

Tento postup neodpovídá základním dohodám o tom, že identifikace lékaře a inicializace metodiky e‑preskripce bude rychlá a jednoduchá. Lékařům vadí, že není dostatečná podpora infrastruktury – kde není internet, nemůže být e‑preskripce povinná. Obávají se, že nedostatečné testování systému (po vzoru registru vozidel) ohrozí pacienty na životech. Dále by měla být možnost e‑preskribovat i opiáty, na které se vztahují jiné podmínky a opatření při preskripci a zatím je nelze psát na e‑recept.

Dalšími připravovanými projekty jsou elektronická neschopenka a bezpečná a jednoduchá výměna informací mezi lékaři. Na vývoji těchto projektů lékaři spolupracují, aby byl výsledek konečně použitelný i v běžném životě. Horkou otázkou elektronizace zdravotnictví je elektronická evidence tržeb (EET). K té mají lékaři zásadní výhrady: povede pouze ke zvýšení administrativy a nákladů (ordinací, pacientů i státu). Vzhledem k tomu, že přímé platby v ordinacích tvoří minimální objem (většina příjmů jde přes bankovní účty platbami zdravotních pojišťoven), bude efekt spíše záporný.

Dr. Mucha uzavírá: „Jestliže nechcete, aby vás léčil úředník, pak nechtějte po lékaři, aby úřadoval."

Zdroj: MT