Každé ráno se probouzím s vědomím obrovské odpovědnosti, kterou neseme

„U léků, které mají skutečně zásadní dopad, obvykle poměrně rychle poznáte, že máte v rukou něco výjimečného. V případě léků, na jejichž vývoji jsem pracoval v oblasti kardiometabolického zdraví, bych řekl, že už první klinická data byla velmi slibná,“ říká Kenneth Custer, viceprezident společnosti Eli Lilly a její prezident divize kardiometabolického zdraví.

• Česká republika patří mezi země s vysokou prevalencí nadváhy a obezity. Jaká je podle vás účinná strategie, která může na populační úrovni zlepšit metabolické a kardiovaskulární zdraví? Které intervence podle současných poznatků fungují?

Postupně zjišťujeme, že účinná léčba obezity zahrnuje hned několik faktorů. Prvním z nich je společenský a kulturní přístup. Musíme bojovat proti stigmatizaci obezity. V současnosti je obezita na mnoha místech světa vnímána jako následek osobního selhání nebo nedostatku disciplíny. Proto musíme veřejnost vzdělávat a vysvětlovat, že obezita je chronické onemocnění, stejně jako hypertenze, cukrovka nebo dyslipidémie. Zaslouží si, aby byla jako chronické onemocnění uznávána a dlouhodobě léčena, stejně jako kterékoli jiné onemocnění.

Nechtěl bych tedy ukazovat prstem na nějaký konkrétní faktor v určité zemi a tvrdit, že právě ten je příčinou obezity. Musíme začít tím, že obezitu uznáme jako onemocnění, které si zaslouží léčbu. Od toho se můžeme posunout ke zdravotní politice a doporučeným postupům ve zdravotnictví. Potřebujeme, aby tvůrci zdravotních politik chtěli obezitu léčit, protože si uvědomují, že pokud ji neléčíme, musíme později řešit její dopady, které někdy mohou být nákladnější než samotná léčba obezity.

Zároveň potřebujeme, aby zdravotní systémy měly jasné doporučené postupy, podle kterých zdravotníci poznají, kdy s pacientem zahájit rozhovor o nadváze a obezitě a jaké možnosti mu nabídnout. Může jít o změnu životního stylu, farmakoterapii nebo chirurgickou léčbu. Všechny tyto možnosti musejí být součástí řešení.

A konečně, pokud je potřeba farmakologická léčba, právě zde chtějí společnosti jako Lilly přispět k řešení. Chceme spolupracovat se všemi zainteresovanými stranami a hledat řešení, které pacientům umožní přístup ke všem možnostem léčby.

• V posledních letech se možnosti léčby obezity výrazně posunuly a současně přibývají poznatky o tom, jak snížení hmotnosti a zlepšení metabolického zdraví ovlivňuje další zdravotní problémy. Které z těchto širších souvislostí vás jako vědce nejvíce zaujaly nebo překvapily?

Rozhodně prožíváme období rychlého pokroku. Jen za posledních deset let jsme zaznamenali zásadní posun v možnostech léčby nadváhy a obezity. Tyto možnosti samozřejmě pomáhají pacientům snižovat hmotnost a výsledky vidí koneckonců na váze.

Začínáme ale také zjišťovat, že pokud člověk zhubne a podaří se mu zlepšit metabolické zdraví a vrátit je do normálu, může to mít řadu dalších příznivých dopadů na jeho život. Existují druhotné a další navazující účinky, které mohou být pro pacienta významné.

Někdo například chce zhubnout také proto, že má omezenou pohyblivost. Už se zkrátka nemůže pohybovat tak jako dříve. Snížení hmotnosti omezuje mechanické zatížení kloubů a v současnosti probíhá výzkum, který zkoumá, zda se to promítá také do zmírnění bolesti a zlepšení fyzických funkcí. Nadváha nebo obezita mohou rovněž přispívat ke zvýšené míře zánětu v organismu, což může zhoršovat další onemocnění. Pokud tedy nadváhu a obezitu vhodně léčíme, mohli bychom tím potenciálně ovlivnit i další zdravotní problémy.

Poslední oblast vlastně souvisí s tím, o čem jsme mluvili na začátku. Některé léčebné postupy využívané při snižování hmotnosti mohou ovlivňovat také nervové okruhy v mozku, které souvisejí s pocitem odměny. Vědci zkoumají různé vědecké hypotézy týkající se metabolických drah a jejich možného významu u dalších onemocnění. Tyto otázky vyžadují důkladný klinický výzkum a na vyvozování závěrů o potenciálním terapeutickém využití je zatím příliš brzy.

• Co dnes víme o mechanismech, které za těmito souvislostmi stojí?

Jak jsem již zmínil, nadváha nebo obezita mohou vést ke zvýšené míře zánětu v organismu, a tím zhoršovat další zánětlivá onemocnění. Vědci zkoumají, zda metabolické zlepšení a snížení hmotnosti mohou přispívat ke zlepšení stavu u některých zánětlivých onemocnění. Přesné mechanismy však zůstávají předmětem výzkumu.

Přibývají také data o souvislostech mezi obezitou, metabolickým zdravím a některými nádorovými onemocněními. Co v této oblasti dnes víme a na jaké otázky musí věda ještě odpovědět?

Především, pokud by jakýkoli lék mohl významně ovlivnit riziko progrese nádorového onemocnění, samozřejmě bychom takovou možnost chtěli prozkoumat. To však může být náročné, protože navrhnout studii, která by měla prokázat snížení rizika vzniku rakoviny, není příliš proveditelné.

Taková studie by musela zahrnovat neuvěřitelně velké množství pacientů a trvat mimořádně dlouho, bez ohledu na to, jaký lék bychom zkoumali.

Je proto pravděpodobnější, že budeme tyto hypotézy dál zkoumat prostřednictvím takzvaných dat z reálné klinické praxe. Velké kohorty pacientů představují jeden ze způsobů, jak na tyto otázky začít hledat odpovědi. V současnosti je však nutné považovat veškerá pozorování týkající se onkologických výsledků za průzkumná zjištění, která slouží především k formulování dalších hypotéz.

• Během své kariéry jste pracoval na řadě výzkumných programů v oblasti kardiometabolického zdraví. Vzpomenete si na okamžik, kdy jste při pohledu na první klinická data cítil, že se věda v této oblasti zásadně posouvá?

Během své sedmnáctileté kariéry v Lilly jsem měl příležitost pracovat na vývoji mnoha léků, z nichž většina nakonec neuspěla. Pro výzkumné týmy to může být velmi bolestivé, protože vás obvykle motivuje nenaplněná medicínská potřeba, slibné vědecké poznatky a také tým lidí, se kterými dlouhodobě pracujete bok po boku.

Jednou za čas se ale některý z těchto projektů podaří. A u léků, které mají skutečně zásadní dopad, obvykle poměrně rychle poznáte, že máte v rukou něco výjimečného. V případě léků, na jejichž vývoji jsem pracoval v oblasti kardiometabolického zdraví, bych řekl, že už první klinická data byla velmi slibná.

• Na začátku moderní léčby obezity byl protein nalezený ve slinách korovce jedovatého – Gila Monster. Jaký máte vztah k tomuto ještěrovi?

S korovcem jedovatým se pojí velmi zajímavý příběh. Je známé, že jeho jed obsahuje látku, která snižuje koncentraci cukru v krvi. Tento objev pomohl identifikovat látku, která se nejprve využila při vývoji léku pro léčbu diabetu a později přinesla poznatky využitelné také při regulaci tělesné hmotnosti.

V tomto ohledu jsem rád, že nám evoluce dala korovce jedovatého, který položil základy celé vlny inovativních léků. Osobně bych ale nechtěl trávit příliš mnoho času v jeho bezprostřední blízkosti. Přesto si vážím toho, co nám přinesl.

• Při úbytku hmotnosti může vedle tukové hmoty docházet také ke ztrátě svalové hmoty, což je důležité zejména u starších lidí nebo pacientů s omezenou pohyblivostí. Jak by podle vás měla vypadat správná péče o pacienta, aby se toto riziko co nejvíce omezilo?

Především bych chtěl zdůraznit, že když člověk hubne, nevyhnutelně ztrácí kromě tukové hmoty také určité množství svalové hmoty. Ať už hubne pouze díky dietě a pohybu, s pomocí léků, nebo po bariatrické operaci. Tělo, které nemusí nést takovou hmotnost, už nepotřebuje tolik svalů.

Samozřejmě víme, že pacienti mají zájem zachovat si svalovou hmotu. Zvlášť důležité to může být pro starší pacienty nebo pro lidi s omezenou pohyblivostí. Myslím si proto, že prvním krokem by mělo být poskytnout těmto pacientům odborné vedení v oblasti silového tréninku a dostatečného příjmu bílkovin. To je součást komplexní péče o pacienty s obezitou a rozumného přístupu k její léčbě.

Zkoumají se také možné farmakologické přístupy, které by v budoucnu mohly pomoci omezit úbytek netukové, případně svalové hmoty. Výzkumníci z akademické sféry i farmaceutického průmyslu zkoumají různé přístupy, jak během snižování hmotnosti pomoci zachovat netukovou tělesnou hmotu. Tyto možnosti jsou však zatím ve fázi výzkumu.

• Lilly dnes patří mezi nejvýznamnější farmaceutické společnosti na světě a zároveň má mimořádné možnosti investovat do výzkumu, lidí i nových technologií. Je to velká příležitost, ale také odpovědnost. Jak přemýšlíte o tom, aby firma současnou příležitost skutečně využila ve prospěch pacientů a zdravotních systémů?

Každý den se probouzím s pocitem, že mám obrovské privilegium být součástí této éry. Myslím si, že máme příležitost pozitivně ovlivnit lidské zdraví v celosvětovém měřítku, což se naskytne jednou za generaci.

S tím zároveň přichází obrovský pocit odpovědnosti a často přemýšlím o tom, zda dokážeme tento okamžik využít naplno. Přemýšlím například o Alexandru Flemingovi, když objevil penicilin, nebo o Jonasi Salkovi a vakcíně proti dětské obrně. Co se těmto lidem asi honilo hlavou, když věděli, že mají v rukou něco výjimečného, co může mít obrovský dopad na lidské zdraví? Nakonec před nimi stála otázka, jak takový objev rozšířit a zpřístupnit co největšímu počtu lidí.

Lilly i některé další společnosti dnes mají prostředky, které mohou lidem pomoci zlepšit metabolické zdraví. Zároveň víme, že špatné metabolické zdraví představuje celosvětově obrovský problém. S nadváhou a obezitou žije pravděpodobně miliarda nebo i více lidí.

Nyní máme nástroje, které jim mohou pomoci. Jde ale také o to dokázat je vyrábět v dostatečně velkém měřítku a skutečně zvýšit povědomí o možnostech léčby podložených vědeckými důkazy, podpořit odpovídající přístup pacientů k této léčbě a následně zajistit, aby byl tento přístup spravedlivý.

Právě to pro mě znamená využít tuto příležitost naplno. Naši vědci budou dál přicházet s novými nápady. Už to ostatně dělají. Skutečnou otázkou ale je, jak se dostat ze situace, kdy možná jen dvě nebo tři procenta lidí na světě mají přístup k možnostem léčby podloženým vědeckými důkazy, na úroveň, která bude více odpovídat jiným oblastem metabolického zdraví, například léčbě hypertenze, diabetu nebo dyslipidémie, jak už jsem zmínil. Jako lidstvo v tomto směru můžeme udělat víc.

• Eli Lilly letos slaví 150 let a má více než stoletou historii v oblasti diabetologie a kardiometabolického zdraví. Které milníky této cesty považujete za nejdůležitější a co z této historie podle vás ovlivňuje způsob, jakým Lilly přistupuje k výzkumu dnes?

V Lilly jsme hrdí na naši více než stoletou historii v této oblasti a na to, že jsme se podíleli na zpřístupnění vůbec první skutečně účinné léčby pro lidi s diabetem 1. typu. Bylo to před sto lety a dodnes na to často myslíme.

Ve vstupní hale naší budovy máme sochu s názvem Life for a Child. Jedna je také zde na kongresu v rámci jedné z našich expozic. Každý den nám připomíná, proč svou práci děláme a odkud pocházíme. Pomáhá nám neztrácet ze zřetele to podstatné.

Během těch více než sta let jsme ale rozhodně nestáli na místě. Nejprve jsme se naučili naše postupy zdokonalovat. Původně jsme prodávali léky pro pacienty s diabetem 1. typu, které se vyráběly ze živočišných zdrojů. Potom jsme se naučili geneticky upravit mikroorganismy tak, aby inzulin vyráběly za nás, což bylo mnohem jednodušší. Následně jsme se naučili upravovat inzulin tak, aby v lidském těle působil lépe.

A dál jsme ho zdokonalovali. Přesně v duchu myšlenky, kterou už v počátcích společnosti vyslovil její zakladatel Eli Lilly. Všem ve firmě říkal, aby vzali to, co mají, a neustále to zlepšovali. Právě o to se snažíme každý den.

Myslím si tedy, že mezi tehdejší dobou a současností bylo mnoho milníků. Zkušenosti z této dlouhé historie se snažíme promítat do všeho, co děláme, a neustále přicházet s lepšími řešeními, i když to znamená překonávat naše vlastní předchozí výsledky. Snažíme se inovacemi překonávat sami sebe. Myslím, že tato zkušenost výrazně formovala naši firemní kulturu a pomáhá nám neztrácet ze zřetele naše poslání.

• Na co jste nyní jako vědec nejvíce zvědavý? Které otázky v oblasti kardiometabolického zdraví podle vás mohou v příštích letech zásadně změnit naše chápání prevence a léčby těchto onemocnění?

Je jich tolik. Pokud bych měl zůstat u kardiometabolického zdraví, zajímá mě, kam se ještě můžeme posunout. Co kdybychom dokázali zasáhnout ve velmi rané fázi? Co kdybychom mohli řešit nadměrnou hmotnost ještě předtím, než se rozvine obezita? Jaký dopad by to mělo na dlouhodobé zdraví lidí? A myslím tím skutečně velmi dlouhodobé zdraví.

Z vědeckého hlediska je to stále otevřená otázka, ale mě osobně nesmírně zajímá. Nejen proto, že pracuji pro farmaceutickou společnost, ale také proto, že mě zajímá lidstvo jako takové a možná i moje vlastní zdraví. Je to něco, nad čím hodně přemýšlím. A chci zdůraznit, že jde stále o otevřené vědecké otázky.