Kongres záchranářů mezi nebem a zemí
Od zatím posledního mezinárodního kongresu AIRMED, který se konal ve španělské Barceloně, uplynuly tři roky. Co zásadního za tu dobu přinesl vývoj pro letecké záchranné služby i pro obory urgentní a letecké medicíny?
MUDr. Roman Gřegoř: Nejen letecká záchranná služba – LZS, ale celá oblast urgentní medicíny je stále konfrontována s novými úkoly a výzvami. Úroveň poskytované péče se neustále zvyšuje, což není zdaleka jen výsledkem technického a medicínského pokroku, díky němuž máme k dispozici stále účinnější léčiva a přístroje sledující vitální parametry pacientů. V podmínkách České republiky je to především také velmi hustá síť leteckých i pozemních stanovišť vrtulníků a vozidel zdravotnické záchranné služby, a zejména pak velmi úzká spolupráce záchranné služby s lůžkovými zdravotnickými zařízeními a obecně spolupráce mezioborová.
Jen díky velice dobré komunikaci odborníků z klinických pracovišť s lékaři přednemocniční péče se například podařilo v ČR dosáhnout světového prvenství v léčbě akutního koronárního syndromu, kde úspěch stojí a padá se včasnou diagnózou, kvalitní přednemocniční péčí, a především s co nejrychlejším transportem nemocného do specializovaného centra; zde se například vrtulníky LZS velmi často přednostně uplatňují právě díky rychlosti.
Je reakcí na tento rozvoj a výzvy i motto letošního kongresu “Upgrade the Team” – a jak si je interpretujete?
R. G.: Úspěch tak náročné činnosti, jakou je letecká záchranná služba, bezprostředně závisí na týmové práci. Jak letečtí specialisté – piloti a technický personál na straně jedné –, tak zdravotnický personál na straně druhé na sobě musejí velmi pracovat a průběžným vzděláváním neustále reagovat na velké množství novinek v oboru. Naprosto klíčovou pro úspěch jakékoli záchranné mise je však právě dokonalá souhra týmu – celé osádky. K této špičkové koordinaci, která musí fungovat i pod velkou psychickou zátěží, se jednotlivé týmy mohou dopracovat na základě dlouhodobého a soustavného výcvikového procesu. Na tyto aspekty je ve vyspělých zemích kladen stále větší důraz, a tak se především lidský aspekt záchranné činnosti ne náhodou stal mottem kongresu.
Klinické standardy pro leteckou záchrannou službu, zdokonalení tzv. řetězce přežití při neodkladných stavech, ale třeba i prevence, resp. kontrola nákaz v souvislosti s leteckým transportem pacientů – to jsou jen některé tematické bloky náhodně vybrané z odborného programu kongresu AIRMED 2008. Ve kterých sekcích očekáváte nejzajímavější diskuse – a čím do nich mohou přispět čeští a moravští lékaři a záchranáři?
R. G.: Kongres Airmed 2008 nebyl do Prahy a ČR umístěn náhodou. Jeho načasování a poloha jej předurčují k tomu, aby se stal mostem mezi vyspělými státy s bohatou historií a vysokým stupněm rozvoje LZS a mezi zeměmi, kde tento typ moderní záchrany začíná, nebo kde dokonce o jeho zavedení teprve uvažují. Ze zkušeností z minulých kongresů, včetně toho posledního v Barceloně, tak lze očekávat bohatou diskusi u vysoce specializovaných témat, o kterých jste se zmínil. Akce podobného typu bývají velmi silnou inspirací pro země začínající s LZS. Nejinak tomu bylo v případě ČR v polovině osmdesátých let, kdy návštěva kongresu v Mnichově měla za následek spuštění zkušebního provozu první LZS v ČR v Praze 1. dubna 1987...
Kongres se bude zabývat i otázkami organizace a právního i finančního zajištění provozu letecké záchranné služby. Je stávající systém, kdy v některých krajích ČR zajišťují službu soukromí provozovatelé, jinde policie a za všechny někdy supluje armáda, spíše výhodou, nebo nevýhodou – a jak je tomu ve světě?
JUDr. Pavel Müller: Nová právní úprava platná v celé Evropské unii zařadila lety v letecké záchranné službě do oblasti obchodní letecké dopravy. Stalo se tak s cílem zajistit jim co největší bezpečnost. Podmínky pro obchodní letecké dopravce zpravidla armáda a policie nesplňují. Proto všude ve světě tvoří páteřní systém dopravci civilní. Typické však také je, že v případě mimořádných událostí policie a armáda aktivně působí při likvidaci jejich následků, včetně přepravy nemocných a zraněných osob. Jsem si jist, že Česká republika směřuje k systému založenému na právu, jasných kompetencích a dobré spolupráci ve prospěch občanů.
Odborné akce typu AIRMED přitahují všude na světě i pozornost těch lékařů a zdravotníků, kteří sice nepřicházejí s urgentní medicínou běžně do styku, zato zůstali v duši “velkými kluky”. Marná sláva, letadla a vrtulníky jsou nejen užitečné, ale pořád v sobě mají i notný kus romantiky, dobrodružství a, řekněme, technologické krásy. Bude možno si v Praze prohlédnout leteckou techniku zblízka, nebo dokonce v akci při letových ukázkách? A představí se nějaké žhavé novinky?
P. M.: Tou nejžhavější novinkou bude světová premiéra vrtulníku Bell 429 v konfiguraci pro leteckou záchrannou službu. Stroj bude k vidění ve dnech 20. až 22. května v Průmyslovém paláci v areálu Výstaviště v Praze-Holešovicích. Při statické ukázce na letišti Praha-Kbely bude 23. května zase předveden Airbus 319 České armády uzpůsobený pro přepravu nemocných a zraněných. Letové ukázky se uskuteční téhož dne v zámeckém parku v Průhonicích.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 15/2008, strana A13
Zdroj: