Krevní test může odhalit časný kognitivní pokles již ve středním věku

S pokračujícím výzkumem příčin Alzheimerovy nemoci (AN) se pozornost vědců stále více zaměřuje na identifikaci co nejčasnějších varovných známek tohoto nejčastějšího typu demence. Jedním z nástrojů, které se v posledních letech začínají uplatňovat v klinické praxi, jsou krevní testy zaměřené na detekci specifických biomarkerů spojených s AN. Tyto testy mohou pomoci odhadnout riziko rozvoje onemocnění ještě v období, kdy se neprojevují žádné zjevné klinické příznaky.

Nová studie publikovaná v časopise Lancet, financovaná převážně National Institutes of Health (NIH), naznačuje, že testy krevních biomarkerů by mohly sloužit také k odhalení velmi časných známek kognitivního poklesu u osob ve středním věku, které dosud nemají demenci diagnostikovánu. Podle autorů studie by využití těchto biomarkerů mohlo posílit význam včasné prevence a podpořit zavádění opatření v oblasti životního stylu, u nichž existují důkazy o jejich schopnosti snižovat riziko budoucího rozvoje demence. Výsledky tak otevírají možnost identifikovat ohrožené osoby v období, kdy je ještě prostor pro preventivní intervence zaměřené na zachování kognitivních funkcí.

Neuropatologie Alzheimerovy choroby, charakterizovaná akumulací proteinu amyloid beta (Aβ) a fosforylovaného tau proteinu (p-tau), byla primárně hodnocena pomocí biomarkerů v klinických vzorcích starších dospělých. O plazmatických biomarkerech neuropatologie AN a jejich souvislostech s kognitivními výsledky ve středním věku v různých komunitních vzorcích je známo méně. Cílem autorů studie bylo tyto mezery zaplnit.

„Neuropatologie Alzheimerovy choroby je ve středním věku relativně neobvyklá, ale je spojena s horšími kognitivními funkcemi a zrychleným poklesem a může mít silnější souvislost mezi některými skupinami. Včasná detekce neuropatologie Alzheimerovy choroby s využitím plazmatických biomarkerů by mohla umožnit včasnou prevenci a intervenci u dospělých středního věku, včetně snižování rizika a farmakologických terapií,“ uvádějí autoři studie.

Pozitivní biomarkerový test souvisí s vyšším rizikem budoucího kognitivního poklesu

Krevní test na Alzheimerovu chorobu ve věku 53–69 let může pomoci odhalit časný kognitivní pokles. V nové studii analyzovali vědci data účastníků dlouhodobého amerického projektu CARDIA (Coronary Artery Risk Development in Young Adults Study). Do analýzy bylo zařazeno přibližně 1 300 osob s průměrným věkem 61 let. U šesti procent sledovaných byly v krvi zjištěny zvýšené koncentrace proteinů Aβ a p-tau, které jsou považovány za klíčové biologické markery AN. Právě tato skupina vykazovala již při vstupním vyšetření horší výsledky v testech rychlosti zpracování informací a exekutivních funkcí.

Při opakovaném hodnocení po pěti letech se ukázalo, že osoby s pozitivním biomarkerovým profilem měly přibližně 2,5× až 4× vyšší riziko rychlého zhoršení verbální paměti a zhruba 3× až 4× vyšší riziko výraznějšího poklesu rychlosti zpracování informací než účastníci bez těchto biomarkerů. „Zjistili jsme, že pozitivní výsledky biomarkerových krevních testů nejsou příliš časté. Pokud se však objeví, jsou spojeny s horšími kognitivními funkcemi a rychlejším poklesem kognice ve srovnání s osobami s negativním výsledkem testu,“ uvedla hlavní autorka studie prof. Kristine Yaffeová z Kalifornské univerzity v San Francisku.

Podle ní lze očekávat, že zájem veřejnosti o podobné testování bude v následujících letech narůstat. „Stále více lidí se bude na tyto testy ptát a některé společnosti je již propagují přímo spotřebitelům. Nechceme vyvolávat zbytečné obavy, ale pokud je test pozitivní, měli bychom lidem nabídnout doporučení, jak snížit riziko kognitivního poklesu, a do budoucna případně zvážit také nové léky určené k léčbě Alzheimerovy choroby,“ uvedla.

Potřeba přesnější diagnostiky v preklinické fázi

Nová zjištění představují významný krok směrem k časné diagnostice. Dlouho je známo, že jemné změny kognitivních funkcí i biologické změny, zejména ukládání Aβ, začínají desítky let před tím, než pacient splní kritéria pro diagnózu demence. Vědci proto již léta hledají dostupné metody, které by umožnily tyto časné známky zachytit v takzvané preklinické fázi. Tato studie představuje významný krok k tomu, aby byla časná detekce široce dostupná a použitelná v běžné populaci.

Jak však odborníci upozorňují, přítomnost biomarkerů sama o sobě neznamená, že se u daného člověka Alzheimerova choroba skutečně klinicky rozvine. K rozvoji onemocnění jsou pravděpodobně zapotřebí i další patologické procesy. Proto je podle lékařů potřeba přesněji určit, kteří lidé s časnými biomarkerovými změnami skutečně přejdou do stadia demence.

Vývoj nástrojů pro časnou detekci nemoci je zásadní. V okamžiku, kdy se objeví zjevné poruchy paměti a další klinické příznaky, již mozek často utrpěl významné a pravděpodobně nevratné poškození. Proto je identifikace rizikových osob v raných stadiích onemocnění klíčová pro budoucí preventivní i léčebné strategie.

Dosud řada léčebných postupů u Alzheimerovy choroby – včetně některých nově schválených léků, které dokážou odstraňovat amyloidové plaky – dosahovala pouze omezeného klinického efektu. Jedním z důvodů může být skutečnost, že léky jsou nasazovány příliš pozdě. Skutečnost, že by bylo možné přesně identifikovat riziko již v preklinické fázi onemocnění, otvírá možnost zasáhnout pomocí úpravy životního stylu nebo léčby modifikující průběh nemoci ještě před vznikem nevratného poškození mozku. Výzkumníci zároveň zdůrazňují, že včasné zachycení biologických známek Alzheimerovy choroby může motivovat pacienty k cílenému ovlivnění rizikových faktorů.

Jak se autoři práce shodují, takovýto test může mít významný dopad na komunikaci s pacientem. Pacienti často slýchají doporučení ohledně životního stylu, která však mohou působit příliš obecně a abstraktně. Pokud ale pacient ví, že se u něj objevují biomarkery související s Alzheimerovou chorobou, stává se diskuse o zdraví mozku mnohem osobnější a naléhavější.

Pozitivní test ještě neznamená demenci

Odborníci zároveň upozorňují, že pozitivní výsledek biomarkerového testu nelze interpretovat jako diagnózu demence. Pacientům je třeba jasně vysvětlit, že pozitivní nález biomarkerů neznamená, že již mají demenci, ani s jistotou nepředpovídá její budoucí rozvoj. Naznačuje však přítomnost biologických procesů souvisejících s AN, což je důvod intenzivně se zaměřit na ovlivnitelné rizikové faktory.

V praxi to znamená důslednou kontrolu krevního tlaku, cholesterolu a diabetu, podporu pravidelné fyzické aktivity, odvykání kouření, diagnostiku a léčbu spánkové apnoe, řešení depresivních symptomů, korekci poruch sluchu, prevenci sociální izolace, podporu zdravé výživy a pravidelné přehodnocování užívané medikace. Cílem rozhodně nemá být pacienty vystrašit, ale dát jim možnost aktivně ovlivnit vlastní budoucnost. Výsledek biomarkerového testu by měl otevřít dveře preventivně orientované péči.

(více viz Jiang X, Hoang TD, Shaw LM, et al. Alzheimer's disease neuropathology plasma biomarkers and cognition in midlife: a community-based cohort study. Lancet. 2026;407(10544):2208–2216. doi: 10.1016/S0140-6736(26)00515-5)