Krizová péče o duševní zdraví potřebuje provázaný systém dostupný v každém kraji

Situace v oblasti duševního zdraví v ČR není příznivá, což podtrhuje také omezená dostupnost péče. Jednou z jejích zásadních složek je krizová péče – bezbariérová (bez doporučení od lékaře) a okamžitě dostupná. V současné době existuje poměrně pestrá nabídka krizových služeb, chybí však celostátní provázaný systém a liší se dostupnost v jednotlivých regionech. Psychiatrická společnost ČLS JEP podporuje systematizaci a regionální dostupnost těchto služeb. Ke zlepšení má přispět i nový projekt Ministerstva zdravotnictví ČR.

Poptávka po krizové intervenci v posledních letech prudce vzrostla, a to jak u dospělých, tak v oblasti dětského duševního zdraví, kde chybí dostatek klinických psychologů a pedopsychiatrů. V celé ČR je pouze omezený počet krizových center fungujících v režimu 24/7, tradičně pouze v největších městech jako Praha, Brno či Ostrava, zatímco většina krajů komplexní nonstop lůžkovou či ambulantní krizovou péči postrádá.

„Výskyt duševních onemocnění v české populaci výrazně vzrostl během pandemie covidu-19 a od té doby neklesl. V roce 2022 celopopulační výzkum zjistil výskyt úzkostných poruch u cca 12 procent dospělé populace, poruch nálady u asi devíti procent, poruch souvisejících s užíváním alkoholu u cca 11,5 procenta a rizika sebevražednosti u 11 procent dospělé populace. Vyskytují se i další typy duševních onemocnění, jako jsou ADHD, poruchy příjmu potravy, poruchy osobnosti nebo například demence. Výrazný nárůst obtíží lze pozorovat u dětí a dospívajících do 20 let: počet léčených v psychiatrických ambulancích stoupl od roku 2010 do roku 2024 o více než 60 procent, počet akutních psychiatrických hospitalizací dětí a mladých do 19 let se za posledních deset let více než zdvojnásobil. Sebevraždu spáchají v ČR každý́ den přibližně čtyři lidé, v roce 2024 se jednalo o 1 561 případů,“ vysvětluje předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Tomáš Kašpárek, Ph.D.

Krizová intervence musí rozpoznat potřeby a nasměrovat pacienta k další pomoci

Úloha krizové péče je zásadní. Jejím cílem je rychlá diferenciace, tedy zjištění, jak závažný stav pacienta je a jaký druh pomoci je pro něj nejvhodnější, včasná intervence, podpora a navázání na další služby. Příčina některých krizí totiž nemusí být medicínská, ale může mít původ v oblasti sociální.

Jak vysvětluje odborník na dětskou a dorostovou psychiatrii MUDr. Jan Lorenc, člen Pracovní skupiny pro osoby v krizi, který je jedním z autorů koncepce nového systému krizové péče, terén krizových služeb v Česku je velmi rozmanitý. Působí zde pět hlavních klinických zdravotnických krizových služeb pro dospělé a pět pro děti, k tomu téměř 40 center duševního zdraví, jejichž počet má do dvou let vzrůst o dalších 15. Dále zde fungují sociální krizová centra – 15 pro děti a adolescenty, osm pro dospělé a 14 „univerzálních“. Služby zdravotnických a sociálních center se částečně překrývají. K dispozici je také 62 krizových linek. „Od pandemie covidu-19 zaznamenáváme vzestupný zájem o krizovou pomoc, a to zejména u dětí. Problémem je, že tato péče není systematizována – její dostupnost není rovnoměrná, převážně jsou pokryta velká města, nikoli regiony. Problémem je také standardizace, přičemž krizová služba nemusí zajišťovat všechny služby, je ale nutná provázaná síť, která celý komplex funkcí poskytne. To však zatím nefunguje,“ zdůrazňuje MUDr Lorenc.

Ministerstvo chce propojit existující služby do regionální sítě krizové péče

Proto vznikl projekt Ministerstva zdravotnictví ČR „Nastavení a ověření systému služeb pro osoby v krizi“, jehož realizace byla zahájena v září 2026 s cílem vytvořit systém dostupné krizové péče ve všech regionech. V každém kraji má fungovat minimálně jedna služba určená všem, kteří se ocitli v krizové situaci, jež bude v provozu nonstop. Zároveň má vzniknout síť služeb, které budou vzájemně provázány, a to i se složkami integrovaného záchranného systému.

 „Výhodou je, že koncepce počítá s využitím existujících zařízení, která se ujmou jednotlivých funkcí, jako je například ambulantní a terénní krizová pomoc 24/7, a v síti budou zajištěny i specifické funkce, které směřují na konkrétní skupinu obyvatel – například pomoc při domácím násilí, v sociální nouzi či při závislostech. Důležitá je také návaznost dalších odborných služeb – pokud vázne například návaznost ambulantní nebo lůžkové péče, ztrácí se efekt u závažnějších stavů, které vyžadují zdravotnickou/psychiatrickou péči,“ uzavírá MUDr. Lorenc.

Pilotní projekt se má realizovat v pěti krajích do konce roku 2028. Na vznik jednoho centra Ministerstvo zdravotnictví ČR počítá s 6,4 milionu korun z evropských a norských fondů, přičemž 30 miliony korun z fondů obecně prospěšných činností by měly vzdělávání lékařů podpořit zdravotní pojišťovny. Podle dokumentu ministerstva se na splnění cíle vytvoření komplexní sítě při zapojení stávajících služeb a její pilotní ověření v prvních krajích počítá do roku 2030 s 22 miliony korun z evropských fondů.