Máme nyní šanci dále prodloužit přežití nemocných s plicní fibrózou
„Nová molekula nerandomilast vykazuje příznivé výsledky nejen z hlediska zpomalení poklesu plicních funkcí, ale především z hlediska přežití pacientů,“ říká prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.
- Nedávno byly zveřejněny výsledky nových studií zaměřených na léčbu plicní fibrózy. Co podle vás přinášejí pacientům?
Poslední studie FIBRONEER otevřely cestu novému léku pro léčbu plicní fibrózy, a to nejen idiopatické plicní fibrózy, ale také dalších forem progredující plicní fibrózy. Jde o nerandomilast, který vykazuje příznivé výsledky nejen z hlediska zpomalení poklesu plicních funkcí, ale především z hlediska přežití pacientů.
Pacienti s plicní fibrózou často sami nepociťují přínos léčby. Jejich stav se zpravidla subjektivně nezlepšuje, v lepším případě se cítí stále stejně omezeni. Zásadním přínosem léčby však je, že mohou žít podstatně déle, než kdyby žádnou léčbu nedostávali. A zatím se zdá, že přežití při léčbě nerandomilastem by mohlo být delší než při podávání dosavadních antifibrotik.
- Jaké otázky jsou podle vás otevřené z hlediska dlouhodobého léčebného algoritmu?
Jsem zvědavá, jaký bude vliv kombinované léčby na přežití. Tedy zda bude výhodnější ponechat pacientovi nintedanib a přidat nerandomilast, nebo podávat samotný nerandomilast. Velmi se těšíme, až uvidíme, zda kombinovaná léčba může přežití pacientů ještě více prodloužit. Jsem opravdu zvědavá na data z reálné klinické praxe.
- Jaká je vaše přímá zkušenost s tímto lékem?
Máme v programu časného přístupu k léčbě více než 30 pacientů. Na základě vlastních zkušeností i zkušeností kolegů, jejichž pacienti jsou rovněž zařazeni do programu časného přístupu nebo se účastnili klinických studií, mohu říci, že nerandomilast je velmi dobře tolerován. U některých svých pacientů dokonce pozoruji zmírnění obtíží souvisejících s nežádoucími účinky předchozí léčby po přechodu na nerandomilast. Uvidíme, jaký dlouhodobý přínos jim nová léčba přinese.
- S jak dlouhým celkovým přežitím se dá při využití této léčby počítat?
Víme, že se stávajícími antifibrotiky dosahujeme přibližně dvojnásobného přežití oproti neléčeným pacientům. Medián přežití bez léčby se pohybuje kolem dvou a půl až tří let, zatímco při současné léčbě se můžeme dostat například na šest až sedm let. Očekáváme tedy, že s novým lékem by se přežití mohlo prodloužit třeba až na deset let, nebo i více.
- Jaký pacient by měl být k této léčbě indikován? Jsou naše indikační kritéria v souladu s daty z klinických studií?
S klinickými studiemi v souladu jsou. Já si ale myslím, že klinické studie byly v tomto ohledu špatně navrženy a jejich kritéria nám brání rozšířit počet pacientů, kteří by byli pro tuto léčbu vhodní.
Nepřipadá mi spravedlivé, aby pacient s idiopatickou plicní fibrózou mohl dostat tento lék, pokud netoleruje stávající léčbu, a to bez ohledu na úroveň plicních funkcí. Může je mít vysoké, nízké, zkrátka jakékoli. Naproti tomu pacient s progresivní plicní fibrózou má stanoveny limity plicních funkcí. Pokud potřebuje přejít ze stávající léčby na jinou kvůli intoleranci, námi pozorovanému rychlému poklesu plicních funkcí nebo exacerbaci, může nastat problém, protože už má plicní funkce, tedy vitální kapacitu nebo difuzní kapacitu, příliš nízké.
Právě proto mám výhrady k designu těchto studií. Biologické chování progresivní plicní fibrózy je totiž v podstatě stejné, ať už jde o idiopatickou plicní fibrózu, fibrózu při hypersenzitivní pneumonitidě, nebo fibrotické plicní postižení při systémových onemocněních pojiva. Tito pacienti jsou tak znevýhodněni.
Samozřejmě však respektujeme výsledky klinických studií a od nich se bude odvíjet také jednání s plátci zdravotní péče o úhradě této léčby. Máme s plátci dohodu, že do doby, než bude stanovena standardní cena a úhrada léčivého přípravku, bude možné žádat o mimořádnou úhradu. Ta je určena právě pacientům, kteří velmi špatně tolerují stávající antifibrotickou léčbu nebo u nichž onemocnění rychle progreduje. Jakmile bude zavedena standardní úhrada, očekáváme, že tento lék bude pacientům nasazován přednostně a že obě dosavadní antifibrotika výrazně ustoupí do pozadí.
- Mohla byste tato data zasadit do souvislosti s probíhajícím screeningem karcinomu plic? Ukazuje se totiž, že screening umožňuje poměrně významný záchyt také dalších závažných plicních onemocnění, včetně plicní fibrózy, respektive intersticiálních plicních abnormalit.
Teprve uvidíme, k jak velkému nárůstu počtu diagnostikovaných pacientů screening povede a do jaké míry se promítne také do časnějšího zahajování antifibrotické léčby. Víme, že při screeningu zachycujeme přibližně stejný podíl osob s intersticiálními plicními abnormalitami jako osob s plicními uzly, na jejichž vyhledávání je screening primárně zaměřen.
Jde tedy o poměrně velkou skupinu osob mezi kuřáky středního a vyššího věku. Otázkou je, do jaké míry se tyto nálezy promítnou do stanovení konkrétní diagnózy. Zatím víme, že od roku 2022, kdy byl screening zahájen, vedly zjištěné intersticiální plicní změny přibližně v 15 procentech případů ke stanovení diagnózy. To je poměrně vysoký podíl.
Osobně si nemyslím, že je správné považovat intersticiální plicní abnormality za něco zcela odlišného od intersticiálních plicních onemocnění. Podle mého názoru jde o intersticiální plicní proces, který zatím není pokročilý. Spíše stále váháme, do jaké míry budou tyto abnormality, které se snažíme diagnosticky objasnit, v budoucnu progredovat.
Naším cílem by proto měla být časná diagnostika, v případě potřeby včetně biopsie, abychom mohli určit povahu onemocnění a rozhodnout o další léčbě. Zatím máme především doporučení a algoritmy, jak tyto pacienty sledovat. Záleží na charakteru zjištěných změn, tedy zda jsou převážně fibrotické, nebo zánětlivé, a také na tom, jak velkou část plicního parenchymu postihují.
Do budoucna v tom ale vidím velkou příležitost. Stejně jako díky screeningu dokážeme časně diagnostikovat karcinom plic, získáváme také možnost včasného odhalování intersticiálních plicních procesů. A právě této oblasti se budeme muset dlouhodobě věnovat.