Moderní léčba diabetu není luxus, ale investice do budoucnosti

Diabetes mellitus 2. typu se v České republice stává jednou z největších zdravotních, společenských i ekonomických výzev. Shodli se na tom účastníci semináře „Národní diabetologický plán ČR: strategie pro zdravější budoucnost“, který se v červnu uskutečnil v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Seminář vyslal jasné poselství: bez širší dostupnosti moderní léčby a výraznější podpory prevence bude počet pacientů s diabetem i ekonomická zátěž spojená s tímto onemocněním nadále růst.

Jak upozornil předseda České diabetologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D., v České republice žije dnes více než 900 000 léčených diabetiků, dalších přibližně 100 000 lidí o své nemoci neví a asi 200 000 osob se nachází ve stadiu prediabetu. Pokud se nepodaří nepříznivý trend zvrátit, mohl by počet pacientů s diabetem do roku 2030 vzrůst až na 1,3 milionu. Přestože se možnosti léčby v posledních letech výrazně rozšířily, téměř polovina nemocných stále nedosahuje doporučených hodnot glykovaného hemoglobinu, což významně zvyšuje riziko závažných komplikací, které jsou hlavní příčinou morbidity a mortality těchto pacientů.

Ekonomické dopady jsou enormní

Celkové náklady související s diabetem a jeho komplikacemi přesahují podle odborníků 120 miliard korun ročně. PhDr. Ivan Duškov, MSc., ředitel VZP ČR, připomněl, že přibližně pětina všech výdajů zdravotního systému souvisí přímo či nepřímo s diabetem 2. typu a jeho následky. Jen VZP pečuje přibližně o 600 000 pacientů s diabetem a v roce 2025 vynaložila na jejich léčbu zhruba 11 miliard korun. Skutečná finanční zátěž je však ještě vyšší, protože zahrnuje náklady na hospitalizace, léčbu komplikací, invaliditu i sociální podporu.

Paradoxem současného systému je, že zatímco zdravotnictví každoročně vydává miliardy korun na léčbu komplikací diabetu, dostupnost léčby, která těmto komplikacím dokáže předcházet, zůstává stále limitována administrativními a úhradovými bariérami. Moderní antidiabetika, zejména agonisté receptoru GLP‑1 a inhibitory SGLT‑2, přitom neovlivňují pouze koncentraci krevního cukru. Prokazatelně snižují riziko infarktu myokardu, cévní mozkové příhody, srdečního selhání, progrese chronického onemocnění ledvin i předčasného úmrtí. Jejich širší využití proto nelze vnímat jako dodatečný náklad, ale jako investici do prevence komplikací, které představují největší zdravotní i ekonomickou zátěž.

„Moderní léčba bývá často hodnocena především podle své ceny, zatímco náklady na komplikace vznikající při nedostatečné kontrole diabetu bývají méně viditelné. Léčba srdečního selhání, dialýza pacientů s pokročilým onemocněním ledvin, opakované hospitalizace nebo následná sociální péče však představují mnohonásobně vyšší finanční zátěž,“ uvedl prof. Prázný s tím, že investice do účinnější léčby v časnějších stadiích onemocnění proto mohou ve výsledku přinést nejen lepší zdravotní výsledky, ale také významné úspory pro zdravotní systém.

Prevence začíná ještě před vznikem diabetu

Jedním z klíčových témat připravovaného Národního diabetologického plánu je včasný záchyt osob s prediabetem a se zvýšeným kardiometabolickým rizikem. Odborníci se shodují, že nejlepším výsledkem není lépe léčený diabetik, ale člověk, u něhož se rozvoji diabetu podaří předejít. Právě období prediabetu představuje zásadní příležitost k intervenci, která může významně oddálit nebo zcela zabránit rozvoji manifestního onemocnění.

Zásadní roli přitom hrají změny životního stylu, zejména redukce hmotnosti, úprava stravovacích návyků a pravidelná pohybová aktivita. Jak během semináře uvedl PhDr. Ivan Duškov, zdravotní pojišťovny proto připravují programy zaměřené na aktivní vyhledávání rizikových osob a jejich dlouhodobou podporu prostřednictvím nutričních terapeutů, fyzioterapeutů, pohybových specialistů a dalších odborníků. Cílem je zachytit pacienty ještě před vznikem diabetu a pomoci jim dosáhnout trvalé změny životního stylu.

Nezastupitelné místo v této strategii mají praktičtí lékaři a preventivní prohlídky. Právě ordinace primární péče představují první kontakt se zdravotním systémem a nabízejí ideální příležitost k identifikaci osob s prediabetem nebo zvýšeným kardiometabolickým rizikem. Data navíc ukazují, že preventivní prohlídky absolvuje většina české populace, což vytváří prostor pro systematický screening a časnou intervenci ještě před vznikem nevratných komplikací.

Data a technologie jako základ moderní diabetologické péče

Významnou roli v připravovaném Národním diabetologickém plánu mají sehrát také kvalitní data a moderní digitální technologie. Jak během semináře uvedl RNDr. Ondřej Májek, Ph.D., z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, Národní zdravotnický informační systém (NZIS) dnes disponuje rozsáhlými datovými zdroji, včetně Národního diabetologického registru a nově také registru laboratorních výsledků, do něhož již proudí stovky milionů laboratorních záznamů.

„Tato data nám umožňují nejen sledovat epidemiologický vývoj diabetu v České republice, ale také lépe identifikovat rizikové pacienty, hodnotit kvalitu poskytované péče a monitorovat dopad jednotlivých preventivních i léčebných opatření,“ uvedl Májek. Nové datové zdroje podle něj otevírají možnosti pro včasný záchyt pacientů ohrožených rozvojem diabetu nebo jeho komplikací ještě předtím, než se onemocnění projeví v plné míře.

Součástí budoucí strategie má být rovněž rozvoj sdíleného zdravotního záznamu, který umožní efektivnější předávání informací mezi jednotlivými poskytovateli zdravotní péče. Významný potenciál odborníci spatřují také ve využití umělé inteligence a dalších digitálních nástrojů, které mohou podpořit včasnou diagnostiku, personalizaci léčby, efektivnější prevenci i dlouhodobou adherenci pacientů k doporučeným léčebným postupům. Moderní technologie tak mohou významně přispět k tomu, aby diabetologická péče byla účinnější, lépe koordinovaná a dlouhodobě udržitelná.

Seminář v Poslanecké sněmovně vyslal jasný signál: budoucnost diabetologické péče nespočívá v léčbě komplikací, ale v jejich prevenci. Investice do časné diagnostiky, prevence a moderních léčebných postupů mohou snížit počet pacientů se srdečním selháním, chronickým onemocněním ledvin, amputacemi i dalšími závažnými následky diabetu. Moderní léčba proto není luxusem ani nákladem navíc. Je investicí, která může pacientům prodloužit život ve zdraví a zdravotnímu systému dlouhodobě ušetřit značné finanční prostředky.