Naděje pro snazší diagnostiku lupusové nefritidy z Olomouce

Analýza Toll-like receptorů má potenciál v predikci aktivní lupusové nefritidy u pacientů se systémovým lupusem erythematodes.

Lékařka III. interní kliniky – nefrologické, revmatologické a endokrinologické FN Olomouc MUDr. Markéta Dudková, Ph.D., získala ocenění Medis Awards 2026 v oboru revmatologie za vědeckou studii zaměřenou na expresi krevních genů Toll-like receptorů u pacientů se systémovým lupusem erythematodes s lupusovou nefritidou nebo neuropsychiatrickým systémovým lupus erythematodes (Arthritis Res Ther. 2025 Feb 26;27(1):41. doi: 10.1186/s13075-025-03512-z).

Systémový lupus erythematodes (SLE) je komplexní autoimunitní zánětlivé onemocnění. Na jeho vzniku se podílejí složky vrozené i získané imunity. Výsledkem je nadprodukce orgánově nespecifických protilátek, tvorba imunokomplexů a poškození různých orgánů. Je to onemocnění velmi heterogenní s řadou podtypů.

Jak vysvětluje MUDr. Dudková, Toll-like receptory (TLR) jsou součástí vrozené imunity, což je první linie obrany těla proti infekcím. Fungují jako „senzory“, které detekují různé patogeny nebo poškozené tkáně a aktivují imunitní odpověď. Je prokázáno, že pacienti se zánětlivými autoimunitními onemocněními mohou vykazovat zvýšenou aktivaci TLR vedoucí k další aktivaci imunitního systému, vzniku chronického zánětu a poškození orgánů.

Dosavadní výzkumy ukazují, že pacienti se SLE vykazují vyšší zapojení specifických TLR (zvláště TLR7 a TLR8). Proto vznikají klinické studie cílených monoklonálních protilátek, uvádí MUDr. Dudková.

Oceněná práce, která byla publikována v Arthritis Research & Therapy, se zabývala mimo jiné tím, jak souvisejí Toll-like receptory s tím, zda se u pacienta rozvine lupusová nefritida nebo neuropsychiatrický lupus erythematodes. „Náš výzkum navazuje na již publikovaná zjištění, že pacienti s různými orgánovými projevy se mohou v úrovni exprese jednotlivých TLR lišit. Lupusová nefritida je jedním z nejčastějších projevů SLE a postihuje přibližně 30 až 60 procent pacientů se SLE. Často je ale velmi obtížné odlišit progresi renálního postižení danou aktivitou SLE od jiných možných příčin. Proto je snaha najít vhodný marker, který by to pomohl rozklíčovat,“ uvádí MUDr. Dudková. „V naší studii jsme zjistili, že TLR2 by mohl hrát důležitou roli u pacientů s aktivní lupusovou nefritidou. Spolu s aktivitou TLR1 se ukázal potenciál v predikci aktivní lupusové nefritidy ve srovnání s ostatními sledovanými TLR,“ vysvětluje MUDr. Dudková. „Nicméně, vzhledem k tomu, že naše studie zahrnovala pouze malý počet pacientů z jednoho revmatologického centra, je nezbytné tato data potvrdit v širší kohortě pacientů, aby bylo možné vyvodit silnější závěry,“ upozorňuje.

Sledování Toll-like receptorů by do budoucna mohlo zlepšit sledování aktivity onemocnění. „Například u lupusové nefritidy je biopsie ledviny v mnoha případech nevyhnutelná. Specifický marker, který by poskytl dostatek informací o průběhu onemocnění v ledvinách bez nutnosti biopsie, by jistě usnadnil jak diagnostický, tak následný terapeutický proces,“ říká Dudková.

Na klinice aktuálně probíhají další výzkumné projekty zaměřené nejen na SLE, ale také na širší spektrum revmatických autoimunitních onemocnění. V rámci SLE se soustředí na problematiku lupusové nefritidy nebo interferonového podpisu.