Nitrendipin snižuje riziko vzniku demence u hypertoniků
Na potenciální vztah mezi rizikem deteriorace kognitivních funkcí a výskytem hypertenze a na to, zda existují účinná antihypertenziva, která by toto riziko mohla významně snižovat, se ve svém vystoupení na satelitním symposiu společnosti Berlin‑Chemie Menarini, pořádaném v rámci XXVIII. výroční konference České společnosti pro hypertenzi v Mikulově, zaměřil prof. MUDr. Jiří Widimský jr., CSc., z Centra pro hypertenzi III. interní kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Je známo, že kromě faktorů, které ovlivnit nemůžeme (věk, poranění mozku, některé encefalitidy a meningitidy), souvisí se zvýšeným rizikem vzniku Alzheimerovy demence především arteriální hypertenze, ateroskleróza, diabetes mellitus, obezita, hyperlipidémie a metabolický syndrom, často se také diskutuje o souvislostech mezi demencí a depresí.
„Vysoký krevní tlak, jeden z nejvýznamnějších rizikových faktorů aterosklerózy, zvyšuje, spolu s dalšími rizikovými parametry, riziko deteriorace kognitivních funkcí, resp. riziko postižení mozku. Toto řekněme ‚mechanistické‘ vysvětlení se může opírat o poškození na úrovni cévní stěny vyvolané hypertenzí (hypertrofie, omezení vasodilatační kapacity a snížení průtoku krve životně důležitými orgány). O tom, zda existuje souvislost mezi výší krevního tlaku a mortalitou na cévní mozkové příhody (CMP), už dnes nikdo nepochybuje,“ říká na úvod J. Widimský a upozorňuje, že demence je dnes problémem právě u osob s hypertenzí.
Podle výstupů z Framinghamské studie se zdá, že existuje korelace mezi výší především systolického (sTK), ale do určité míry i diastolického krevního tlaku (dTK) a stupněm postižení kognitivních funkcí, je také známo, že neléčená hypertenze vede ke vzniku mírných kognitivních deficitů.
Zajímavé je zjištění, že u lidí trpících demencí až mezi 79. až 85. rokem života bývá prokázán pokles sTK, na rozdíl od nemocných, kteří demencí netrpí. Snímky z magnetických rezonancí či CT hypertoniků dokládají častou přítomnost lakunárních infarktů a periventrikulárních změn, opakovaně byly prokázány i léze v bílé hmotě, jejichž riziko je výrazně vyšší u osob se špatně kontrolovanou hypertenzí. Osoby se zjištěnými změnami v bílé hmotě mívají také mnohem dramatičtější a fatálnější průběh CMP.
Nitrendipin a snížení rizika demence
O tom, že kvalitní antihypertenzní terapie snižuje riziko cerebrovaskulárních příhod, máme k dispozici velké množství dat, prokázaly to například velké studie INVEST či ON‑TARGET. Podobné údaje, které by dokládaly také snížení rizika deteriorace kognitivních funkcí a vzniku demence u hypertoniků, k dispozici nemáme, výjimkou je pouze blokátor kalciových kanálů nitrendipin.
„Nitrendipin je dihydropyridinový kalciový antagonista 2. generace, který má 24hodinový antihypertenzní účinek a měl by být podáván 1× denně v účinné dávce 10 až 40 miligramů. Ve vztahu k této molekule máme k dispozici řadu zajímavých dat, ať už na experimentální či klinické úrovni, jež ilustrují snížení rizika vzniku demence,“ upozorňuje J. Widimský a dodává, že na přelomu tisíciletí byla k této molekule publikována studie Syst‑Eur. Sledovala nemocné s izolovanou systolickou hypertenzí, kteří byli randomizováni buď na skupinu s placebem, nebo na aktivní skupinu, kde byl podáván nitrendipin (k němuž mohla být později přidána ještě další léčiva – enalapril, popř. thiazidové diuretikum).
„V první fázi studie bylo při kontrole zjištěno, že pacienti, kteří byli randomizováni na aktivní léčbu, na tom byli výrazně lépe ve smyslu snížení fatálních a nefatálních CMP, v horizontu zhruba 6 let trvání studie také došlo k pozitivnímu ovlivnění celkové i kardiovaskulární mortality. Nitrendipin byl rovněž velmi prospěšný v populaci hypertoniků s izolovanou systolickou hypertenzí, kteří měli zároveň diabetes.
Ještě zajímavější je follow‑up této studie. To už nitrendipin dostávali všichni sledovaní a ukázalo se, že ti, kdo jej užívali od samého počátku, na tom byli ve srovnání s ostatními nemocnými i v delším časovém horizontu lépe,“ vypočítává J. Widimský a dodává: „Velkým překvapením studie Syst‑Eur bylo paralelní zjištění, že užívání nitrendipinu ve čtyřletém horizontu vedlo u této populace nemocných k výraznému, více než 50% snížení rizika vzniku nejen vaskulární, ale i Alzheimerovy demence. Toto zásadní snížení rizika se týkalo i zmiňované II. fáze studie Syst‑Eur, kdy už aktivní léčbu nitrendipinem dostávali všichni nemocní.“
Poprvé v SPC
Jaké je vysvětlení pro tyto mimořádně pozitivní, preventivní účinky nitrendipinu? Nitrendipin proniká hemato‑encefalickou bariérou a blokuje nekontrolovaný influx kalcia do neuronů, další roli jistě hraje vlastní systémové snížení krevního tlaku.
„Nitrendipin se prioritně váže na místa v mozku, jež jsou zasažena Alzheimerovou demencí, a je známo, že beta‑amyloid, který se kumuluje v mozkové tkáni starších lidí s Alzheimerovou demencí a může mít souvislost s deteriorací kognitivních funkcí, zvyšuje intraneuronální koncentraci kalcia a může senzibilizovat mozek k působení neurotoxinů. Právě působení kalciových antagonistů může být v tomto kontextu výhodné,“ uzavírá J. Widimský, s tím, že nitrendipin (Lusopress) je v současnosti jediná známá antihypertenzní látka s prokázaným snížením rizika vzniku jak Alzheimerovy, tak vaskulární demence, což se promítlo i do jeho SPC, kde jsou nově citovány také výsledky zmiňované klinické studie Syst‑Eur.
--------
red
Medical Tribune
Zdroj: Medical Tribune