Novelu zákona o vzdělávání lékařů poslal Senát zpět do Sněmovny
Kontroverzní novela zákona o postgraduálním vzdělávání lékařů, která si původně kladla za cíl stabilizovat a zkvalitnit současný vzdělávací systém, vyvolala debaty i v Senátu. Také tentokrát hlavně kvůli vyřazení praktického lékařství pro děti a dorost ze základních specializačních oborů. Předloha se z horní komory vrací k opětovnému posouzení do Sněmovny.
Změny ve vzdělávání lékařů dva roky připravovala pracovní skupina ministerstva zdravotnictví, ve které měly své zastoupení lékařské fakulty, odborné společnosti i ČLK. Vzniklý kompromis poté v únoru letošního roku schválila vláda. Jak připomíná prezident ČLK MUDr. Milan Kubek, poté zástupci odborných společností a lékařských fakult spolu s některými členy zdravotního výboru Sněmovny ve spolupráci s ministerstvem připravovali tzv. komplexní pozměňovací návrh, kterým původní návrh zásadně změnili. Po projednání na listopadovém sjezdu pak ČLK zaujala jasné stanovisko, že přijetí zákona v pozměněné verzi by pouze na několik dalších let zabránilo změnám, které vzdělávání lékařů potřebuje. „Zákon nesnižuje přebujelý počet oborů, nezkracuje délku specializační přípravy, nezajišťuje dostupnost vzdělávání v regionálních nemocnicích a neřeší financování vzdělávání, jak bylo původně deklarováno,“ odůvodňuje odmítnutí novely MUDr. Kubek.
Původní vládní návrh počítal se snížením počtu základních specializačních oborů o více než čtvrtinu, ze 46 na 33. Sněmovna ale schválila za souhlasu někdejšího ministra zdravotnictví S. Němečka celkový pozměňovací návrh, jenž počítá se 43 obory. I počet základních kmenů, který se měl snížit ze současných 18 na 17, se nakonec zvýšil na 19. Délka vzdělávání v základním kmeni by se měla podle poslaneckých úprav prodloužit ze dvou let na dva a půl roku, přičemž by se umožnilo souběžné studium ve dvou příbuzných specializačních oborech.
Po množství diskusí a pozměňovacích návrhů materiál prošel Sněmovnou do Senátu. Tam nejprve doporučil zamítnutí novely ústavněprávní výbor, pak ji naopak podpořil výbor pro zdravotnictví a sociální politiku, aby jej plénum 14. prosince definitivně zamítlo a poslalo Sněmovně zpátky k novému hlasování. Senátoři těsnou většinou hlasů novelu zamítli i navzdory stanovisku ministra zdravotnictví M. Ludvíka, jenž byl připraven podpořit i některé z dalších pozměňovacích návrhů. Podle zpravodaje výboru MUDr. Radka Sušila předloha rozhodně nepřispívá ke zjednodušení a zpřehlednění vzdělávacího systému a jejím přijetím by se podle něho jen zakonzervoval a prohloubil neutěšený stav zdravotnictví. „Vládní návrh byl překroucen,“ řekl.
Názory na novelu se však liší. „ČLK říká, že v této podobě ten zákon je nehotový, nedostatečný, chaoticky vyhotovený, ještě s tou poslední komplexní proměnou ve Sněmovně, a že je pro ni nepřijatelný. Může to být názor jedné skupiny. Potom jsou zde lékařské fakulty, které se starají o velkou část toho vzdělávání v současné době. A ty unisono říkají, že ten zákon je velmi dobrý, jiní po telefonu říkají, že je k přežití, ať to radši projde. To je stanovisko lékařských fakult. Pak existuje ČLS JEP, která sdružuje skoro 120 odborných společností. A představitelé této společnosti na úrovni viceprezidenta říkají: Ano, v zásadě je to dobré, má to pár nedostatků. A do toho přicházejí zástupci jednotlivých společností a říkají, že nesouhlasí s tím či oním, dokonce velmi militantně,“ uvedl v Senátu prof. MUDr. Jan Žaloudík, který se připojil k zamítnutí novely.
„Skutečnost, že ministr zdravotnictví, označující sám sebe za ‚ministra pacientů‘, podpořil návrh, který by ohrozil zdraví a životy pacientů, byla šokující. Stejně šokující bylo to, že návrh novely zákona podpořily lékařské fakulty, odborné společnosti sdružené v ČLS‑JEP i sdružení Mladí lékaři. Komora zůstala sama, podporovaná pouze Lékařským odborovým klubem,“ uvádí MUDr. Kubek s tím, že díky senátorům, kteří neztratili zdravý rozum, se podařilo nebezpečí alespoň prozatím odvrátit.
Zdroj: