Úhrady v roce 2027 mají podpořit centralizaci specializované péče a běžnou péči v regionech
Úhradová vyhláška na rok 2027 předpokládá vyšší růst úhrad pro regionální nemocnice než pro fakultní. Za prioritu označuje ministerstvo zdravotnictví také primární péči a podporu kvality. Vyhláška počítá se zvýšením plateb za státní pojištěnce, které zatím neprošlo parlamentem.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch podepsal vyhlášku o výši úhrad hrazených služeb pro rok 2027. Ta musí být vydána vždy nejpozději do konce října. Zatímco v jedenácti segmentech zdravotní péče se zástupci poskytovatelů na úhradách dohodli se zdravotními pojišťovnami a úhradová vyhláška z toho vychází, v oblasti lůžkové akutní i následné péče a v segmentu ambulantních specialistů ministerstvo rozhodovalo bez předchozí dohody mezi poskytovateli a pojišťovnami. To jsou přitom ekonomicky nejvýznamnější skupiny poskytovatelů.
Pro ministerstvo zdravotnictví jsou pro rok 2027 prioritami podpora primární péče, podpora domácí péče, centralizace vysoce specializované péče, podpora péče o duševní zdraví, zvýšení kvality a efektivity a zavádění principů úhrady za výsledek.
Centralizace a decentralizace
U nemocnic akutní péče dál roste podíl péče hrazené jednotnou základní sazbou. Ministerstvo deklaruje jako jeden z hlavních cílů úhradové vyhlášky v oblasti lůžkové péče podporu regionálních pracovišť, regionální nemocnice ale nejsou z výsledného znění vyhlášky nadšené.
Ministerstvo zdravotnictví vypočítává, že fakultním nemocnicím příští rok porostou úhrady o 2,45 procenta, zatímco regionálním nemocnicím s urgentním příjmem o 5,36 procenta a bez urgentu o 4,47 procenta. Asociace českých a moravských nemocnic ale upozornila, že původní návrh úhradové vyhlášky, jak jej měla k dispozici k připomínkování, se od výsledného návrhu výrazně liší. Po připomínkování ministerstvo zdravotnictví přilepšilo na několika místech nemocnicím s centry vysoce specializované péče a s komplexními onkologickými centry. „Po ukončení připomínkového řízení ministerstvo zdravotnictví provedlo úpravy, jejichž důsledkem je podle našich propočtů snížení očekávaných příjmů regionálních nemocnic přibližně o 3,8 miliardy korun,“ uvádí asociace.
Jednou z hlavních strategických změn úhradové vyhlášky na rok 2027 je podpora centralizace vysoce specializované péče, jak ji definují v jednotlivých oborech ministerské věstníky. Centra byla před lety založena proto, že to je prokazatelně ve prospěch kvality péče. Například v hepato-pankreato-biliární chirurgii a chirurgii jícnu se ovšem zatím centralizace podařila jen ze zhruba 80 procent a zbylých 20 procent výkonů dál provádějí pracoviště bez statutu centra. Nyní dochází u oborů, které se mají nejpozději od roku 2027 plně „docentralizovat“, vyhláškou ke stanovení koeficientu centralizace ve výši 0,2. To znamená, že nemocnice, která nemá statut centra, za tuto péči, pokud ji vykáže, dostane zaplaceno o 80 procent méně než centrum. Konkrétně se jedná o oblasti onkochirurgie rekta, HPB a jícnu, dále pak onkogynekologie, operace měchýřů v onkourologii a část spondylochirurgie. Ministerstvo považuje za nerealistické, že by při takto snížené úhradě dále některá pracoviště, která nejsou centry, takovou péči prováděla. Začíná také podpora centralizace v oblasti onkochirurgie ledvin a prostaty.
Zároveň dochází k diferenciaci pozitivního koeficientu centralizace, který má pomoci centrům navýšit kapacitu na specializovanou péči, od 1,03 do 1,15 podle toho, kolik péče je ještě potřeba dostat do center.
Vyhláška také podporuje prostřednictvím úhrady případovým paušálem s jednotnou základní sazbou decentralizaci jednoduché operativy. Velké nemocnice by už neměly mít ekonomický zájem o navyšování objemu této péče, naopak by to mělo podpořit její přesun do regionů. Tím by si chirurgické obory ve velkých nemocnicích měly uvolnit prostor na provádění komplexní péče v rámci center vysoce specializované péče.
„Regionální nemocnice získávají lepší podmínky pro běžné výkony, specializovaná centra pro léčbu složitých případů,“ uvedl vrchní ředitel sekce zdravotního pojištění a evropských fondů ministerstva Jan Zapletal.
Individuální dohody o TEP
Další novinkou je podpora individuálně sjednávaných balíčkových cen výměn kyčelních a kolenních kloubů. Zdravotní pojišťovny se od příštího roku mají ve větší míře domlouvat na úhradě totálních endoprotéz s jednotlivými poskytovateli, má to přinést tlak na efektivitu poskytované péče a přesun péče k těm poskytovatelům, kteří budou při zachování kvalitativních parametrů levnější. Ministerstvo zdravotnictví stanoví ve vyhlášce jen minimální základní úhradu a návrh, jak nastavit reportování výsledků péče. To má být jen pojistka. Pokud dohoda nevznikne do 31. března 2027, uplatní se minimální úhrada stanovená vyhláškou. Odpovědnost za zajištění této elektivní péče tak chce ministerstvo přenést přímo na zdravotní pojišťovny. „Minimální základní úhrada je stanovena ve výši 87,5 procenta standardní úhrady, což odpovídá zkrácení délky pobytu u pacientů s TEP ze stávajících devíti dnů na šest dnů, což je stále nadprůměrná délka pobytu oproti vyspělým zemím EU. Hrozba poklesu úhrad o 12,5 procenta je dostatečnou motivací pro poskytovatele, aby se zdravotní pojišťovnou jednali o individuálním nastavení úhrad,“ uvádí ministerstvo v důvodové zprávě k úhradové vyhlášce.
Ministerstvo zdravotnictví se také rozhodlo relativně navýšit úhradu péče na urgentních příjmech, která je dosud často ztrátová.
Nemocnice dostaly také podnět k tomu, aby zvýšily proočkovanost svých zdravotníků proti chřipce. Data ukazují, že se v předchozí sezóně očkovalo proti chřipce 24 procent lékařů a 7,7 procenta sester. To je podle ministerstva zdravotnictví jedna z nejnižších měr v rámci Evropské unie a ohrožuje to odolnost českého zdravotnictví. Vyhláška slibuje navýšení centrální základní sazby o 1 000 korun (z 84 000 korun), pokud k 31. 12. 2027 stoupne proočkovanost proti chřipce u lékařů na 33 procent a u sester na 15 procent. Navýšení není vztaženo na proočkovanost u konkrétních nemocnic, ale je to globální parametr, který bude vyhodnocovat anonymně a agregovaně ÚZIS. V případě dosažení bonifikace by na ni zdravotní pojišťovny musely dát celkem 1,3 mld. Kč.
Počítá se s mimořádným růstem plateb za státní pojištěnce. Ten zatím neprošel
Velkou neznámou pro příští rok představuje očekávaný vstup nových léčivých přípravků na Alzheimerovu chorobu. Ty mohou potenciálně představovat náklady v jednotkách miliard korun ročně. Dopady na rok 2027 se ale podle ministerstva zdravotnictví v současnosti nedají odhadnout a pravděpodobnost významného rozšíření těchto přípravků do praxe v příštím roce je prý nízká, do výpočtu finanční bilance úhradové vyhlášky je proto ministerstvo nepočítá.
V segmentu primární péče počítá vyhláška o úhradách na příští rok s celkovým růstem o 4–5,5 procenta. V jednodenní péči zůstávají jednotkové úhrady stejné jako letos, přesto celkové úhrady segmentu vzhledem k očekávanému růstu objemu péče porostou o 16 procent. Segment centrových léků má růst jen o sedm procent. Růst segmentu ambulantních specialistů odhaduje ministerstvo zdravotnictví o 5,2 procenta a následné lůžkové péče o 6,6 procenta, nemocnice akutní péče jako celek dostanou meziročně o 3,6 procenta více.
Celkově úhradová vyhláška počítá s příjmy systému veřejného zdravotního pojištění 605 miliard korun, meziročně o 7,9 procenta více. Na základě toho nastavilo úhradovou vyhlášku s cílem udržet po čtyřech letech vyrovnanou bilanci mezi příjmy a výdaji. Součástí odhadovaných příjmů je i 13 miliard korun, o které se má meziročně navýšit platba za státní pojištěnce. To ale vyžaduje změnu zákona, která zatím nebyla schválena. Také se počítá na zdravotní služby se třemi miliardami korun, o které se má snížit tvorba provozních fondů zdravotních pojišťoven.
Některé novinky, které přináší úhradová vyhláška pro rok 2027
Odstupňovaná bonifikace ambulantní péče o děti s největším bonusem za péči o pojištěnce do šesti let.
Zvýšení úhrady pro ambulantní specialisty za screeningové koloskopie o 21 %.
Zavedení úhrady za terénní sestru ordinace praktického lékaře – podpora návštěvní služby sester u registrovaných pojištěnců.
Bonifikace za diagnostiku POCT ultrasonografií u praktického lékaře ve výši 5 000 Kč měsíčně.
Ruší se bonifikace praktických lékařů za splnění kvalitativních kritérií očkování a screeningů s tím, že budou součástí bonifikačních programů jednotlivých zdravotních pojišťoven.
Dochází k rozšíření spektra výkonů, které budou hrazeny ve formě jednodenní lůžkové péče.
Paušální část úhrady urgentního příjmu je nově silně navázána na plnění požadavků na kvalitu.
Úhrada části jednoduché operativy s jednotnou sazbou pro podporu jejího přesunu do menších nemocnic.
Navýšení úhrad všem nemocnicím akutní péče, pokud zvýší proočkovanost svých zdravotníků.
Bonifikace za vykazování kvalitativních ukazatelů v oblasti cévních mozkových příhod jako příprava na zavedení balíčkových plateb podle výsledků péče. Vykazovat se má Modified Rankin Scale (mRS), který hodnotí funkční stav pacienta při propuštění z hospitalizace a následně pak po 90 dnech od propuštění.
Nová úprava úhrady totálních endoprotéz.
Vyšší růst úhrad následné lůžkové péče při splnění kvalitativních kritérií a úhrada za signální výkony péče o chronické rány, invazivní vstupy a antibiotickou terapii. Podpora posuzování křehkosti u geriatrických pacientů v následné lůžkové péči.
Nově byla dohodnuta úhrada za lékárenskou pohotovostní službu, a to paušální částkou ve výši 3 600 Kč za jeden den pohotovostní služby.
Pro zdravotnickou dopravní službu rostou přednostně výkony přepravy v největších městech, kde mají poskytovatelé největší ekonomické problémy.
U poskytovatelů dialyzační péče se rozvíjejí bonifikační kritéria. Hodnota bodu se nově navýší pracovišti, které plní kritérium podílu pojištěnců s transplantací.
Vyšší úhrady pro poskytovatele domácí péče, kteří poskytují ve zvýšené míře péči v době od 22 do 6 hodin nebo v den pracovního klidu nebo volna. Limit celkové výše úhrady pro poskytovatele domácí péče je navýšen částečně ve vazbě na splnění kvalitativních kritérií, jako je podíl ošetřených pacientů s vybranými diagnózami.
Ambulantní gynekologie pokračuje v novém úhradovém mechanismu z loňska – měsíční agregované úhradě za péči o registrovanou pojištěnku s bonifikacemi. Měsíční agregovanou úhradu nadále obdrží poskytovatel pouze za pojištěnky, u kterých v posledních 24 kalendářních měsících provedl preventivní prohlídku. Úhrady za péči o těhotné jsou i nadále formou balíčků za trimestry při splnění podmínek, balíček za první trimestr roste o 20 procent, druhý a třetí o 10 procent. Zavádí se bonus za týmovou praxi.