Olomoucké hematologické dny mezinárodní
Pořadatelé z Hemato-onkologické kliniky Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc uvítali 710 účastníků, přijato bylo 120 ústních sdělení a 70 posterů. Program komplexně pokrýval onkologickou hematologii, transfuziologii, koagulační problematiku i problematiku podpůrné péče v hematologii.
Vlajkovou lodí letošních OHD bylo Symposium on Advances in Molecular Hematology. Pozvání přijali kvalitní zahraniční mluvčí, výsledky své práce na renomovaných zahraničních pracovištích prezentovali mladí čeští a slovenští molekulární biologové. Nosným sdělením první části symposia bylo vystoupení Dr. R. Jägera (PROSÍM DOPLNIT ODKUD) se sdělením Heterogenity of Myeloproliferative Disorders: Genetic Basis, Clonal Complexity and Implications for Therapy.
Sekce „Myeloid Malignancies“ byla věnována pokroku ve studiu molekulárních mechanismů zapojených do etiopatogeneze a terapie nádorových onemocnění myeloidní krevní řady. Tento blok probíhal za účasti Dr. R. Kralovicse z CEMM, výzkumného centra molekulární medicíny rakouské akademie věd ve Vídni. Dr. Kralovics svou prací významně přispěl k pochopení patofyziologie myeloproliferativních onemocnění, když v roce 2005 se spolupracovníky publikoval v časopise New England Journal of Medicine studii o přítomnosti mutace v tzv. Janusově tyrosinové kináze u většiny pacientů s polycytémií vera a u části pacientů s esenciální trombocytémií a idiopatickou myelofibrózou. Dvě sdělení z jeho laboratoře přinesla nejnovější výsledky, týkající se hodnocení přímého podílu této mutace na iniciaci a progresi myeloproliferativních chorob. V tomto bloku zazněla i přednáška Dr. S. Mustjoki z ústřední univerzitní nemocnice Helsinki, Finsko, jejíž abstrakt byl ohodnocen jako nejlepší abstrakt XXII. OHD. Přednáška se věnovala vysoce aktuální otázce hodnocení dosud neprozkoumaných imunitních účinků nových inhibitorů tyrosinových kináz používaných k léčbě myeloidních malignit.
Zacíleno na leukemické kmenové buňky
Druhý blok „Lymphoid Malignancies“ se zabýval lymfoidními nádory. Diskutovalo se především o roli nedávno popsaných tzv. microRNA v patogenezi těchto nemocí, ale i nové terapeutické možnosti využívající tumor-reaktivní T lymfocyty připravené in vitro. Většina sdělení byla výsledkem mezinárodní spolupráce českých pracovišť se zahraničními laboratořemi v Belgii (Mgr. B. Katrincsáková z Hemato-onkologické kliniky LF UP a FN Olomouc), Velké Británii (Mgr. R. Héžová z Ústavu patologie LF UP Olomouc) a USA (přednáška reprezentující výzkumný program mnohočetného myelomu v Brně a přednášky doktorandů Ústavu patologické fyziologie 1. LF UK Praha).
Třetí blok „Stem Cells“ se zabýval molekulární biologií hematopoetických a embryonálních kmenových buněk. Příspěvky se věnovaly především studiu signálních drah regulujících proliferaci, přežití a diferenciaci kmenových buněk. Právě aberantní regulace signálních drah v krevní kmenové buňce je podkladem pro rozvoj mnohých nádorů krvetvorby. Tzv. leukemické kmenové buňky, které udržují tumorigenitu leukémie, jsou proto ideálním cílem moderní terapie. V této sekci byly prezentovány i rozdíly ve vlastnostech a signálních drahách u lidských a myších embryonálních kmenových buněk (doc. A. Hampl, Biologický ústav LF MU Brno, a Mgr. Z. Koledová, Ústav biologie LF UP).
Slavnostní Wiedermannova přednáška na počest zakladatele olomoucké hematologické školy byla přednesena prof. Josefem Prchalem (University of Utah, Hematology Division, USA), který komplexně shrnul homeostázu železa v organismu, konkrétně úlohu „ferrostatu“ hepcidinu a transportního proteinu DMT1, a zabýval se otázkou, zda tyto nové poznatky mají dopad na běžnou klinickou praxi.
Nové závěry i mírný optimismus
V sekci Varia bylo klinicky nejpřínosnější sdělení „Použití rituximabu v terapii refrakterní autoimunní trombocytopenie“ – autor (MUDr. A. Hluší, Hemato-onkologická klinika LF UP a FN Olomouc) prezentoval zkušenosti s podáním rituximabu u 15 pacientů s dosažením léčebné odezvy u 10/15 refrakterních nemocných. V sekci Mnohočetný myelom (MM) přinesly Mgr. J. Balcárková z Hemato-onkologické kliniky LF UP a FN Olomouc a Mgr. R. Zaoralová z Ústavu experimentální biologie PřF MU Brno nový pohled na interpretaci sdělení zabývající se cytogenetikou MM – zvláště pak schopností moderních léků (Thalidomid, Velcade) překonat nepříznivé cytogenetické změny. Bylo nově zjištěno, že Velcade na rozdíl od Thalidomidu překonává i negativní prognostický vliv nadbytečných kopií 1q21. V sekci Akutní leukémie/MDS byly prof. J. Starým, přednostou Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol v Praze, prezentovány výsledky velké mezinárodní studie (473 nemocných dětí) AML-BFM 98. Data prokázala zvýšení počtu kompletních remisí na 88 % a zlepšení pětiletého celkového přežití na 62 % ve srovnání se staršími protokoly. V „transplantační“ sekci se intenzivně diskutovalo o problematice alogenních transplantací nemocných s AML. Optimistické závěry demonstroval MUDr. M. Karas (Hemato-onkologické oddělení FN Plzeň) na souboru nemocných transplantovaných po přípravě s redukovanou intenzitou mimo kompletní remise s celkovým přežitím ve 3 letech 45 procent. O podobných výsledcích referoval MUDr. P. Jindra (Hemato-onkologické oddělení FN Plzeň) u starších nemocných s rizikovou AML, a to i u transplantací s částečně neshodným dárcem (celkové tříleté přežití 38, resp. 49 %). Přednášky v lymfomových sekcích potvrdily přínos pozitronové emisní tomografie (PET/CT) pro stážovací proces u dětských nemocných (MUDr. Kabíčková, Klinika dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol v Praze) i dospělých pacientů (MUDr. T. Papajík, Hemato-onkologická klinika LF UP a FN Olomouc). PET/CT se tak stává i v České republice široce akceptovaným standardem stážovacího vyšetření. Široce se diskutovalo o nových prognostických faktorech nehodgkinských lymfomů a jejich platnosti v éře imunochemoterapie. Byl potvrzen vliv dosažení molekulární remise na přežití nemocných s folikulárním lymfomem (MUDr. V. Procházka, Hemato-onkologická klinika LF UP a FN Olomouc), komplexní pohled na konvenční prognostické faktory u nemocných s difuzním velkobuněčným lymfomem nabídla MUDr. Z. Kubová (Hemato-onkologická klinika LF UP a FN Olomouc). V souboru 290 nemocných potvrdila např. vliv hodnoty thymidinkinázy a beta-2-mikroglobulinu na celkové přežití u nemocných léčených v éře rituximabu.
Abstrakta všech prací z OHD byla publikována v supplementu Vnitřního lékařství, budou k dispozici on-line na webu www.olhemdny.cz a dostupná i prostřednictvím vyhledávacích portálů Medline. Kvalita letošních OHD byla již po čtvrté garantována certifikátem programu celoživotního kontinuálního vzdělávání lékařů (CME) Evropské hematologické asociace s dotací kreditních bodů CME.
XXIII. olomoucké hematologické dny se budou konat zase za rok – konkrétně 24. až 27. června 2009.
Zdroj: