Olympiáda je zde – srdce fanoušků trpí

Pro náruživé a emocionální příznivce klubových nebo národních mužstev může být přímé nebo televizní sledování sportovních akcí, zvláště pak zápasů ve fotbalu nebo v hokeji, závažným zdravotním rizikem. U diabetiků by se dokonce mohlo připojit jako aktuální komponenta do souboru znaků metabolického syndromu. Nedávno byla publikována zajímavá studie, hodnotící vztah mezi emocionálním stresem a incidencí kardiovaskulárních příhod v průběhu mistrovství světa ve fotbale v roce 2006 v Německu. Akutní příhody byly zaznamenány u 4 279 osob, a to jednak v období, kdy hrálo Německo, jednak v kontrolním období, kdy nehrálo. Akutní koronární příhody byly dokumentovány bezprostředním přijetím na akutní koronární jednotce. Šlo o diagnózy: prolongovaná akutní bolest na hrudi v důsledku infarktu myokardu s elevací ST segmentu, infarkt myokardu bez elevace ST segmentu nebo nestabilní angina pectoris, symptomatická srdeční arytmie, srdeční zástava vedoucí ke kardiopulmonální resuscitaci a terapeutický zákrok spojené s implantací defibrilátoru. V době, kdy německé mužstvo hrálo, byla incidence kardiálních příhod 2,66násobně vyšší, než v kontrolních dnech, u mužů tomu bylo 3,26násobně více, u žen 1,82násobně. Tento rozdíl mezi pohlavími mohl souviset jak s ženskou patofyziologickou ochranou před aterosklerózou, tak s menším zájmem o fotbalová utkání. U osob s koronárními příhodami byla jejich proporce 47,0 %  versus 29,1 % v kontrolních dnech. Nejvyšší průměrná incidence těchto příhod byla v průběhu prvních dvou hodin po začátku utkání. Toto dvojnásobně vyšší riziko v průběhu kritického zápasu urgentně nabádá k hledání a realizaci preventivních opatření, zejména u rizikových osob (nejjednodušší by bylo vypjaté zápasy nesledovat). Shodou okolností autor studie odpovídá v témže časopise o tři měsíce později na recenzní poznámky doplněním, že žádný z nemocných nepodléhal v inkriminované době abúzu alkoholu a odmítá možnost kardiomyopatie, která se projevuje akutní bolestí na hrudi sotva v jednom až dvou procentech.

Hlavní roli hraje nejspíše stres

Riziko infarktu myokardu při sledování fotbalu se netýká jen Němců: když v roce 1998 na mistrovství světa Anglie prohrála s Argentinou, přijetí anglických fanoušků pro infarkt do nemocnice se zvýšilo o 25 %, přičemž u jiných diagnóz tomu tak nebylo. V průběhu evropského mistrovství světa ve fotbale se také zvýšila kardiovaskulární mortalita u holandských mužů a sledování kopané se dokonce v populaci pokládalo za otázku života a smrti. Naproti tomu francouzských diváků evropského mistrovství světa ve fotbale se tak fatální osud netýkal. Je možné, že zde působil příznivě francouzský paradox – ochranný efekt popíjení červeného vína. Zejména při televizním sledování fotbalových zápasů se na kardiovaskulárním riziku mohou podílet i další přídatné okolnosti: nedostatek spánku, přejídání, nadměrné pití alkoholu a kouření při nervozitě z průběhu utkání. Hlavní příčinou je však pravděpodobně stres.

Ačkoli stres není choroba, může být spouštěcím mechanismem pro celou řadu poruch nebo onemocnění. Ke stresu dochází v případě, že se organismus dostává pod tlak. Zdroje stresu mohou být fyzické, jako je nemoc nebo zranění, ale i mentální, jako jsou problémy v manželství, v práci nebo finanční problémy. Z časového hlediska je můžeme označovat za chronické s dlouhodobými projevy či následky nebo akutní, které mají různě dlouhé trvání, ale bývají také spojeny se značnou prudkostí při svém začátku. Mezi ty akutní patří reakce nevyrovnaného a náruživého příznivce sportovního mužstva na úspěšnou či neúspěšnou situaci nebo na oprávněnou nebo neoprávněnou křivdu v průběhu utkání. Když dojde ke stresu, organismus se připravuje k akci. Tuto akci definoval nejdříve u zvířat a později i u člověka Walter Canon jako akutní stresovou reakci s názvem „fight-or-flight“, což překládáme jako „útok nebo útěk“. Za povšimnutí stojí, že v názvu původního článku jsou slova strach, vztek a emocionální vzrušení - vesměs pocity, kterými lze popsat chování některých sportovních fandů. Při této stresové reakci se aktivují mnohé hormony, jejichž metabolickým cílem je transportovat uskladněnou energii, hlavně glukózu a tuk do buněk a připravit je k adaptaci, především srdce a mozek.

Příprava na „útěk a útok“

Důležitou roli v udržení homeostázy při stresu mají kortikosteroidy a katecholaminy. Prostřednictvím beta-adrenoreceptorů se uplatňují pozitivní chronotropní, inotropní a lusitropní mechanismy, které kontrolují funkci srdce a upravují stresem navozenou tachykardii, výkyvy v krevním tlaku a konstrikci cév v mnohých partiích těla. Mozek při stresu trpí dysregulací neuroanatomických a neurofyziologických mechanismů, které spolu se změnami tlaku krve představují riziko vzniku náhlých mozkových příhod. V literatuře je možno nalézt velké množství observačních zpráv o vzniku náhlých srdečních příhod, infarktu myokardu a dokonce i úmrtí v průběhu sledování sportovních zápasů a jsou i informace o vzniku tranzitorních i vážnějších cévních mozkových příhod. V rámci koncepce stresové reakce by je bylo možno zařadit do kategorie „útěk“.

Do kategorie „útok“ v rámci stresové reakce by bylo možno zařadit informace o vandalství při fotbale, které velmi často nalézáme v novinách a časopisech, ale z hlediska jejich patofyziologie, zejména jako důsledek stresu jsou v odborných časopisech velmi vzácné. Pod názvem patofyziologie vandalství při fotbale se v Google nenalezla ani jedna položka, za to pod názvem vandalství při fotbale jich bylo zaregistrováno 1 580! Vědecký rozbor tohoto fenoménu chybí, i když se mu věnuje pozornost kriminologická. Existuje rozsáhlý text Institutu pro kriminologii a sociální prevenci, který obsahuje kapitolu Fotbalové chuligánství, zaměřenou především na epidemiologii a preventivní strategii.

Stres a diabetes

Stres se už dlouho podezírá z vlivu na metabolickou aktivitu. Jeho efekt na metabolismus glukózy je zprostředkován řadou kontraregulačních hormonů, které jsou uvolňovány v odpovědi na stres a vedou ke zvýšení glykémie a poklesu účinnosti inzulinu. Tento efekt mobilizující energii má adaptivní význam ve zdravém organismu. Avšak u diabetu nemůže být zvýšení glukózy v krvi vyvolané stresem adekvátně metabolizováno vzhledem k absolutnímu či relativnímu nedostatku inzulinu. Stres tedy u diabetiků přispívá k chronické hyperglykémii, i když existují kontradikční zprávy jak u diabetu typu 1 i typu 2. Vliv fotbalového stresu na průběh glykémie byl dokumentován kontinuálním monitorováním glykémie u diabetika v průběhu semifinálového utkání Itálie proti Holandsku při evropském mistrovství v roce 2000. Glykémie dosahovaly vrcholu v době, kdy se kopaly penalty. Vysoká psychologická zátěž v této situaci zřejmě negativně ovlivňuje kardiovaskulární systém s chorobnými následky u predisponovaných diváků, jakými jsou i diabetici. Není proto překvapením, že mezi osobami postiženými kardiovaskulárními a cerebrovaskulárními problémy při sledování fotbalových nebo i hokejových zápasů se nachází množství diabetiků. Není pochyb o tom, že diabetická autonomní neuropatie může být ve hře aspoň pokud jde o arytmie, ale souvislost s aterosklerózou má jistě přednost.

Zdroj: