Personální kapacity a odměňování v českém zdravotnictví v roce 2015

Cílem tohoto článku je stručně shrnout hlavní výsledky resortních statistických zjišťování (tzv. výkazů) za rok 2015, a to v oblasti personálních kapacit a odměňování zdravotnických pracovníků. Analyzovaný sběr dat probíhal v dubnu a květnu 2016. Článek se vzhledem k omezenému rozsahu zaměřuje především na počty a odměňování lékařů, všeobecných sester a porodních asistentek.

Po doplnění dalších regionálních a místních šetření a s nimi souvisejících validací bude spuštěn nový portál webu ÚZIS ČR, na kterém budou prezentovány detailní výsledky pro celou ČR i pro jednotlivé regiony. Výsledky šetření v dalších letech již budou takto zpřístupněny automaticky.

Metodika statistických šetření

Článek shrnuje data získaná přímo z hlášení poskytovatelů zdravotních služeb. Konkrétně jde o výkazy: 

• [E2‑01] Roční výkaz o zaměstnancích a o složkách platu ve zdravotnických organizacích

• [E3‑01] Roční výkaz o zaměstnancích a o složkách mezd ve zdravotnických organizacích

• [E4‑01] Roční výkaz o zaměstnavatelích, evidenčním počtu zaměstnanců a smluvních pracovnících

Údaje o personálních kapacitách resortu vycházejí z přepočteného evidenčního počtu zaměstnanců a zaměstnavatelů (úvazek) a z přepočtených počtů smluvních pracovníků (úvazek). Výsledky tedy kvantifikují počet tzv. plných úvazků, nikoli přímo fyzických osob. Počet pracovníků ve všech výstupech analýzy znamená přepočtený počet, tzn. přepočtený na plnou týdenní pracovní dobu platnou na relevantním pracovišti.

Údaje o odměňování rozlišují plat a mzdu jako dvě samostatně odhadované formy odměňování dle níže uvedených definic. V celkových souhrnech je ze zjištěných odhadů platů a mezd vypočítán vážený průměr jako souhrnný odhad celkového průměrného měsíčního příjmu pracovníků. 

• Plat (státní sektor) – ve statistickém výkaznictví se do platů zahrnují základní platy, příplatky a doplatky k platu, odměny, náhrady platu, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky platu (státní zdravotnická zařízení). Tarifní plat – zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen.

• Mzda (nestátní sektor; společnosti dle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech [zákon o obchodních korporacích], ve znění pozdějších předpisů) – ve statistickém výkaznictví se do mezd zahrnují základní mzdy, příplatky a doplatky ke mzdě, odměny, náhrady mezd, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy (nestátní zdravotnická zařízení).

• Průměrná hrubá měsíční mzda/plat představuje podíl odměn bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do průměru se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě.

Statistické zjišťování bylo realizováno v souladu s legislativou, dle vyhlášky č. 239/2014 Sb., o programu statistických zjišťování na rok 2015. Sběr dat proběhl plně elektronicky, formou online hlášení, a to od poskytovatelů lůžkové i nelůžkové zdravotní péče.

Vybraná pozitiva a problematické aspekty statistických šetření za rok 2015

Jednoznačně pozitivním faktem je, že se podařilo zvládnout plnohodnotný elektronický sběr dat s vysokou návratností výkazů. V segmentu lůžkové péče bylo získáno sto procent požadovaných hlášení, úspěšnost v segmentu nelůžkové péče byla v průměru vyšší než 85 procent. Úspěšnost sběru zejména u lůžkových zařízení umožňuje provést dostatečně robustní závěry. Provedené analytické validace a kontroly rovněž ukazují, že data jsou většinově konzistentní a využitelná i pro hodnocení trendů. Dalším pozitivem jistě je, že takto získáváme pro resort zdravotnictví údaje, které v současnosti nelze získat z jiných informačních zdrojů.

Na druhé straně je nutné zdůraznit, že nové vedení ÚZIS ČR převzalo agendu výkazů v roce 2014 ve značně problematickém stavu, včetně komplikovaného softwarového zázemí. Změny metodik a přechod na elektronické hlášení může komplikovat návaznost časových srovnání, zejména v detailu na regionální či místní úrovni. Samotné zjišťování dat formou přímých hlášení od zpravodajských jednotek je pak problematické zejména v následujících aspektech:

• Jde principiálně o odhady trendů, nikoli o místně stoprocentně ověřená a ověřitelná přesná data. U výsledků je tedy nutno počítat s jistou nepřesností, zejména v časovém srovnání. Možnost stoprocentní verifikace v současnosti neexistuje, české zdravotnictví nemá funkční národní referenční registr zdravotnických pracovníků. Probíhající kontroly mohou zasáhnout pouze část z desítek tisíc odevzdaných hlášení.

• Získaná data umožňují především popis stavu, s jistou omezenou interpretací. Lze kvantifikovat změny počtu pracovníků či vývoj jejich odměňování v čase. Vzhledem k objektivním limitům ale nelze věrohodně usuzovat na:

•      dostatečnost či nedostatečnost kapacit v různých segmentech péče,

•      rozdíly mezi různými odbornostmi a specializacemi,

•      zatíženost zdravotnických profesionálů přesčasovou prací,

•      místně specifické problémy v dostupnosti péče.

• Metodika sběru je omezena platnou vyhláškou č. 239/2014 Sb., která neumožňuje ve výkazech o mzdách a platech odlišit zubní lékaře a lékaře a dále nastavuje samotný sběr dat o odměnách jako kvótní, tedy nikoli plošný. Tyto vlivy mohou rovněž omezovat nebo i zkreslovat celkovou interpretaci výsledků.

Výsledky I. Personální kapacity českého zdravotnictví

Celkem v českém zdravotnictví v roce 2015 působilo 211 909 přepočtených úvazků všech kategorií zdravotnických pracovníků, což je o 2 884 úvazků více než v roce 2014. Z toho tvoří:

• Lékaři: 41 290 úvazků (celkový nárůst proti roku 2014 o 558; +1 %)

• Zubní lékaři: 7 577 úvazků (celkový nárůst proti roku 2014 o 285; +4 %)

• Farmaceuti: 6 521 úvazků (celkový nárůst proti roku 2014 o 46; +1 %)

• Všeobecné sestry a porodní asistentky: 82 688 úvazků (celkový pokles proti roku 2014 o 56 úvazků)

Hlavní zjištěné trendy shrnují grafy 1–2 a tabulka 1. Vývoj úvazků lékařů je ve srovnání se sestrami a porodními asistentkami relativně stabilizovaný ve všech hlavních segmentech péče. Naopak u všeobecných sester a porodních asistentek analýza odhalila celkově klesající počet úvazků, přičemž největší pokles je patrný v segmentu akutní lůžkové péče.

V úvazcích lékařů (viz graf) pozorujeme mírně rostoucí celkový trend v akutní lůžkové a nelůžkové péči a naopak mírně klesající trend počtu úvazků lékařů v následné lůžkové péči, kde mohou mít vliv celkově nižší mzdy a platy.

• U akutní lůžkové péče je patrný nárůst o 1,94 procenta ve srovnání s rokem 2014 (tj. celkem o 381 úvazků), u nelůžkové péče nárůst o 1,11 procenta; pokles počtu úvazků lékařů je patrný pouze u neakutní lůžkové péče – oproti roku 2014 o 40 úvazků, což činí 2,53 procenta stavu v roce 2014 (ve srovnání s rokem 2010 jde o kumulativní pokles o 50 úvazků).

U všeobecných sester a porodních asistentek (viz graf) srovnání v čase odhalilo významné změny, při kterých dochází k přelivu úvazků z lůžkové do nelůžkové péče. Zatímco v lůžkovém segmentu, a to jak v akutní, tak v následné a dlouhodobé péči, dochází ke každoročnímu poklesu kapacit všeobecných sester, u nelůžkových zdravotnických zařízení dochází k nárůstu.

• Nejvýznamnější pokles dostupné kapacity sester je dlouhodobě patrný u akutní lůžkové péče, a to ročně ve stovkách úvazků. Konkrétně mezi lety 2010–2015 opustilo tento segment kumulativně 1 530 úvazků sester. Pokles proti roku 2014 činí přibližně 0,3 procenta stavu, a představuje dokonce zrychlující trend poklesu ve srovnání s předchozím obdobím (celkem pokles o 145 úvazků od roku 2014).

• Poněkud méně klesá dostupná kapacita sester u ostatní lůžkové péči, avšak i zde jde o stovky úvazků. Konkrétně mezi lety 2010–2015 opustilo tento segment kumulativně 478 úvazků sester. Pokles proti roku 2014 činí přibližně 1,52 procenta stavu (celkem úbytek o 104 úvazků).

• Naopak v nelůžkové péči pozorujeme nárůst úvazků sester o 0,69 procenta oproti roku 2014 (nárůst o 193 úvazků od roku 2014).

Dostupnou kapacitu zdravotnických pracovníků je ovšem nutné analyzovat i v rámci jednotlivých regionů. Ne ve všech regionech jsou výše uvedené trendy stejně patrné a v dostupné kapacitě jsou mezi kraji značné rozdíly. Lze konstatovat, že objektivně existuje problém v regionálním rozložení úvazků lékařů i sester a v distribuci kapacit mezi hlavními segmenty péče.

• Nejvíce obyvatel na jeden úvazek lékaře připadá v krajích Středočeském a Ústeckém (významně více než 300; tj. méně než 3,1 úvazku na 1 000 obyvatel), nejméně naopak v Praze (150 obyvatel na jeden úvazek lékaře). Praha tak s 6,7 úvazku lékaře na 1 000 obyvatel částečně kompenzuje situaci ve Středočeském kraji.

• Snížený počet lékařů na 1 000 obyvatel (tj. < 3,4 úvazku/1 000 obyvatel) je dále patrný v krajích Pardubickém, Libereckém, Zlínském a v Kraji Vysočina.

• Nejvíce obyvatel na jeden úvazek všeobecné sestry a porodní asistentky připadá ve Středočeském kraji (> 180) a v Libereckém kraji (> 150); naopak méně v Jihomoravském (118), Královéhradeckém (122) a Olomouckém kraji (122) a opět významně nejméně v Praze (83). Kraje jsou také různě postiženy poklesem počtu sester v lůžkové péči, největší absolutní poklesy počtu úvazků pozorujeme meziročně v Praze a v krajích Plzeňském, Moravskoslezském, Pardubickém a Libereckém.

Výsledky II. Odměňování zdravotnických profesionálů

Analýza prokázala, že průměrné měsíční příjmy lékařů i sester v českém zdravotnictví rostou, a to v celkovém meziročním průměru o sedm procent (lékaři) a pět procent (všeobecné sestry a porodní asistentky). Mzdy i platy rostou srovnatelným tempem ve většině segmentů péče, tedy v péči lůžkové i nelůžkové.Hlavní zjištěné trendy shrnují grafy.

• Průměrný příjem lékaře a zubního lékaře (průměr platů a mezd) v roce 2015 byl 63 125 Kč (v roce 2014 to bylo 58 732 Kč). Nadále však přetrvává významný rozdíl v odměňování mezi nestátním a státním sektorem, který nastal v letech 2011–2012. V čase se tento rozdíl dále nezmenšuje, spíše mírně narůstá.

•      Průměrný plat lékaře (státní sektor) dosáhl v roce 2015 hodnoty 66 373 Kč (nárůst o 8,11 procenta proti roku 2014);      průměrná mzda (nestátní sektor) dosáhla v roce 2015 hodnoty 58 828 Kč (nárůst o 6,83 procenta proti roku 2014).

• Průměrný příjem všeobecných sester a porodních asistentek (průměr platů a mezd) v roce 2015 byl 28 491 Kč (v roce 2014 to bylo 27 134 Kč). Odměny všeobecných sester a porodních asistentek v čase celkově rostou, i když méně než u lékařů (meziročně o pět procent). I zde je od roku 2011 patrný významný rozdíl v odměňování mezi nestátním a státním sektorem. V čase se tento rozdíl nesnižuje.

•      Plat dosáhl v roce 2015 průměru 30 866 Kč (nárůst o 5,27 procenta proti roku 2014).

•      Mzda dosáhla v roce 2015 průměru 25 434 Kč (nárůst o 5,07 procenta proti roku 2014).

Závěr a další plánované kroky

Tato analýza je pouze úvodním přehledem získaných dat a bude pokračovat dalšími podrobnými rozbory i na úrovni regionů ČR. Vzhledem k objektivním limitům hlášení dat přímo z terénu nemůže mít daný průzkum ambici interpretovat data z hlediska náročnosti práce pracovníků ve zdravotnictví a adekvátnosti jejich odměn. I přes pozitivní nárůst mezd a platů oproti roku 2014 je však patrný nižší růst průměrného příjmu sester a asistentek (o pět procent) oproti lékařům (o sedm procent). Rovněž rozdíly v odměňování mezi nestátním a státním sektorem přetrvávají a v některých segmentech péče se dále mírně prohlubují.

Analýza prokázala, že meziročně nedochází ve zdravotnictví k významnému propadu celkových úvazků lékařů. Naopak jako největší problém se jeví počty všeobecných sester pracujících v akutní lůžkové péči; zde od roku 2010 dochází k setrvalému poklesu dostupných úvazků. Tyto kapacity se částečně přesunují do nelůžkové zdravotní péče.

Objektivním faktem jsou rovněž velké rozdíly v počtu úvazků lékařů a sester mezi jednotlivými regiony ČR. Významné rozdíly v počtu obyvatel na úvazek lékaře mezi kraji mohou mít vliv na dostupnost péče, např. na delší čekací lhůty, a v konečném důsledku mohou také ovlivňovat migraci pacientů za péčí. Tyto otázky budou předmětem dalších analýz.

Poděkování

Vedení ÚZIS ČR děkuje všem poskytovatelům zdravotní péče, kteří řádně odevzdali potřebné výkazy, a umožnili tak rozbory personálních kapacit a odměňování. Analytici ÚZIS ČR udělají vše pro to, aby se zpracovaná data dostala do rukou regionálních samospráv a mohla sloužit k optimalizaci zdravotních služeb. Poděkování patří i vedení profesních komor a odborných společností za podporu proběhlého sběru dat. Autoři článku ocení jakékoli kritické komentáře nebo náměty na další analýzy.

Zdroj: