Praktici by měli své pacienty zvát na prevenci

Na první Den zdraví, pořádaný ministerstvem zdravotnictví v sobotu 23. června v Zítkových sadech, přišla tisícovka lidí. V téměř dvou desítkách stánků si mohli nechat změřit tlak, vyšetřit oči, poradit se o očkování a výživě a naučit se správné hygieně rukou. Odhaleno bylo pět melanomů a jeden případ hrozící mrtvice. Preventivní a osvětovou akcí provázel z pódia návštěvníky ministr Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch. MT mu na Dni zdraví položila několik otázek.

• Pana ministře, chodí lidé málo do ordinací lékařů na preventivní vyšetření, takže chcete jejich pozornost touto akcí k prevenci upoutat?

My se pořád zajímáme o to, jak je poskytována zdravotní péče, jak fungují nemocnice atd., a myslím si, že v oblasti zdravotní péče jsme na tom dobře, ale prevence dosud nebyla úplně v hledáčku ministerstva zdravotnictví. Záměrem této akce je upozornit na to, že jsou určité oblasti, které by lidé měli sledovat, ať už je to vysoký krevní tlak, kontrola mateřských znamének jako prevence zhoubného onemocnění kůže apod. Myslím si, že je to o osvětě, že ministerstvo by to mělo dělat, že to je také jeho úloha. Vždy říkám, že nejlepší je ta nemoc, která vůbec nevznikne, anebo pokud již vznikne, tak ji podchytit na úplném počátku, aby bylo možno ji řešit a důsledky pak nebyly fatální. Den zdraví je příležitostí pro prezentaci našich přímo řízených nemocnic, ale hlavně je to o tom, abychom dělali osvětu a lidé pochopili, že prevence je důležitá. Den zdraví pořádáme poprvé a já doufám, že ne naposledy, že se z toho stane tradice a ministerstvo bude takové akce nadále pořádat.

• Proč myslíte že lidé spíše přijdou na venkovní akci, než by šli na prevenci do ordinace?

Samozřejmě ideální by bylo, aby lidé chodili na prevenci ke svým lékařům, praktickým i specialistům, na tom chceme do budoucna pracovat, a myslím si, že podobné akce k tomu mohou přispět. Z dostupných dat víme, že k lékaři většina lidí na preventivní prohlídky nechodí, což je škoda. Venkovní akce jsou jim nejvíce přístupné, jdou po ulici kolem, mohou se zastavit, nechat si změřit krevní tlak, a pokud třeba zjistí, že mají hypertenzi, mohou to začít hned řešit s lékaři, kteří jsou u stánků. To považuji za velmi důležité.

• Podporujete prevenci například tím, že praktici jsou za prevenci bonifikováni? Připravujete nějaké programy?

Určitě, pokud jde o praktiky, pracujeme na reformě primární péče, což je velmi důležité a zásadní, nejenom v oblasti prevence, ale role praktických lékařů v systému není nyní optimální. I v rámci úhrad péče pro příští rok je to v rámci dohody mezi praktickými lékaři a zdravotními pojišťovnami nastaveno tak, že bonifikujeme lékaře, kteří se starají o své pacienty. Zvedají se úhrady těm, kteří mají nejširší ordinační dobu, zbytek kapitačních plateb se nezvyšuje, a cílíme na výkonovou složku, aby praktici měli větší motivaci se o své pacienty starat, a do budoucna určitě tak budeme postupovat dál. Myslím si, že kapitační složka by se měla zvyšovat pouze těm, kteří skutečně poskytují tu nejširší péči, nejširší ordinační dobu, a zbytek by se měl řešit v rámci výkonů. Výkonová složka by měla do budoucna být dominantnější než kapitační. Bohužel v minulost kapitace nebyla až tak motivační.

• Obejdete si stánky a necháte se vyšetřit? Chodíte na prevenci, abyste byl příkladem?

Ano, já se snažím chodit, například na zubní prevenci, tu jsme dosud nezmínili, je také velmi důležitá. Máme na Dni zdraví stánek, kde se edukuje správné čištění zubů. Dnes je hodně diskutována dostupnost stomatologické péče, ale je třeba stále opakovat, což potvrdí všichni odborníci, že drtivá většina stomatologické péče řeší následky špatné prevence. Pokud by se lidé starali o svůj chrup řádně a chodili na preventivní prohlídky, které mají hrazeny z veřejného zdravotního pojištění dvakrát za rok, mohli by předejít důsledkům, které je pak mohou stát i peníze, protože stomatologická péče není plně hrazena z pojištění, je tam spoluúčast. Lidé si stěžují na nedostupnost, možná někdy oprávněně, na druhou stranu je pravdou, že řadě problémů by mohli předejít, pokud by na prevenci chodili.

• Preventivní a osvětové akce pořádají také lékárny, jsou pacientovi blíž než lékařské ordinace. Takže za podporu prevence by mohly být bonifikovány i lékárny?

Určitě, my jsme se bavili s Českou lékárnickou komorou o změnách fungování lékáren, řešíme financování do budoucna atd., ale i oblast prevence je důležitá. Některé lékárny už dnes jdou tou cestou, snaží se prevenci nabízet a já si myslím, že to je určitá cesta, protože je pravda, že lékárna často je tím prvním bodem, kam pacient jde. I kdyby se rozhodl pro lék volně prodejný nebo potravinový doplněk a standardně by nešel k lékaři, tak do lékárny jde, a pokud tam prevence bude akcentována a bude mu k dispozici, mohla by také být velmi efektivní. Samozřejmě to musíme řešit ve vztahu do budoucna, aby lékárny byly finančně motivovány, aby tuto službu nabízely. Chápu, že někdo to může dělat z čirého altruismu, ale asi to úplně nefunguje, takže budeme muset vymyslet nějaký motivační mechanismus, třeba i se zdravotními pojišťovnami, jak do toho lékárny zapojit. V minulosti už byly pilotní projekty a za sebe myslím, že to je dobrá cesta.

• Předpokládáte cílené zvaní, jako bylo na screening tří typů zhoubných nádorů – že by praktici zvali na pravidelné prohlídky jednou za dva roky a měli bonifikaci, že aktivně oslovují pacienty?

Zrovna toto není o další bonifikaci, praktici by to měli dělat sami od sebe. Mají přehled o svých pacientech a myslím si, že poslat pacientovi e‑mail s upozorněním není nic tak zásadního a drahého. Chápu, že všechno musí být zaplaceno, na druhou stranu prevence už je obsažena v kapitační platbě. Pokud praktik nevidí pacienta deset let a má ho jenom v kartotéce, není to asi optimální stav. Dostává za něj kapitační platbu, ale v zásadě, pokud mu neposkytne žádnou službu, není to optimální. Tady dokonce byly návrhy, neprošlo to a není to teď ani na pořadu dne, aby v případě, že praktik pacienta nevidí takto dlouhou dobu, mu byla kapitace za toho konkrétního pacienta snížena.

• Podíváte se k nějakému stánku osobně a dáte se vyšetřit?

Myslím si, že se podívám ke všem stánkům a budu se snažit podstoupit všechna vyšetření. Máme tu i Český národní registr dárců dřeně, doufám, že někdo se přihlásí, aby daroval kostní dřeň nebo se zaregistroval, protože i to je důležité – nejen prevence, ale i pomoc jiným pacientům.

Zdroj: MT