Praktici posilují v léčbě CKD, srdečního selhání i diabetu
Chronické onemocnění ledvin, srdeční selhání a diabetes jsou závažná onemocnění, která spolu úzce souvisejí a dlouhou dobu mohou probíhat bez výraznějších příznaků. Nová podoba preventivních prohlídek od ledna 2026 posílila jejich časný záchyt v ordinacích praktických lékařů. Zároveň mohou lékaři první linie od 1. července 2026 předepisovat moderní a účinnou léčbu těchto onemocnění – glifloziny.
Chronické onemocnění ledvin (CKD) patří k častým a dlouho skrytým chorobám. Nejčastěji souvisí s diabetem a arteriální hypertenzí, jeho výskyt však také roste se stárnutím populace. Celosvětově se prevalence odhaduje na 13,4 procenta populace a podle prognóz by se onemocnění ledvin do roku 2040 mohlo stát pátou nejčastější příčinou úmrtí. V Česku dnes pravidelně dochází na hemodialýzu více než šest tisíc lidí.
„Chronické onemocnění ledvin může dlouho probíhat bez výraznějších příznaků. O to důležitější je dostat jeho časný záchyt tam, kde jsou pacienti nejčastěji – do ordinací praktických lékařů. Ti své pacienty dlouhodobě znají a mohou včas odhalit rizikové faktory i počínající onemocnění. Naším cílem je, aby se pacient dostal k potřebné léčbě co nejdříve a abychom dokázali předcházet závažným komplikacím,“ říká MUDr. Igor Karen, náměstek ministra zdravotnictví pro oblast primární péče a prevence.
Základní vyšetření přitom nejsou složitá. Funkci ledvin lze posoudit z koncentrace kreatininu v krvi a vypočtené eGFR, poškození ledvin pomáhá odhalit albuminurie z moče. Praktickým lékařům je k dispozici mezioborový algoritmus, který určuje další postup podle laboratorních výsledků a pomáhá rozlišit pacienty vhodné k léčbě v primární péči od nemocných, kteří potřebují nefrologické vyšetření.
Dostupnost nefrologické péče se však mezi jednotlivými regiony liší a pacienti mohou na odborné vyšetření čekat delší dobu. Situaci pomáhá řešit projekt IKEM a Všeobecné zdravotní pojišťovny, k němuž se nově připojila také Česká průmyslová zdravotní pojišťovna. Projekt umožňuje praktickým lékařům konzultovat pacienta s nefrology IKEM prostřednictvím eZprávy. Spolu s žádostí o odborné konzilium mohou zaslat pacientovu anamnézu, laboratorní výsledky a nálezy z dalších vyšetření a následně získat doporučení k dalšímu postupu. Do budoucna se předpokládá zapojení dalších zdravotních pojišťoven; obdobný model vzdálených konzultací by mohl podpořit také spolupráci praktických lékařů s kardiology nebo diabetology.
„Zásadní je nemoc zachytit včas a co nejdříve zahájit odpovídající léčbu. Pacienti s pokročilejšími stadii chronického onemocnění ledvin nadále patří do péče nefrologů, ale velkou část časného záchytu a péče o méně závažná stadia mohou zajistit praktičtí lékaři. Dnes navíc máme k dispozici léčbu, která dokáže progresi chronického onemocnění ledvin významně zpomalit. O to větší význam má, abychom nemocného zachytili včas,“ uvedl prof. MUDr. Ondřej Viklický, CSc., přednosta Transplantcentra a Kliniky nefrologie IKEM.
Nová metodika staví na preventivních prohlídkách
Koncem září 2026 vydá Ministerstvo zdravotnictví Metodický pokyn k záchytu chronického onemocnění ledvin. Parametry takzvané ledvinové kondice mají všeobecní praktičtí lékaři kontrolovat při preventivní prohlídce jednou za dva roky u lidí starších 50 let. Jednou ročně se mají vyšetřovat pacienti s rizikovými přidruženými nemocemi, například s hypertenzí, dyslipidémií, ischemickou chorobou srdeční či ischemickou chorobou dolních končetin, prediabetem nebo diabetem 2. typu. U diabetiků starších 65 let se počítá s kontrolou dvakrát ročně. Vyšetření funkce ledvin je standardní také před výkonem v celkové anestezii.
Účinná léčba glifloziny může být zahájena již v ordinacích praktického lékaře
Zásadní změna v možnostech léčby CKD, ale také diabetu 2. typu a srdečního selhání nastala 1. července 2026, kdy byla na všeobecné praktické lékaře a praktické lékaře pro děti a dorost rozšířena preskripce gliflozinů. Do té doby mohli tyto přípravky předepisovat pouze specialisté z diabetologie, endokrinologie, kardiologie a nefrologie. Od 1. srpna se navíc prakticky sjednotily podmínky úhrady dapagliflozinu a empagliflozinu.
Glifloziny (inhibitory SGLT‑2), které byly původně vyvinuty pro léčbu diabetu 2. typu, mají dnes pevné místo také v terapii CKD a srdečního selhání. U nemocných s CKD zpomalují pokles renálních funkcí a snižují riziko závažných renálních a kardiovaskulárních příhod. Modelové výpočty vycházející ze studie DAPA‑CKD ukazují, že při nasazení ve 2. nebo 3. stadiu CKD lze potřebu dialýzy oddálit v průměru o sedm až třináct let.
Prof. Ondřej Viklický, přednosta Transplantcentra a Kliniky nefrologie IKEM, zdůraznil, že současná léčba má dvě roviny. Vedle ovlivnění konkrétní příčiny poškození ledvin, například diabetické nefropatie nebo některých zánětlivých a dědičných chorob, je třeba zpomalovat samotnou progresi chronického onemocnění. Kombinace renoprotektivních postupů může podle prezentovaných dat přiblížit pokles renálních funkcí tempu fyziologického stárnutí. „Pacienti s pokročilejšími stadii CKD nadále patří do péče nefrologů, ale velkou část časného záchytu a péče o méně závažná stadia mohou zajistit praktičtí lékaři,“ uvedl prof. Viklický.
První údaje naznačují, že rozšíření preskripce se rychle promítá do praxe. Za červenec a srpen předepsali praktičtí lékaři přibližně šest tisíc balení gliflozinů. Z tohoto počtu zatím nelze určit počet nově léčených pacientů, protože může jít i o pokračování léčby zahájené specialistou nebo o více balení pro jednoho pacienta. Data však svědčí o tom, že praktičtí lékaři novou kompetenci využívají.
„Možnost zahájit účinnou léčbu přímo v ordinaci praktického lékaře zkracuje dobu mezi záchytem rizikového pacienta a zahájením terapie,“ uvedl MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů ČR.
Ledviny a srdce je nutné chránit společně
Onemocnění ledvin a srdce se navzájem posilují. Chronické onemocnění ledvin zvyšuje riziko srdečního selhání, ischemické choroby srdeční, cévních příhod i fibrilace síní; srdeční onemocnění může naopak dále zhoršovat funkci ledvin. Diabetes 2. typu, a do určité míry již prediabetes, přidává oběma orgánům další zátěž. Diabetici tvoří významnou část dialyzovaných pacientů a často umírají na kardiovaskulární onemocnění. „Diabetes, onemocnění ledvin a kardiovaskulární nemoci nemůžeme vnímat odděleně. Pacient často trpí několika z nich současně. Právě proto je důležitá komplexní prevence a léčba rizikových faktorů,“ uvedl prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA, předseda České lékařské společnosti J. E. Purkyně.
Do preventivních prohlídek rizikových pacientů od 50 let proto vstupuje také vyšetření kardiomarkeru NT‑proBNP, a to podle algoritmu připraveného ve spolupráci České kardiologické společnosti a Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. Cílem je zachytit rizikové pacienty a počáteční stadia onemocnění dříve a včas zahájit léčbu, která současně chrání srdce i ledviny a snižuje riziko další progrese a komplikací.
„Srdeční selhání se může dlouhou dobu rozvíjet nenápadně. Časný záchyt rizikových pacientů v primární péči může přispět k tomu, aby bylo srdeční selhání diagnostikováno dříve a pacient se včas dostal k účinné léčbě,“ vysvětlil prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., místopředseda České kardiologické společnosti.
Význam prevence dokládají i ekonomické údaje. Přímé zdravotní náklady spojené se srdečním selháním dosáhly v roce 2024 přibližně sedmi miliard korun, náklady sociálního systému 14,8 miliardy. Dopady přitom nenesou pouze starší pacienti, ale také lidé v produktivním věku, jejich rodiny a neformální pečující.
Samotný screening nestačí. Na prevenci a časnou diagnostiku musí navázat dostupná a účinná terapie, pravidelné sledování a jasně nastavená spolupráce praktického lékaře s nefrologem, kardiologem a diabetologem. Čím dříve je léčba nasazena, tím dříve jsou u pacienta oddáleny pozdní komplikace a dialýza. Od 1. července 2026 mají lékaři první linie v rukou mocný nástroj pro komplexní léčbu pacientů.