Přerozdělují se prostředky ze zdravotního pojištění spravedlivě?
V minulosti prošel systém financování zdravotnictví několika krizemi zaviněnými vždy rozdílem mezi příjmy systému a nároky na čerpání nákladů na poskytovanou zdravotní péči. Způsob řešení krize byl pokaždé stejný – stát poskytl peníze a snažil se donutit poskytovatele k úsporám.
Vždy, když se začne hovořit o úsporách prostředků veřejného zdravotního pojištění, na prvním místě se ocitnou léky. Proč ne, vždyť přece úspory na lécích jsou jednoduše proveditelné. Jenže je v jejich případě možné šetřit i tak, že se zvýší spoluúčast pacientů, tím se přiostří konkurenční prostředí výrobců a lékáren, dojde k poklesu cen, a tudíž i spoluúčasti. Výsledným efektem je úspora ze systému veřejného zdravotního pojištění, o něco vyšší zatížení pacientů a zvýhodnění velkých konkurentů v oblasti výroby, distribuce a lékáren.
Odpověď na otázku, jsou‑li prostředky z veřejného zdravotního pojištění přerozdělovány spravedlivě, je však záporná, neboť jak dále v článku jasně dokládám na datech, k úsporám jsou nuceny jen některé segmenty. A pokud vezmeme v úvahu ještě jeden fakt, a to že za necelým dvouprocentním nárůstem nákladů na léčiva mezi roky 2007 a 2008 stojí léčiva poskytovaná specializovanými pracovišti, tj. taková, která se do veřejných lékáren vůbec nedostanou, stává se ekonomická situace veřejných lékáren s výhledem do blízké budoucnosti neúnosnou. Skutečnost, že na to doplatí především pacienti, a to zhoršenou dostupností péče (omezování pracovní doby lékáren, zavírání malých lékáren a výdejen léčiv) a zúžením sortimentu lékáren (řetězce, snaha o lepší nákupní podmínky – centralizace nákupů směrovaná na položky s vyšší přidanou hodnotou), ale i další poskytovatelé (vyšší náklady na léčiva, jejichž levnější ekvivalent bude stažen z trhu), je pro systém opravdu škodlivá. Měli by to vzít na vědomí všichni, kdo hovoří o možnostech úspor v systému zdravotnictví.
I nyní se hovoří o budoucí možné krizi systému a opět se hledají možnosti úspor. Kde jinde než samozřejmě opět v oblasti léčiv. Jak takové šetření dopadá v praxi? Z trhu mizejí některá levnější léčiva, a jsou nahrazena drahými. Příkladem z poslední doby je přípravek Ferrlecit, jenž za cca 140 Kč za balení umožňoval dispenzarizovat pacienty po dialýze. Vzhledem k neudržitelnosti ceny výrobce stáhl tento přípravek z trhu a po roce, kdy se doprodaly zásoby, přichází na trh přípravek Venofer za cca 2 000 Kč. Nejde o ojedinělý případ, kam až může vést cesta úspor.
Následkem neustálého poklesu marží, a tím i vyostřeného konkurenčního boje zbyli v České republice čtyři distributoři schopní zásobovat celou ČR kompletním sortimentem léčiv. I oni se dnes potýkají s krizí, neboť při snižujících se obratech za léčiva, stoupajících nákladech a nerostoucích maržích mají problémy financovat svoji činnost, jejíž efektivita je dnes vypilována na maximum.
Lékárny jsou na konci řetězce a také ony posledního tři a půl roku bojují o holé přežití. Důkazem jsou nejen krachy menších lékáren, ale i jejich seskupování do majetkových či virtuálních řetězců ve snaze snížit náklady a zvýšit efektivitu činnosti na maximum, aby i ony vyrovnaly neustále se rozšiřující prostor mezi klesajícími výnosy a minimálně inflačním nárůstem nákladů.
Ukazatel M. j. Rok 2005 skuteč. Rok 2006 skuteč. Rok 2007 skuteč. Rok 2008 oček. Inflace 2005–2008
Náklady na zdravotní péči celkem čerpané z oddílu A základního fondu zdravotního pojištění
tis. Kč 163 108 088 167 070 442 180 594 821 195 578 267
% 100 % 102 % 111 % 120 %
v tom: inflace 0 % 2,5 % 2,8 % 6,3 % 12 %
na ambulantní péči celkem
tis. Kč 37 859 831 39 598 226 43 430 509 49 916 216
% 0,0 % 4,6 % 14,7 % 31,8 % 19,8 %
na ústavní péči celkem
tis. Kč 76 541 662 83 687 899 92 377 952 99 498 847
% 0,0 % 9,3 % 20,7 % 30,0 % 18,0 %
Náklady na lázeňskou péči
tis. Kč 3 141 830 2 782 803 2 983 612 2 971 863
% 0,0 % –11,4 % –5,0 % –5,4 % –17,4 %
Náklady na péči v ozdravovnách
tis. Kč 73 724 56 678 51 712 55 779
% 0,0 % –23,1 % –29,9 % –24,3 % –36,3 %
Náklady na dopravu
tis. Kč 1 277 615 1 227 772 1 270 831 1 561 899
% 0,0 % –3,9 % –0,5 % 22,3 % 10,3 %
Náklady na zdravotnickou záchrannou službu
tis. Kč 914 881 1 123 840 1 431 515 1 491 178
% 0,0 % 22,8 % 56,5 % 63,0 % 51,0 %
Náklady na léky vydané na recepty
tis. Kč 37 181 428 33 941 712 33 567 633 33 781 928
% 0,0 % –8,7 % –9,7 % –9,1 % –21,1 %
Náklady na zdravotnické prostředky vydané na poukazy
tis. Kč 4 536 148 4 498 309 5 168 403 5 688 329
% 0,0 % –0,8 % 13,9 % 25,4 % 13,4 %
Náklady na léčení v zahraničí
tis. Kč 68 062 126 279 270 415 370 299
% 0,0 % 85,5 % 297,3 % 444,1 % 432,1 %
Ostatní náklady na zdravotní péči tis. Kč 1 512 907 26 925 42 239 56 198
% 0,0 % –98,2 % –97,2 % –96,3 % –108,3 %
M. j. – měřicí jednotky
Jak jsou na tom ostatní segmenty zdravotní péče, lze odvodit z přiložené tabulky.
Poslední sloupec tabulky porovnává nárůst či pokles nákladů s inflací a myslím si, že k uvedeným číslům není třeba komentář. Po ozdravovnách jsou léčiva, u nichž činí náklady na lékárenskou péči pouze 20 %, segmentem, který zaznamenal obrovský pokles. Přitom i v lékárnách pracují lidé, kteří chtějí, aby se jejich reálné mzdy nesnižovaly, nájemci nebytových prostor požadují zvýšení nájemného o inflaci a dodavatele energií či služeb též nezajímá, že lékárna nemá z čeho kompenzovat navýšení jejich cen.
Šetřit na správném místě
Až tedy bude zase někdo přemýšlet o úsporách, ať se prosím řídí jednoduchým pravidlem, jež zná snad každý manažer. Hodnotim‑li možnosti úspor, pak začínám šetřit nejdříve u nejvýznamnějších nákladových položek. Jak je to tedy s významností nákladů na léčiva hrazená z veřejného zdravotního pojištění?
Podíl nákladů na léky hrazené z veřejného zdravotního pojištění neustále klesá a naopak se zvyšuje podíl nákladů na ústavní a ambulantní péči. Vezmeme‑li v úvahu, že příjmy veřejného zdravotního pojištění rostly o osm procent rychleji než všeobecná míra inflace, lze tedy tvrdit, že systém zdravotnictví dostal reálně přidáno, avšak toto zvýšení se reálně promítlo pouze v příjmech některých segmentů poskytovatelů zdravotní péče a naopak proti obecnému trendu některým poskytovatelům dosti ubylo.
Zdroj: